Členství Ruska v ekonomicky klíčových mezinárodních organizacíchPříležitost, či hrozba pro český průmysl?

Text Ivan Jukl a Michal Minčev Foto Thinkstock.cz Publikováno

Rusko začalo svou budoucnost stavět i na důslednějším začleňování do rodiny vyspělých světových ekonomik. Stále více podnikatelů včetně českých se proto snaží přijít na to, jak uvedená skutečnost může ovlivnit jejich byznys a jak nové situace využít ve prospěch svých firem i zaměstnanců.

Je celkem logické, že Ruská federace jako osmý největší trh světa s více než 140 miliony obyvatel a strukturou poptávky velmi dobře odpovídající možnostem našich dodavatelů patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery naší země. Zároveň si dnes Rusko drží poměrně slušnou úroveň většiny makroekonomických ukazatelů, což je v kontextu nelehké situace některých zemí BRICS, jako je například Indie, řadí mezi perspektivní partnery.

Víc než rok členem WTO

Loňský dvaadvacátý srpen byl pro Ruskou federaci velkým mezníkem. Stala se oficiálně 156. členským státem Světové obchodní organizace (WTO). Ostatní členové WTO uvítali, že tento krok bude znamenat nastavení jasných pravidel pro vstup na ruský trh. I přes určitou skepsi, kterou budí ne zcela důsledné plnění závazků, jež Rusko v rámci přístupových jednání k WTO přijalo, a přes protekcionistické tendence, které se zaměřují zejména na citlivé sektory jako například automobilový průmysl, zemědělské stroje, zemědělskou výrobu či vývoz dřeva, světový byznys očekává, že členství Ruské federace ve WTO dále přispěje k posílení právní závaznosti a předvídatelnosti ve vzájemných obchodních vztazích a zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v této zemi pro všechny zahraniční subjekty, české podniky nevyjímaje. Světový obchod tak dostal velký impulz směrem k další liberalizaci s tím, že tento proces bude v Rusku zpětně podněcovat strukturální změny.

Potvrzením tohoto faktu jsou i přístupová jednání o členství Ruské federace v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Pouhé čtení makroekonomických ukazatelů totiž nelze přeceňovat, jak ukazují dramatické změny v případě mnoha ekonomik v posledních letech. Důležitější informaci než makroekonomické ukazatele získáme ze strukturálních analýz ekonomiky. Ty nám nejen ukáží, jak udržitelné makroekonomické ukazatele jsou, ale upozorní nás na příležitosti, které se v hospodářské spolupráci nabízejí. Probíhající jednání mezi Ruskou federací a OECD poukázala na řadu strukturálních reforem, které Ruská federace bude muset před přijetím do OECD k posílení své ekonomiky přijmout.

Udržme informační náskok

Vstup Ruské federace do mezinárodních ekonomických organizací může postupně eliminovat náš dosavadní informační náskok vůči západoevropské a asijské konkurenci, a tím ohrozit oživení hospodářské spolupráce. Jako téměř každou hrozbu lze však i tuto obrátit v příležitost.

Není tajemstvím, že ruská ekonomika se potýká s řadou problémů a výzev, jejichž vyřešení je zásadní jednak pro úspěšný rozvoj ruského hospodářství, jednak i pro následnou tvorbu příležitostí a jejich využití konkurenceschopnými podniky. Za hlavní slabiny lze považovat závislost ekonomiky na vývoji poptávky po nerostných surovinách, výkyvy v jejich cenách a nízkou úroveň přímých zahraničních investic.

Problémy narůstají v oblasti znečištění ovzduší, které stále zůstává na významné úrovni v cca 135 ruských průmyslových městech a centrech, bezpečnosti chemikálií a odpovědnosti za škody způsobené znečištěním životního prostředí v minulosti, korupce, investic a obchodu, regulace internetu, ale také vlády práva, úlohy státu v ekonomice či práv občanské společnosti. V oblasti investic se jedná zejména o problémy v podnikatelském klimatu, omezení pro zahraniční investice (podmínka určitého objemu výroby v Ruské federaci, požadavky na zajištění určité úrovně mezd, stanovení minimálního počtu místních pracovních sil, nedostatečná ochrana zahraničních investorů apod.) či v přístupu na trh finančních služeb (například kvóty pro účast za-hraničních investorů v ruských podnicích v bankovnictví – 50 % pro ruský bankovní sektor jako celek) a pojišťovnictví (50 %).

Nečekejme na příležitost, snažme se předvídat

Ruská ekonomika má před sebou jednoznačné úkoly: restrukturalizaci, modernizaci a diverzifikaci. K hlavním opatřením bude proto jistě patřit především podpora inovací, rozvoj lidského kapitálu, vytvoření vhodných podmínek a průhledných pravidel pro příliv zahraničních investic, prosazování práva a spravedlivé hospodářské soutěže, posílení finančního a bankovního systému a rozvoj infrastruktury.

Úspěšná realizace tohoto procesu přinese v souladu s již zmíněnými očekáváními světové podnikatelské komunity nejen odstranění překážek pro další rozvoj ruské ekonomiky, ale i vytvoření nových obchodních příležitostí na ruském trhu pro zahraniční podniky včetně českých.

Pro podporu realizace strukturálních změn, které jsou svou povahou ekonomickou nutností, je tedy integrace Ruské federace do WTO a OECD jednoznačnou příležitostí. Koneckonců nás OECD a světové think tanky v mnohých ohledech upozorňují na tytéž problémy a nedostatky.

Přejděme od zpochybňování k nabídce

Základem změny ekonomického uvažování České republiky vůči jakémukoli regionu musí být v první řadě jeho budoucí strategické potřeby a domácí dialog s podniky o jejich relevanci těmto potřebám. V případě Ruské federace je tudíž zásadní výzvou přestat, byť skrytě, zpochybňovat, zda k modernizaci Ruska dojde, a naopak začít tomuto procesu naši nabídku přizpůsobovat. Společně také pracujme na hledání sektorů a nik, jež může Česko obsadit jako první, a na rozvoji služeb české diplomacie domácím podnikům pro uskutečnění této ambice.

Ministerstvo zahraničních věcí se hlásí k pomoci s odhalováním megatrendů v ruské společnosti prostřednictvím svých diplomatů. Přenos těchto informací ve prospěch domácích podniků považuje za svoji prioritu. Věříme také, že společný dialog o konečné podobě rodících se příležitostí umožní českým podnikům optimálně reagovat tak, aby je uchopily dříve než konkurence.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že nelze sledovat úplně vše. Věnujeme pozornost především sektorům, v nichž má diplomacie největší přidanou hodnotu ve vztahu k veřejným institucím („business to government“). Jedná se například o vodohospodářství, energetiku, zdravotnictví, zemědělství a zpracování potravin.

A odpověď na úvodní otázku? Z členství Ruska ve WTO i OECD může Česká republika zcela nepochybně profitovat. Přizpůsobí-li se novým výzvám naše diplomacie i podniky současně, nemusí být tato možnost pouhým diskuzním tématem, ale dlouhodobým zdrojem nových příjmů, které naše ekonomika potřebuje více než kdy jindy. 

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 4 / 2013 na straně 16-18.

Štítky Rusko

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.