Čeká nás velká změna v myšlení lidí

Zdá se, že spojení Průmysl 4.0 brzy předběhne v četnosti zmínek tolik populární konkurenceschopnost či inovace. Ta čtyřka v jeho názvu je vysvětlována jako symbol čtvrté průmyslové revoluce. Co od ní máme očekávat? Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka se v brzké době dotkne nás všech: podnikatelů a jejich zaměstnanců, ale také škol, žáků a studentů… „Zdaleka nejde jen o digitalizaci či internetizaci průmyslové výroby. Byl bych rád, abychom hned od počátku vnímali Průmysl 4.0 jako celkovou platformu změn, které do našeho života přinášejí nové technologie umožňující decentralizované řízení a autonomní rozhodování. Základními prvky tohoto procesu jsou propojená výrobní síť, synergické propojení reálného a virtuálního světa a vznik kyberneticko-fyzikálních systémů umožňujících při vysoké diverzifikaci a pestrosti finálních produktů efektivní výrobu.“ Povídali jsme si s ním v době, kdy se finalizoval Akční plán pro implementaci Průmyslu 4.0 v Česku.

Co všechno váš akční plán, který plánujete představit nejpozději v březnu, zahrne?

Plány na podporu investic a standardizace, aplikovaného výzkumu, kybernetické bezpečnosti, dopravy a smart cities a především rozvoje lidských zdrojů a dalšího vzdělávání.

Jak daleko jsou kromě nás další srovnatelné země?

Ke konceptu se zatím přihlásilo několik skutečně významných ekonomických velmocí a jsem rád, že vedle Německa a jeho Industrie 4.0, Francie a jejího projektu Industrie du Futur, italského projektu Fabbrica Intelligente či amerického Industrial Internet nezůstáváme pozadu ani my. Protože přes všechna kritická slova škarohlídů jsme zemí s obrovskou průmyslovou tradicí a velmi úspěšnou současností. Podíl průmyslové výroby u nás představuje více než třetinu HDP, to je prakticky nejvíce v Evropské unii, dosahujeme vynikajícího ekonomického růstu, máme téměř nejnižší nezaměstnanost v EU, daří se exportu. Ale tato momentálně vynikající data musíme udržet i do budoucna. Jsme malou otevřenou ekonomikou a naše konkurenceschopnost je podle mne skutečně závislá na tom, jak se nám podaří zvyšovat kvalitu a efektivitu cestou zavádění nových technologických postupů.

Bude nutná změna myšlení nejen v technických, ale i v humanitních oborech, protože Průmysl 4.0 si vyžádá interdisciplinární přístup.

O chytré továrně

Letos jste společně s premiérem Bohuslavem Sobotkou navštívil závod společnosti Siemens v bavorském Ambergu, který je vlajkovou lodí německého projektu Industrie 4.0. Jaké jste si odvezl dojmy?

Tam jsme v praxi v jedné z nejmodernějších továren na výrobu elektroniky na světě viděli systém, kterému se říká chytrá továrna. Základním stavebním prvkem chytrých továren jsou globální sítě, založené na propojení jednotlivých výrobních zařízení provozu. Ty jsou schopny efektivní autonomní komunikace, výměny všech potřebných informací nutných pro hladký výrobní proces, následnou kontrolu a navazující logistické a distribuční operace. Umožňují tak při zachování pásové výroby vysokou produkční pestrost.

To už ale dneska můžeme vidět třeba ve Škodě Auto v Mladé Boleslavi a řadě dalších českých podniků. V Ambergu k těmto stavebním prvkům přistupuje další z atributů Průmyslu 4.0 – každý výrobek má své virtuální digitální dvojče, nese si svou technickou DNA, díky níž komunikuje s dalšími prvky ve výrobním systému. To s sebou přináší výrazné změny v předvýrobních, výrobních a navazujících etapách výrobního cyklu.

Je ale třeba znovu dodat, že u nás už tyto principy v praxi využívá celá řada podniků především ve zpracovatelském průmyslu založeném na pásové výrobě, tedy především v tom automobilovém. Postupně se ale jednotlivé prvky budou dostávat i do dalších oborů, o tom jsem přesvědčen.

Jak se Průmysl 4.0 dotkne malých a středních podnikatelů?

Zcela jistě zasáhne vedle zpracovatelského průmyslu například oblast stavebnictví či zdravotnictví. V Nizozemsku už se otevřeně hovoří i o Zemědělství 4.0, stačí se podívat, jak je dnes technologiemi a satelitní navigací vybavena agrotechnika pro systémy precizního zemědělství…

Průmysl 4.0 přinese pohyby nejen do výrobního procesu, ať už se jedná o velkou továrnu se systémy pásové výroby či středně velké firmy. Vyžádá si systémové změny ve školství a v celém vzdělávacím procesu, ve vědě a výzkumu a jejich aplikaci, změní se poptávka a nabídka na trhu práce a ovlivní i etické rozměry pracovního procesu a náš život vůbec, je to celospolečenský fenomén. Bude proto nutná změna myšlení nejen v technických, ale i v humanitních oborech, protože si vyžádá interdisciplinární přístup, samotná výchova v oblasti informatiky a počítačových dovedností stačit nebude. Bude samozřejmě nutnou podmínkou, ale zdaleka ne jedinou.

Jaké jsou další podmínky jeho rozvoje?

Například vybudování vysokorychlostních sítí a digitalizace jako předpoklad pro propojení reálného a virtuálního světa, vytvoření kyberneticko-fyzikálního prostoru, v němž se budeme pohybovat, pracovat a komunikovat v něm.

Proces začne především u velkých výrobců pracujících v systému masové pásové výroby, tedy ve zpracovatelském průmyslu, ale postupně se do něj zapojí i firmy menší. Decentralizované řízení a autonomní rozhodování je nyní konkurenční výhodou, ale stane se podmínkou nutnou pro to, aby firma v budoucnu udržela svou konkurenceschopnost. Prudký rozvoj očekáváme především v oblasti komunikačních, informačních a výpočetních technologií, ve sféře metod a technik kybernetiky a umělé inteligence a v oblasti nových materiálů a biotechnologií. A to je právě prostor, kde se střední a malé firmy pohybují.

V souvislosti s tím se také hovoří o negativních efektech, například ztrátě pracovních míst. Jaký na to máte názor?

Některé diskuze na toto téma uvádějí, že zavádění konceptu Průmyslu 4.0 bude mít negativní dopady na zaměstnanost. Podle analýz by mělo dojít ke snížení nákladů na zpracování výrobků až o 25 %, celkových nákladů asi o 8 %, automatizace výrobních procesů by měla snížit počet pracovních úrazů a zlepšit ochranu zdraví při práci. Studie rovněž ukazují, že implementace Průmyslu 4.0 nebude mít negativní dopady na zaměstnanost, právě naopak. Přinese ale změny na trhu práce, některé obory třeba úplně zaniknou, tak jako se tomu ostatně dělo i v minulosti, a nové vzniknou. Bude vyšší poptávka po technicky vzdělané a erudované pracovní síle, a proto musíme bezpodmínečně nastartovat změny ve vzdělávacím systému. Přispět by měly operační programy, jako jsou Operační program Výzkum, vývoj, vzdělávání, Operační program Zaměstnanost či Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.