Když si kousneš do jablka aneb Všechno jde, pokud máš vůli a chuť jít za svým cílem!

Text Adam Janek Foto Shutterstock a archiv Adama Janeka Publikováno

Až budu mít příležitost cestovat jen tak po Kalifornii, rád bych zajel do městečka Los Altos v Sanfranciském zálivu na západním okraji Silicon Valley a navštívil na první pohled docela nenápadný dům, v němž prožil své dětství Steve Jobs. Dům, kde v roce 1976 s kamarádem Stevem Wozniakem založili v garáži legendární společnost Apple. Dnes už je to místo historickou památkou, ovšem ne tak Jobsova poselství a vize. Ty rezonují dál.

Read in English

Když Steve Jobs pronesl v roce 2005 na Stanfordově univerzitě svůj slavný projev, bylo mi ani ne dvacet a studoval jsem jazyky na Masarykově univerzitě v Brně. Nevím, zda právě tento okamžik byl tím pomyslným osudovým, který pak roztočil mou životní dráhu zcela jiným směrem. Ale určitě byl jedním z těch, které formovaly mou osobnost. Nakousnuté jablko bylo a je tak trochu symbolem i mé generace.

Jediný způsob, jak dělat skvělou práci, je milovat to, co děláš

Dnes je Apple firma s nejvyšší tržní hodnotou na zeměkouli, ale – a to mám na Jobsovi rád – jemu nikdy primárně nešlo o to, vydělávat obrovské peníze. Sám s nadsázkou říkal, že nechce být nejbohatší mrtvola na hřbitově: „Chci v noci usínat s tím, že jsem udělal něco báječného… Na tom mi záleží.“ Pro něj byl na prvním místě vždycky kvalitní, špičkový produkt, služba. Věděl, že pokud tomu tak bude, peníze přijdou. A budou cestou k dalším báječným inovacím, které mohou změnit svět.

Přestože mnozí jeho způsob řízení firmy považovali za diktátorský, chtěl vybudovat společnost, v níž budou mít lidi motivaci podílet se na špičkových produktech. Budou hrdí na to, co dělají a jak to dělají, a budou svému produktu či službě bezmezně věřit. A sami budou v tom, co dělají, opravdoví odborníci. Věděl, že bez správně složeného a motivovaného kolektivu není šance na úspěch. A i když byl ke svým kolegům a zaměstnancům mnohdy tvrdý, nejtvrdší byl sám k sobě.

Lidé často nevědí, co chtějí, dokud jim to neukážete

Jobs s oblibou říkával, že se nemůžeš ptát lidí, co chtějí, a teprve potom se pustit do práce. Ty sám musíš mít vize, inovovat a nabídnout jim něco, co když jim ukážeš, budou chtít. A to se dá opět promítnout do jakéhokoli oboru. V každém se můžeš snažit přinést něco nového a dělat věci jinak než ostatní. „Think different“.

Bez vytrvalosti to nejde

Nevím, jestli je pro okolí výhrou, když člověk v jistém ohledu považuje spokojenost za útlum, ale u Steva Jobse tomu tak bylo. Nikdy nebyl spokojený. A i když se mu povedly úžasné věci, míval tendenci je vylepšovat a přemýšlet, co udělat lépe a jinak. Jeho neutuchající energie a chuť pouštět se do dalších výzev byly nakažlivé.

Byl přesvědčený o tom, že to, co dělí podnikatele a manažery na úspěšné a neúspěšné, je vytrvalost. Jeho život mu dal za pravdu. „Stay hungry. Stay foolish.“ Něco, co by se špičkovému manažerovi mělo propsat do DNA.

Řídím se tím celý svůj profesní život. Všechno jde, pokud máš vůli a chuť jít za svým cílem. To je moje motto.  

Text: Adam Janek

Foto: Shutterstock a archiv Adama Janeka

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 1 / 2024 na straně 47.

Štítky Z praxe, Management, Strategie, Silicon Valley, OCP

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.