Indie má k Česku velmi blízkoPosilujeme kulturní vazby mezi regiony

Podzimní „indické“ vydání časopisu TRADE NEWS mělo v Indii velký ohlas: tedy alespoň v obchodních a diplomatických kruzích, které jsou s Českem nějak spřízněny. Jsme všichni nesmírně rádi, že spolupráce mezi našimi zeměmi vzkvétá a že TRADE NEWS přispívá k větší medializaci aktivit, které Indii a Českou republiku více propojují.

Je symbolické, že právě letošní rok připadá na 100. výročí indicko-českých vztahů: v lednu 1921 totiž Československo ustavilo konzulární misi v Mumbaí. Jakožto stávající honorární konzulka cítím velkou čest, že vztahy mezi našimi zeměmi a národy trvají takto dlouho a že je můžu pomáhat dál rozvíjet. Navíc i pro mě samotnou je letošní rok malý milník: je to už deset let, co jsem byla vybrána jako honorární konzul vaší úžasné země.

Můj osobní vztah k Česku trvá už přes půlstoletí. Ještě jako teenager jsem po ukončení studia cestovala po Evropě. Psalo se léto 1968. Rodiče mi jako jednu ze zastávek doporučili Prahu, kde jsem mohla pár dnů zůstat u našeho rodinného přítele Vladimíra Baudyše a jeho ženy, která pracovala jako právnička a během pražského jara pomáhala panu Dubčekovi v parlamentu. Pamatuji si, že na tvářích českých lidí se v té době zračila naděje. Věřili, že období totality brzy skončí…

V noci na 21. srpna se nejdřív začal ozývat hluk letadel, a ráno už tanky projížděly Prahou, přímo pod mým balkonem. Lidé vyšli do ulic v županech a pyžamech, zatímco vojáci seděli na svých tancích a pokuřovali. Z balkonu jsem viděla, jak od Václavského náměstí jde kouř. Střílelo se tam. Ale úžasní, mírumilovní Pražané byli vůči agresivní moci SSSR a jeho spojeneckých vojsk nakonec bezmocní.

Jediná otevřená hranice vedla do Rakouska, aby tamtudy mohli zemi opustit turisté jako já. Mířili jsme autem do Lince a všude po cestě nás zastavovaly děti a podávaly nám květiny jako symbol lásky a míru. A spolu s nimi také několik pravděpodobně podomácku vytištěných novin, abychom do světa rozšířili zprávu o tom, co se v Československu stalo.

Dodnes to mám před očima, jako by to bylo včera.

Nechtěně jsem se tak stala jedním z nemnoha cizinců, kteří byli svědky těchto nejsilnějších okamžiků české historie. Dnes si ale říkám, že to osud mě do vaší země zavál právě v tyto pohnuté dny a svým způsobem předurčil můj vztah k Česku.

Za deset let od svého jmenování honorární konzulkou ČR v Mumbaí se mi podařilo zorganizovat mnoho akcí, které prezentovaly českou kulturu a umění, ale také byznys. Za všechny zmíním sérii koncertů „Poprvé za 57 let“, kdy na 70 hudebníků Filharmonie Bohuslava Martinů zahrálo dvakrát v Mumbaí a jednou v Goa, výstavy českých designérů skla a křišťálu (Jiří Pačinek, Robert Halama a další), módní přehlídky návrhářky Jany Berg nebo zprostředkování účasti dvou předních českých návrhářek Beaty Rajské a Aranky Slavíkové na módní show Bombay Times Fashion Week. S mnohými událostmi mi velmi pomohl také Ivan Kameník z CzechTrade.

Věřím, že právě umění, kultura a hudba jsou nejlepšími prostředky k navázání blízkých vztahů s jinými národy, protože neznají žádné hranice. Mahátma Gándhí řekl: „Žádná kultura nemůže žít, pokud se snaží být výlučná.“ Děláme zkrátka všechno pro to, abychom v Mumbaí, Goa a okolí byli co nejlepšími ambasadory Česka a české kultury, které mají v Indii skvělé jméno.

Text: Rashmi Jolly

Foto: archiv Rashmi Jolly