Rozvojový pracovník, nebo podnikatel? V Gambii je místo pro obojí

Známý americký ekonom William Easterly, specializující se na hospodářský rozvoj, přiléhavě nazývá osobnosti tohoto typu hledači problémů a reálných řešení. „Pro podnikatelský model jsme se s gambijskou přítelkyní, nyní manželkou, rozhodli kvůli udržitelnosti projektu,“ říká zakladatel a spolumajitel 3D firmy, která se zaměřuje na prodej, vývoj, servis, implementační pomoc a proškolování obsluhy 3D tiskáren Prusa Research, Silvestr Tkáč.

„Po jistou dobu proudily do Gambie na podporu vzdělání a ekonomické samostatnosti mladých lidí a žen zajímavé prostředky z mezinárodních zdrojů. Snížení jejich objemu ‚přežily‘ jen subjekty vytvářející tržně uplatnitelné produkty. Rozhodli jsme se vytvořit v podobě funkční firmy hodnotu, kterou bychom mohli v budoucnu prodat,“ vysvětluje podnikatel, propagátor nových technologií a rozvojový pracovník s bohatými zkušenostmi z Evropy, Asie a Afriky, proč se přiklonili ke komerčnímu modelu.

Účastníci workshopu sestavování 3D tiskáren v knihovně Starfish, pořádaného společnostmi Make3D a Prusa Research (jejich zástupci na fotce uprostřed) za podpory České rozvojové agentury v rámci programu B2B v květnu 2022. Na workshop byli pozváni zástupci škol a nemocnic

Vytrénovaná trpělivost se mi hodila

Do Gambie se prakticky všechno dováží, a tak Silvestr Tkáč často nemohl sehnat, co potřeboval. Proto si na konci roku 2018 objednal první 3D tiskárnu v zemi. Následující rok se mu zakázky v nejmenším africkém státě jen hrnuly. Založení firmy bylo na spadnutí.

„Teoreticky lze v Gambii založit firmu za den, ale prakticky nám to trvalo asi měsíc. Ve skutečnosti totiž nejsou potřebné informace snadno veřejně dostupné. A tak si musíte tamější instituce doslova oběhat. Zjistit si a ověřit informace, třeba kde firmu zaregistrovat, jak se tam počítají a platí daně, protože každý úředník vás instruuje trochu jinak. Nejjistější je najmout si právníka,“ dává rodák z podhůří Beskyd nahlédnout do labyrintu administrativních překážek.

Pak se na obzoru objevily další výzvy. Vysvětlit, co je 3D tisk, jaké produkty a služby firma nabízí, vyškolit tým a vybudovat si zákaznickou databázi. „Začátky nebyly zrovna snadné. Nejprve jsem byl na všechno sám, časem jsem pro projekt nadchnul moji budoucí manželku. Naší první zaměstnankyní byla operátorka 3D tisku, tenkrát studentka, nyní absolventka oboru IT na gambijské univerzitě, která se vypracovala z pozice stážistky na manažerku. V současné době vede náš lokální tým. Další důležitá pozice je účetní. Bez něj by si firma ‚ani neškrtla‘. V Česku jsem si dělal účetnictví sám, ale tady je systém tak netransparentní, že se bez místního účetního znalého různých nuancí neobejdete.“

Když po nějaké době do Make3D Company vstoupil místní investor, získala společnost nové zakázky, zdvojnásobila tiskovou kapacitu, rozšířila tým o grafického designéra, administrativního pracovníka a několik externistů.

Proškolování gambijské obsluhy 3D tiskáren Prusa Research

Importované podnikatelské stereotypy nefungují

Řada zahraničních exportérů trpí neznalostí místních podmínek. Data vyvracejí představu, že se volný trh dá naplánovat. „Nevím o tom, že bychom měli v západoafrickém regionu přímou konkurenci subjektů našich parametrů. Jsme malá společnost s poměrně krátkou historií, ale unikátní v osobní znalosti prostředí, vlastním know-how, řešeních na míru, s bezprostřední zpětnou vazbou klientů a schopností replikovat své postupy na dalších trzích tohoto teritoria. 3D tisk je zajímavě se rozvíjející technologie nejen v byznysu, ale i v kontextu rozvojové pomoci. Těší mě, že máme podporu pracovníků českých ambasád, České rozvojové agentury a dalších státních institucí.“

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Silvestra Tkáče a Humanity Now Studios