Smart city po brněnsku: Město, kde se dobře žije

„Rozhodli jsme se pro vlastní cestu, která je založena na změně přístupu města, nikoliv na technologickém plánu,“ řekl hned v úvodu našeho rozhovoru náměstek primátora města Brna Jaroslav Kacer. V roce 2014, kdy Brno založilo při městské radě komisi pro smart city, se stal jejím předsedou.

Jak tedy Brno problematiku smart city pojalo?

Za chytrá považujeme pouze řešení, která zvyšují kvalitu života našich obyvatel. Smart city nevnímáme jako další „zásuvku“ vedle dopravy, životního prostředí a dalších, ale jako deštník, který se rozevírá nad celým městem a jeho tématy.

V říjnu 2015 rada města koncept smart city schválila. Které projekty se podařilo uvést do života?

Už před schválením konceptu jsme ke spolupráci přizvali experty z akademického a firemního sektoru a hned potom jsme připravili návrhy jednotlivých projektů. Uspořádali jsme expertní workshop pro plán udržitelné městské mobility, na kterém vzniklo pět vizí, včetně konkrétních cílů. Koncem roku 2015 byla jedna z vizí vybrána a dále se rozpracovává.

Od začátku letošního roku už v Brně funguje elektronická šalinkarta, tedy tramvajenka. Ta představuje unikátní řešení, jehož majitelem je městská společnost Dopravní podnik města Brna. Nejsme tedy vázáni na žádnou další firmu. Je to první on-line služba v našem budovaném e-shopu městských služeb, který postupně umožní občanům vyřizovat své záležitosti z pohodlí obývacího pokoje. Nyní připravujeme systém, jak Brňany informovat o poplatcích za komunální odpad a jak jim usnadnit jejich placení. Přibude také turistická a informační karta, která poskytne slevy pro jednotlivé instituce na území Brna a současně bude také předplatní jízdenkou, jako je například Berlin Pass.

A na jaká vylepšení se Brno může těšit v nejbližší době?

Už v dubnu bychom rádi pro odbornou veřejnost více zpřístupnili geografický informační systém. Všichni tak budou moci například vidět, jak jsou vedeny sítě. V první fázi budou tyto informace k dispozici zdarma, zpoplatníme až případné podrobnosti. Rádi bychom také měli 3D krabicový model celého města, včetně reliéfu, mostů i podzemí. Pro nové investory a developery bychom tak vytvořili prostředí, v němž mohou namodelovat a prezentovat svá řešení.

Ve spolupráci s odborníky vzniká také redesign webových stránek našeho města. Mým vzorem je portál www.gov.uk. To je etalon, ke kterému bychom chtěli zhruba za deset let dojít. Stejně dlouho trval postupný vývoj britského informačního webu až do jeho dnešní podoby. Informace uspořádané tak, aby občané jednoduchým, intuitivním způsobem na tři kliknutí našli to, co potřebují. Chceme být chytrý úřad, snažíme se proto také zavádět bezpapírový oběh dokumentů. V první fázi pro volené orgány a pilotně bychom ho zavedli pro Radu města Brna.

O smart city se hodně mluví, málokdo si však umí přesně představit, co se za tímto pojmem přesně skrývá, respektive každý si představuje trochu něco jiného. Jak může veřejnost získávat informace, sledovat přípravu vašich projektů a jak se může zapojit?

Jako hlavní cíl jsme si vytyčili změnu přístupu města. Brno často vnímáme velmi úzce jako politickou reprezentaci a úřad samotný. Spravují ho také městské části, městské společnosti a organizace. Město však ovlivňují i partneři z akademického sektoru, podnikatelé, nezisková sféra a aktivní obyvatelé a osobnosti. Ti všichni společně vytvářejí jedinečný městský ekosystém. Ten můžeme vnímat jako trvalou spolupráci všech aktérů v Brně, v jeho zázemí a na regionální, národní a evropské úrovni. Cílem této spolupráce je dlouhodobý rozvoj Brna. Věřím, že se město může stát skutečně chytrým, pokud plně využije lidského potenciálu, který má. Vzájemné propojení a diskuze jsou nezbytné. Nechceme připravovat dlouhodobé strategické dokumenty, s nimiž by se lidé neztotožnili.

A je už něco v běhu?

Ano, například již zmíněný brněnský městský ekosystém. Ten se poprvé sešel na konci března. Na stránkách brno.cz/ekosystem pak lze nalézt více informací. Také na stránkách www.damenavas.brno.cz, v rámci tzv. participativního rozpočtu, se mohou občané jednotlivých městských částí aktivně zapojit a přihlásit svůj projekt pro Brno. Letos je již přihlášeno mnoho zajímavých projektů. Ty, které pak občané Brna v listopadu odhlasují jako nejlepší, město v roce 2018 zrealizuje. Nepůjde o žádné velké investiční akce, ale vytvoří se to, co občané skutečně chtějí.

Úzkému propojení městských firem a univerzit by měl napomoci připravovaný smart city fond. Ten umožní získat městským společnostem finance na spolupráci s univerzitami a vědeckými centry na území Brna, a to formou voucherů. Společně pak mohou připravit chytrá řešení pro jednu nebo více městských částí. Formou „smluvního výzkumu“ bychom také například chtěli využívat kapacit univerzit pro potřeby města.

Podle všeho budete víc komunikovat s veřejností. Jak?

V Brně se toho od revoluce podařilo opravdu hodně. Jedinou velkou nevýhodou bylo, že město neumělo správně komunikovat. Nyní se objevilo v mnoha žebříčcích, veze se na vlně popularity, kterou může využít. Posun je neuvěřitelný, máme tady přes 70 tisíc studentů, což je velká výhoda. Investoři, kteří tu chtějí vybudovat své pobočky, jsou příjemně překvapeni tím, jak město pulzuje.

Pro komunikaci s veřejností chceme co nejvíce využít především moderní technologie. On-line prostředí, dotazníky, sdílený prostor. Přesto zůstávají nenahraditelná živá setkání. Chceme dosáhnout toho, aby občané souzněli s tím, kam město směřuje. Pokud budeme mít definováno, kam chceme dojít, nemůže se stát, aby změny politických reprezentací v průběhu let měly za následek zásadní změny směru „plachetnice“. Dojít k vytyčenému cíli lze často i různými cestami. Já sice nejsem kapitán, ale vím, že loď svého cíle málokdy dosáhne zcela přímou cestou.

Ve vašem konceptu je uvedeno sedm základních principů. Jakým způsobem je budete naplňovat?

Pro nás je důležité se těchto principů, které mají motivovat město a jeho partnery k dlouhodobé spolupráci, držet. Jsou to: otevřenost, odpovědnost, modularita, ohleduplnost, efektivita, diverzita a chytrost. Vše by mělo fungovat jako stavebnice lega. Na základní desce si z jednotlivých kostiček budujeme daný směr. Když v průběhu několika let zjistíme, že existuje nějaké lepší řešení, tak prostě tu jednu kostičku vezmeme a vyměníme za druhou. Nechceme pokračovat v tzv. vendor lock-in – uzavřených, dlouhodobě provázaných řešeních.

Postupně se zvedla prestiž armády i policie a my bychom chtěli, aby si občané vybudovali lepší vztah i k politikům a úředníkům. Chceme, aby Brno bylo městem, kde se dobře žije. Znamená to především výbornou kombinaci bydlení, volnočasových aktivit, zaměstnanosti a také toho, že bude obyvatele co nejméně obtěžovat veřejná správa. Naopak – bude jim nápomocna.

Jako Brňanka se musím na závěr zeptat: co plánujete v tolik diskutované otázce brněnského nádraží?

Český stát bohužel dlouhodobě zaspal v budování vysokorychlostních tratí, zůstal u technologie ze 60. let minulého století. My jsme zahájili spolupráci se společností HTT a jdeme inovativní cestou. Zajímá nás technologie hyperloop, což je moderní koncept vysokorychlostního transportního systému. Nemyslíme si, že by se začalo stavět za dva tři roky, ale primárním cílem v tuto chvíli bylo zapojit do vývoje technologií kolem hyperloopu veškeré instituce a náš znalostní kapitál. Následně se ukáže, kdy a jak bude tato inovativní technologie realizovatelná, a v budoucnu můžeme mít krásné spojení Brna s Prahou, Vídní, Bratislavou a jinými metropolemi. Může se také stát, že v Brně vznikne vůbec první takový projekt na území Evropy, a tak naše město bude na mapě ještě více viditelné.

Text: Vlasta Piskačová

Foto: Jiří Salik Sláma

Celý článek najdete v tištěné verzi na TRADE NEWS 2/2017 na str. 68-70.