Kolumbie není jen kokain a kávaVsaďte na Pražské Jezulátko a pivo

S Šárkou Stegbauerovou jsem se seznámila asi před rokem a půl. Tehdy byla Smíšená obchodní komora Česko-Tichomořská Aliance (ČESTA) ještě v plenkách a TRADE NEWS jedno z prvních médií, které rozpoznalo její potenciál. Mezitím tato nevládní neziskovka začala být vidět a přitahovat ty, kteří se o Latinskou Ameriku zajímají. A ČESTĚ i Šárce jako její výkonné ředitelce mezitím přibyla nejen práce, ale také desítky nových členů, spousta kontaktů, zážitků a také první úspěšné obchodní reference.

Asi bychom měly začít těmi obchody, ale zkusme to netradičně literaturou. Kdybych mířila do Kolumbie, asi bych si znovu přečetla něco od Gabriela Garcíi Márqueze. To abych načichla tamní mentalitou, přepnula do pomalejšího tempa a těšila se na ty úžasné barvy, které tak nádherně vykresluje. A abych to když tak mohla dát v rozhovoru se svým kolumbijským obchodním partnerem „do placu“.

Doporučila bych, ano, přečíst, ale příliš o něm nemluvit. Ačkoliv je to nositel Nobelovy ceny za literaturu a u nás asi nejznámější kolumbijský autor, Kolumbijci ho příliš v oblibě nemají. To spíš uděláte dojem, když si nastudujete historii Pražského Jezulátka. Tato čtyři stovky let stará soška a zázraky s ní spojené jsou v celé Latinské Americe stále velice populární.

Takže pokud bych chtěla vzít s sebou nějaké dárky, tak sošku Jezulátka?

Tím potěšíte nejspíš každého. A kdybych měla doporučit ještě nějaký dárek, tak určitě naše pivo. Témata ke konverzaci jsou skutečně dost důležitá, protože mám častou zkušenost, že z hodinového obchodního rozhovoru se obchodu věnuje až posledních pět minut. I na to se připravte stejně jako na fakt, že od svého obchodního protějšku nikdy neuslyšíte „ne“ a na jeho rozhodnutí si budete muset počkat.

A pokud jde o ta témata, hlavně nekritizujte! Vsaďte například na krásu našich žen nebo na fotbal. Kolumbijci o nás všeobecně mnoho informací nemají. Většinou je zarazí, když zjistí, kolik má Česká republika obyvatel, protože deset milionů žije jen v Bogotě. Na druhou stranu ti, co u nás byli, nešetří superlativy, když mluví o Praze nebo Českém Krumlově. Je třeba prodat, že jsme vyspělou průmyslovou zemí, zdůraznit strojírenskou tradici, ale také naše úspěšné technologie, například nanotechnologie. To na ně udělá dojem. Tím větší, když pak zjistí, že vynikající kvalitu nabízíme levněji než třeba Němci nebo Skandinávci, kteří jsou na latinskoamerických trzích na rozdíl od nás už zabydlení.

Je třeba prodat, že jsme vyspělou průmyslovou zemí.

A co třeba osobnost Jana Antonína Bati? Pořád tam má zvuk?

Určitě, zvlášť v Brazílii je to stále velké téma. Ale i v ostatních zemích Baťu znají, v Chile například značka Baťa zdomácněla natolik, že si myslí, že je jejich. Ovšem existují i další české osobnosti, které v Latinské Americe zanechaly hlubokou stopu, i když u nás už tak obecně známé nejsou. Za všechny bych uvedla jméno Pabla Tesáka, který působil po druhé světové válce jako náš honorární konzul v Salvadoru. Založil tam továrnu na cukrovinky a proslul jako velký humanista. Svým zaměstnancům se snažil zajistit kvalitní zdravotní péči, vzdělání pro jejich děti a jiné vymoženosti. V Salvadoru má snad každá rodina někoho, kdo u něj pracoval.

Z blondýnky brunetka

Nebylo vám někdy na překážku, že jste žena? Jak vás Kolumbijci přijímají v této roli?

Ženy tam najdete ve vedení firem i institucí, takže v tomto směru jsem žádné rozdíly nepocítila. Spíš jsem se naučila nepoutat na sebe příliš pozornost, což asi souvisí s tou tolik diskutovanou bezpečností. Nenosím tedy výrazné barvy, zlaté šperky, značkové kabelky nebo příliš krátké sukně či hluboké výstřihy. Když jedu v taxíku, nemám kabelku na klíně, ale u nohou. Dokonce jsem změnila barvu vlasů, protože jako blondýnka jsem na ulici „svítila“. Musím však podotknout, že v Bogotě jsem se nikdy neměla důvod bát a cítila jsem se bezpečně. Ale také vím, že když se setmí, což je tam kolem šestnácté hodiny, je dobré vyhýbat se centru metropole…

Ze všeho, o čem si povídáme, mi vyplývá, že je dobré tam nejezdit na vlastní pěst, ale mít někoho, kdo mi bude krýt záda, případně přispěje radou a pomocí. Je právě toto jedno z poslání vaší komory? A týká se to celého latinskoamerického kontinentu?

Ano, ČESTA je tu proto, abychom našim podnikatelům dodali odvahu jít do tak vzdáleného a českými firmami nezmapovaného teritoria a zároveň je vybavili potřebným zázemím, například jim doporučili osvědčené partnery, třeba právníka nebo obchodního zástupce. Abychom je nasměrovali a upozornili na konkrétní příležitosti. Nutno dodat, že se nám to daří plnit díky úzké spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem životního prostředí, agenturami CzechTrade a CzechInvest, ale také ČEB a EGAPem, neboť otázky financování jsou v Latinské Americe klíčové. A samozřejmě nemohu vynechat spolupráci s ambasádami latinskoamerických zemí u nás.

Z názvu naší komory vyplývá, že přednostní jsou pro nás státy Tichomořské aliance, tedy Mexiko, Kolumbie, Peru a Chile. Ty mají podle nás nejstabilnější ekonomickou i politickou situaci a zároveň jsou to otevřené ekonomiky, kde se českým firmám otevírají skutečně velké příležitosti uspět. Ovšem snažíme se je podpořit i v ostatních zemích „Latinky“, pokud nás o to požádají a je to v našich silách. Lobbujeme za ně nejen tam, ale i na půdě nejrůznějších institucí u nás doma. Svou energii samozřejmě soustředíme především na naše členy, kterým pomáháme zdarma. Ostatní si musí naše služby zaplatit.

Česká rozvojová agentura jako odrazový můstek

V tomto čísle najdou čtenáři zkušenosti jednoho z členů ČESTY, společnosti Georespect, která už v Latinské Americe uspěla. Můžete uvést další příklad?

Například libereckou společnost Photon Water Technology, která se zabývá vodním hospodářstvím, což je v Latinské Americe velice aktuální téma. Díky spolupráci s Technickou univerzitou nabízí jako nejúčinnější způsob filtrace vody nanotechnologická řešení, která mají obrovskou škálu aplikací. Firma byla založena asi před rokem a v rámci jedné expertní mise s námi navštívila Peru, kde se její představitelé setkali s místními partnery a hned navázali spolupráci. Doporučila jsem jim obrátit se na Českou rozvojovou agenturu (ČRA), a protože zpracovali kvalitní projekt, získali od ní pro svůj byznys plán finanční podporu. Mezitím byli s námi v Peru znovu a tam už jednali o konkrétních instalacích čističek vody. Věřím, že se postupně prosadí v celém teritoriu.

Zmínila jste podporu České rozvojové agentury. V těchto zemích je asi velice aktuální. Můžete našim čtenářům ve stručnosti naznačit, jak by mohli takovou podporu získat? A je to administrativně náročné?

Stále se bohužel setkávám s tím, že činnost ČRA není mezi firmami příliš známá. Myslí si, že je spojena s velkou administrativní zátěží, že stejně ve výsledku nemají moc šancí a tak podobně. Vše naopak funguje velice jednoduše, ovšem za předpokladu, že předložíte kvalitní projekt, který má v daném teritoriu opodstatnění a bude spojený s rozvojovou pomocí. Je tedy dobré se předtím přijít s někým poradit, v případě „Latinky“ můžete klidně za mnou, neboť jsem také mentorkou ČRA pro tuto oblast. Pokud u ČRA uspějete, můžete na studii proveditelnosti a byznys plán získat až 250 tisíc korun (s padesátiprocentní vlastní účastí), což vám umožní otestovat si daný trh i celkové prostředí. Ne každému musí latinskoamerická mentalita sednout.

Na samotný projekt pak můžete v další fázi od ČRA dostat až pět milionů korun (s vaší padesátiprocentní účastí, kterou vám však může ideálně pokrýt váš zahraniční partner, například získáte podporu místní vlády).

Zůstaňme u Kolumbie. Můžete uvést nějaké aktuální zdejší příležitosti?

V souvislosti s mírovou dohodou s gerilou FARC, které dosáhl vloni prezident Santos a získal za to Nobelovu cenu, je nyní třeba spojit odloučené nepřístupné oblasti, kde gerila působila, s okolním světem. To znamená vystavět silnice, zavést vodu, elektřinu. Vláda za tímto účelem zřídila fond Posconflicto, v jehož rámci by se naše firmy mohly v teritoriu prosadit. A je tu spousta dalších šancí, například Bogotá plánuje výstavbu metra, tramvajové linky, rozšíření autobusové dopravy. Nebo vládní program na výstavbu solárních parků a výrobu solární energie, který dokonce nabízí různé daňové úlevy a dotace. Silné téma je obranný průmysl a samozřejmě pro celou Latinskou Ameriku ekologická řešení, čističky vody a likvidace odpadu. A také třeba zdravotnická péče.

Pokud jste teď někoho z našich čtenářů pro Latinskou Ameriku zlákala, co byste mu doporučila?

Aby se obrátil na naši komoru, ráda s ním jeho záměr prokonzultuji a doporučím další postup, případně mohu říct, ve kterém konkrétním teritoriu by měl šanci, zda by se ho mohly týkat výzvy ČRA. Ideální doba je právě nyní, neboť nové výzvy se budou vypisovat na jaře.

Text: Jana Jenšíková

Foto: Marek Jenšík