1. Co se podle vás asociaci v poslední době nejvíc povedlo? Z čeho máte osobně největší radost?
Rozhodně se povedlo vzbudit zájem podnikatelů a jejich spolků o spolupráci s námi. Jde o ty, kteří buď stáli na trhu sólo a neměli šanci prosadit potřebné změny pro daný segment, anebo o ty, kteří naopak sdruženi někde byli, ale nebyli tam spokojeni, proto přešli k nám. Věřím, že u nás najdou to, co potřebují, a hlavně opravdový zájem o ně. Firmy i spolky nás bedlivě sledují, vnímají všechna naše stanoviska, komentáře a vyjádření, na mnohých z nich se velmi intenzivně podílejí.
Radost mám tedy zejména z toho, že nám za poslední rok rapidně vzrostla členská základna, a to zejména o zajímavé kolektivní členy. Samozřejmě to obnáší i řadu nových podnětů, kauz a problémů k řešení, s nimiž noví členové přicházejí s žádostí o pomoc. Radost mám i z dobrého týmu, který se mi podařilo v sekretariátu vytvořit. Jde o tým smíšený jak genderově, tak věkově, a to je podle mého názoru a zkušeností výborná kombinace. U nás probíhají rozmanité aktivity a projekty, naši lidé se mohou setkat se zajímavými a významnými osobnostmi, nahlédnout do kuchyně spolupráce s médii a podobně, ale na druhou stranu je tu i velký tlak na rychlost, výkon, zodpovědnost, a ne každý obstojí.
2. Co tedy nevyšlo tak úplně podle vašich představ?
Nepodařilo se nám nastartovat některé záměry a projekty tak, jak bychom si představovali, a to kvůli velké vytíženosti s ostatními činnostmi. Některé věci jdou prostě pomaleji, než bychom si přáli.
3. Jaké nejdůležitější úkoly vás čekají letos?
Po celý rok se budeme prioritně věnovat Roku rodinného podnikání 2018, což je největší projekt, který jsme dosud měli. Hlavním tématem je nástupnictví a generační výměna v českých rodinných firmách. Je to nesmírně zajímavé téma i pro mne, účastním se osobně všech kulatých stolů a diskuzí se zakladateli a nástupníky rodinných firem a mají můj upřímný obdiv. Velmi často jde o firmy, které vznikly z nuly, o popelky, které se staly královnami byznysu na evropské scéně. O nich je třeba mluvit, představovat je v médiích, pyšnit se tím, co jejich majitelé dokázali, protože oni sami se tím nechlubí.
Pevně věřím, že se nám podaří rovněž rozhýbat legislativní proces ve smyslu ukotvení definice rodinného podnikání v ČR. Není to náš výmysl, ale jde o výzvu Evropského parlamentu, která má reálné opodstatnění – v zemích, kde definice existuje, mohou tento segment statisticky měřit co do podílu na všech firmách, výkonu, životního cyklu, stability, transparentnosti, sociální odpovědnosti a podobně. V zahraničí z těchto údajů vyplývá, že rodinné firmy jsou stabilnější, transparentnější a v mnoha ohledech často lepší než korporace a nerodinné podniky, a to chceme prokázat i u nás. Prvním krokem by pak mohlo být například daňové zvýhodnění rodinných firem týkající se dědictví (více o projektu Rok rodinného podnikání také na str. 81–83, pozn. red.). Těším se na všechny aktivity asociace – pro začínající podnikatele, podnikavé ženy, řemeslníky, maloobchodníky, menší restaurace, venkov, lokální pěstitele, silver business, ale i na akční přednášky k digitalizaci, exportu, inovacím… Mám totiž to štěstí, že mne moje práce baví.
Text: Jana Jenšíková
Foto: archiv AMSP ČR
