Tomáš Korostenský: Indie si nás zavolala sama

Firma Ekotechnik Czech se už čtrnáct let úspěšně zabývá solárním byznysem. Z České republiky se postupně posunuli k zakázkám v Rumunsku, na Ukrajině, ve Velké Británii, Turecku či Rusku. Na Indii vůbec nepomysleli, jenže indické firmy se jim začaly o spolupráci hlásit samy. „A tak jsme postupně nastoupili nelehkou, ale velice zajímavou a úspěšnou obchodní pouť,“ zahajuje naše povídání její jednatel Tomáš Korostenský.

Vyrábějte přímo v Indii

Říkáte, že na začátku jste indické kontakty s díky odmítali. Kdy tedy nastal ten zlom, že jste se rozhodli to v Indii zkusit?

To bylo před čtyřmi lety. Tehdy nás na doporučení našeho známého kontaktoval jeden indický obchodník s poptávkou spolupráce a byl natolik přesvědčivý, že jsme nakonec vyrazili na výstavu do Dillí. Představili jsme tam několik svých produktů a k našemu velkému překvapení se u našeho stánku hromadily skupinky Indů, kteří byli výrobky nadšeni. To nás tak nastartovalo, že jsme se ihned rozhodli společně s oním obchodníkem k otevření obchodního zastoupení a skladu v Mumbaí.

Jak jste přišli na to, že je výhodnější vyrábět přímo v Indii?

Víceméně vzápětí, když jsme začali s proclením prvního kontejneru. To byl totiž nejen byrokratický oříšek, ale současně velmi nákladná zkušenost z hlediska daní a cel. Zjistili jsme, že se Indie chová velmi protekcionisticky a uplatňuje vysoká dovozní cla a poplatky. Rovněž doba nutná k dopravě je poměrně dlouhá, a tím je velmi složité mít dostatečné množství skladových zásob jednotlivých komponentů tak, aby vždy byly ihned k dispozici při objednávce zákazníka. Ovšem nejdůležitějším důvodem, proč jsme v Indii začali vyrábět, je to, že tamní výroba je extrémně levná, samozřejmě pod velkým vlivem kvality a kvantity výroby.

Únik před nájezdem „partnerů“

Co všechno jste ze začátku museli překonat?

Bohužel jsme museli ustát období, kdy obchodník, který nám indický trh představil, nás začal podvádět a my museli za pomoci právníků a policie ochránit naše zboží a firmu. Naštěstí jsme našli pomoc u čestných a vlivných místních lidí, kteří nedokázali přenést přes srdce, že by se o Indii hovořilo v zahraničí špatně. Naprosto nezištně nám poskytli zázemí a drahocenné rady, které nakonec skutečně zachránily naši společnost před silným nájezdem „partnerů“, jejichž zájmem je pouze svézt se na dychtivosti zahraničních firem a jejich investičním apetitu. Proto vřele doporučuji zahájit vstup do Indie v podnikatelském hubu, který nám mohl mnoho podnikatelského trápení a úsilí zmírnit. Avšak v době, kdy jsme začínali v Indii my, byl takový hub jen skvělá myšlenka v podobě pouhé prezentace.

„Yes, sir“ vám nic neřekne

Výrobu jste vyřešili, s čím se stále potýkáte?

Jedním z největších problémů je velmi rozdílná mentalita a přístup jak k práci, tak k nadřízeným. Pro nás Čechy je dodnes velkým problémem vybírat nové zaměstnance do týmu, jelikož se nemůžeme spoléhat na dodané životopisy, které jsou povětšinou napsány nějakou konzultační agenturou. Rovněž poznat osobnost daného člověka, který se na pohovoru s Evropanem chová velmi nepřirozeně a na 99 procent otázek odpoví „yes, sir“, není také moc snadné. Takže dodnes po základní prověrce potřebných znalostí musí o kandidátovi rozhodnout místní management.

A co jsou vaše indické radosti?

Radostí se stává, když nový mladý člověk ukáže své nadšení pro práci a svými schopnostmi velmi mile překvapí a mnohokrát může směle konkurovat evropským kolegům. Ale samozřejmě máme na Indii rádi spoustu dalšího. Pokud by tomu tak nebylo, nemohli bychom tam dělat obchod.

Koronavirus jako příležitost

Jak dnes zvládáte indickou koronu na dálku?

V Indii se lidé koronaviru velmi bojí a není se čemu divit. Také bych nechtěl být hospitalizován v místní nemocnici. Na druhou stranu v lidech je víc osobní odvahy a po prvotním totálním zmrazení veškerých aktivit jsou nyní ochotni se víc poprat za zájmy firmy, protože pociťují evropskou firmu jako jistotu, která je s nimi v dobrém i ve špatném, což nakonec velmi ocení a mnohokrát vrátí.

Kdy jste byl v Indii naposled?

V lednu. V březnu se rozjela pandemie, náš evropský management musel narychlo odjet a poté začal lockdown, kdy naši zaměstnanci nesměli vůbec vyjít ani z bytu. Díky již předem nastaveným on-line přístupům a zavedení vnitřních procesů firmy jsme po pár dnech najeli na plný home office, který trvá dodnes. Výkonnost samozřejmě klesla na nulu a my rovněž museli seškrtat náklady. Ovšem nyní již několikátý měsíc náš indický management plně převzal odpovědnost za všechna oddělení firmy a podle firemní vize pokračuje v jejím rozvoji. Z dnešního pohledu vidím koronavirus jako velkou příležitost, která může pomoci flexibilním firmám schopným rychle reagovat na změny.

Jaké máte s podnikáním v Indii další plány?

Chtěli bychom obchodně proniknout do celé země, což se nám v našem oboru poměrně daří, a z jednoduchých dodávek rozšířit naše aktivity o vstup do investičních příležitostí.

To jsou nemalé ambice. Uvítali byste jako čeští exportéři pomoc státu?

Velmi rádi bychom čerpali pomoc ve formě zpracovaných obecně právních podkladů, jako jsou například jednotlivé kroky k založení firmy, bankovního účtu, kontakty na státní instituce a daňovou správu, možnosti a zajištění obchodních procesů a vzhledem k naší zkušenosti pomoc s kontaktováním státních institucí, jako policie a oborové komory.

Měl byste na závěr nějakou radu pro naše čtenáře-podnikatele, kteří chtějí do Indie zamířit?

Jeďte se nejprve do země podívat jako obchodní turista. Udělejte si důslednou nezávislou analýzu trhu od lidí, kteří jsou mimo vaši organizaci. Zvažte, zda se vám skutečně vyplatí něco do Indie dovážet nebo tam vyrábět. Obrňte se velmi velkou trpělivostí. Dejte si ruku na srdce, zda jste ochotni v Indii dlouhodobě pobývat a mít z toho dostatečnou osobní radost, která vás tam bude lákat opakovaně. Zjistěte, zda tuto radost sdílí i váš evropský management, který v zemi bude muset být dlouhodobě.

Stejně tak vřele doporučuji sdružit se s dalšími českými nebo evropskými firmami, které si vzájemně mohou velmi pomoci nejen v obchodních věcech, ale i v soukromých. Věřte, že dříve či později vám přestane chutnat kuře na kari na tisíce způsobů a budete si chtít s někým česky popovídat u točeného piva.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv společnosti Ekotechnik Czech