Laos: Pozapomenutý partner, který na nás nezapomněl

Co nás napadne, když se řekne Laos? Možná není troufalé si myslet, že některé možná Luang Prabang nebo válka v Indočíně, ale naprostou většinu asi nic. Určitě nic, co by mělo spojitost s podnikáním nebo byznysem. Ostatně, proč také? O Laosu se dlouhá léta příliš nemluví. Leží většinou ve stínu větších, silnějších nebo z různých důvodů atraktivnějších sousedů a působí dojmem malé, ospalé země žijící si svým pravidelným a nepříliš rychlým „lidově demokratickým“ tempem. Je tedy nějaký důvod se o Laos zajímat? Určitě ano.

Potichu rostoucí tygřík

Laos sice zůstává členem skupiny nejméně rozvinutých zemí (LDCs) a potýká se s problémy obvyklými pro tuto kategorii, ale díky přibližně desetiletí růstu HDP okolo 7 až 8 % a řadě významných ekonomických reforem a změn vládních politik v posledních několika letech se situace mění. Zlepšení makroekonomické situace, podnikatelského prostředí s důrazem na rozvoj exportních odvětví (s využitím preferenčních režimů pro vstup na vývozní trhy) a v neposlední řadě členství ve Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) a integrace v jeho rámci znamenají, že země je i podle hodnocení OSN na velmi dobré cestě naplnit svou ambici vystoupit z klubu LDCs snad už do roku 2024.

Laoský ekonomický model a nedávné reformy vycházejí ze zkušeností silných a v řadě případů úspěšných komunistických sousedů a spojenců, Číny a Vietnamu. To přes poměrné uvolnění poměrů znamená přetrvávající silný vliv až kontrolu určitých odvětví ze strany státu. Na druhou stranu to přináší míru politické stability, která je řadě zemí v oblasti cizí.

Dědictví minulosti je stále vidět ve struktuře HDP a zaměstnanosti. Přestože většina pracovní síly (cca 70 %) je zaměstnána v zemědělství (primárně malovýrobě) a návazných oborech, podíl sektoru na tvorbě HDP je přibližně 20 % a meziroční tempa růstu výroby i produktivity jsou zde nejnižší. Až třetinová oproti průmyslu a službám, jejichž podíl na HDP je přibližně dvojnásobný. Laoská populace je velmi mladá, z téměř sedmi milionů obyvatel je více než polovina mladší 25 let a 70 % je méně než 35 let.

Z hendikepu konkurenční výhoda

Charakteristikou, kterou máme kromě podobného počtu obyvatel s Laosem společnou, je, že se jedná o vnitrozemský stát. Zatímco ČR je dopravně a jinak na své sousedy silně napojena a je s nimi výrazně integrována, v případě Laosu jde o velký hendikep. Řídká a nekvalitní silniční síť a její omezené napojení na sousední země, dosud de facto neexistující železnice, omezená splavnost Mekongu nebo hornatý charakter velké části země určitě nejsou na první pohled pozitiva. Ale mohou znamenat i příležitosti a současně jsou něčím, čemu Laosané dokáží nejen čelit, ale dokonce to i obrátit ve svou konkurenční výhodu.

Příkladem může být fakt, že přibližně polovina hospodářského růstu vychází z rozvoje zdrojových odvětví – energetiky a těžebního průmyslu. Zatímco zužitkování nerostného bohatství je stále ve fázi rozvoje, v oblasti energetiky Laos maximálně využívá jinak omezující přírodní podmínky k výstavbě nových a nových vodních elektráren a rozvodných sítí. Po zásluze tak získal označení „baterie jihovýchodní Asie“. Vývoz velké části ze 30 miliard kWh vygenerované elektrické energie do sousedních států, a především Thajska, se stal jedním ze základních kamenů hospodářsko-sociálního rozvoje a přispívá k další integraci Laosu do regionální ekonomiky a spolupráce. A o poptávku má postaráno i do budoucna. Thajská energetická politika například předpokládá další nárůst dovozu energie z laoských vodních elektráren. To vše v rámci rostoucího tlaku na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu.

Dalšími odvětvími, která přispívají k růstu hospodářství, jsou stavebnictví a textilní a oděvní průmysl, který zaměstnává ke 30 tisícům pracovníků a jehož export roste každoročně o 15 až 20 %. Stále silnější postavení získává také sektor služeb v čele s cestovním ruchem – cílem letošní kampaně „Visit Laos Year 2018“ je překročení počtu pěti milionů zahraničních turistů přijíždějících do země a současně hranice 900 milionů amerických dolarů z příjmů z cestovního ruchu.

Rostoucí zájem zahraničních partnerů

Podobně jako v jiných centrálně řízených ekonomikách i v Laosu jsou hlavní vládní priority, představy a politiky zahrnuty v řadě plánů a strategií. V této době se realizuje 8. národní plán sociálně-hospodářského rozvoje (NSEDP) na léta 2016 až 2020. Z něho vycházejí roční plány obecné i sektorové a jiné, včetně plánu rozvoje malých a středních podniků. Ten má sedm priorit, mezi nimiž pro nás může být nejzajímavější snaha o zvýšení produktivity a technologické úrovně.

Zlepšení situace na podnikové úrovni si laoská vláda slibuje samozřejmě také od zahraničních investorů a partnerů. Mezi nimi hrají dominantní roli Thajsko, Čína a Vietnam, které jsou hlavními obchodními partnery i zdroji investic. K těmto tradičním partnerům se ale stále více přidávají i další, například Japonsko, Singapur, Malajsie, Nizozemsko, Velká Británie nebo Korea. Evropské investice v posledních letech směřovaly především do vodních elektráren, cestovního ruchu, oděvního průmyslu nebo potravinářství. K dalšímu zvýšení atraktivity pro zahraniční investory přispívá i zřízení řady zvláštních ekonomických zón po celé zemi a výhledově zlepšení dopravního spojení v čele se železnicí mezi Čínou, Laosem a Thajskem.

Probouzející se česko-laoské vztahy

Také česko-laoské vztahy se po letech poměrně hlubokého spánku probouzejí k životu. Především díky projektu výstavby nové části nemocnice Mittaphab v hlavním městě Vientiane, na kterém participuje více než dvacítka českých firem (včetně malých a středních) a česká část komerčního financování je pojištěna ze strany EGAP. Ale vývoz spojený s tímto projektem není jediný, který se v posledních letech zvýšil. Při pohledu do statistik zjistíme, že pravidelně do Laosu vyvážíme stavební a důlní stroje nebo součásti turbovrtulových pohonů. Objevují se také zařízení na výrobu elektrické energie, především pro vodní elektrárny.

Naším cílem by mělo být, aby nárůst našeho vývozu s aktuální kulminací na více než 43 milionech amerických dolarů v loňském roce nebyl jednorázovou záležitostí spojenou s jedním projektem. Základním předpokladem je zvýšení naší vlastní aktivity přímo na místě a navazování kontaktů a vztahů. Laoský centrální systém řízení má výhodu v tom, že lze řadu projektů získat přímo. Nezbytnou podmínkou jsou ale – kromě jiného – dobré vztahy. Zde můžeme čerpat ze spolupráce v 70. a 80. letech a podpory Laosu ze strany Československa, na které partneři nezapomínají a stále jsou za ně vděčni. Totéž platí pro významnou skupinu absolventů našich vysokých škol, z nichž řada je na zajímavých postech. Na rozdíl od jiných zemí jde o aktivní a organizovanou skupinu mající zájem o rozvoj vztahů i podporu našich firem. Ačkoliv tyto faktory nelze přeceňovat, lze na nich stavět. S vědomím, že jejich „trvanlivost“ se s postupem času snižuje.

Nové impulzy

Také proto musíme přicházet s novými impulzy, když si obě strany jsou dobře vědomy, že formát dřívější spolupráce již není použitelný. Jednou ze základních podmínek je zvyšování povědomí o možnostech vzájemné spolupráce na obou stranách. Podnikatelský seminář o možnostech obchodování s Laosem, který uspořádala Hospodářská komora ČR ve spolupráci s MZV ČR v rámci loňského Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, byl prvním úspěšným počinem v daném směru. Přímo v Laosu pak k připomenutí dobrého jména ČR přispěly i návštěvy náměstka ministra obrany ČR Tomáše Kuchty s podnikatelskou misí a delegace senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku vedená místopředsedou Senátu Ivo Bárkem.

Laos zvaný „země milionů slonů“ asi nebude „zemí milionu příležitostí“, ale jak ukazuje příklad výstavby nemocnice ve Vientiane, i země jako tato může překvapit a nabídnout nečekanou šanci, která nepřichází jen z vlastních laoských zdrojů. O to důležitější je hledat v širších souvislostech a řada našich firem je v daném směru úspěšná. Kromě spojení s evropskými partnery máme příklady spolupráce například s thajskými nebo vietnamskými investory, kteří profinancovali náš vývoz do Laosu. Spolupráci při hledání příležitostí na laoském trhu a při pronikání na něj nabízí nejen Velvyslanectví ČR v Bangkoku, ale i Evropská obchodní a průmyslová komora v Laosu (ECCIL – European Chamber of Commerce and Industry in Laos; eccil.org), která se aktivně podílela na říjnovém semináři v Brně.

Text: Marek Libřický

Foto: Shutterstock