Nahradíme lidské ruce roboty?

Nové Město nad Metují, Náchod, Čenkov, Bruntál. Body na mapě, kde ve srovnání s celostátním průměrem po léta dosahovala míra nezaměstnanosti nejvyšších hodnot. „Právě proto jsme před lety po zralé úvaze umístili do těchto lokalit naše výrobní závody. Jenže v současné době je hlad po pracovní síle i tam. V boji o ni pak vítězí velké firmy, které ji mohou lépe zaplatit. Například výrobní závod Škody Auto v Kvasinách, nacházející se v sousedním okrese Rychnov nad Kněžnou,“ říká Josef Hronovský, zakladatel a majitel stejnojmenné společnosti.

Každodenní téma – nejsou lidi

Přitom mzdová politika firem nezávisí jen na vůli a ochotě jejich vlastníků a vedení, jak by se mohlo zdát laické veřejnosti. „Třeba v segmentu automotive, který představuje větší část našeho produktového portfolia, se ceny vždy stanovovaly na několik let dopředu, obvykle zhruba na sedm, s tím, že každý rok musíme zákazníkům poskytovat ještě nějaké bonusy a slevy. Životnost těchto komponent je totiž zhruba sedm let, pak se modifikují nebo nahradí novými v souvislosti s obměnou výrobního programu. Takže prostor pro přeplácení zaměstnanců, aby neodešli ke konkurenci, nemáme prakticky žádný,“ vysvětluje vlastník firmy se 750 zaměstnanci, který se v roce 1990 sám pustil do podnikání v garáži, kam umístil svůj první stroj, na němž vyráběl komponenty do pantů plastových oken.

„Trh lidských zdrojů je v současné době naprosto vyčerpaný, neseženeme už ani síly na úklid. Lidé dnes nechtějí chodit na noční směny a kladou větší důraz na rodinu a dostatek volného času. Navíc se jako epidemie šíří demotivovaní pracovníci s exekucemi, jimž z výplaty zůstává méně, než na co by si přišli jako nezaměstnaní na sociálních dávkách. Na tento ‚žánr‘ jsme dokonce museli zřídit speciální oddělení,“ říká majitel společnosti a dodává, že s personálními problémy zápolí již i jejich výrobní závod v Náchodě, nacházející se asi pětadvacet kilometrů od závodu Škody Auto v Kvasinách, která pracovníkům nabízí vyšší platové ohodnocení. Když před sedmi lety otevírali náchodskou výrobnu, činila míra nezaměstnanosti v nedalekém Polsku kolem dvaceti procent. Od té doby se situace radikálně změnila a dnes je nouze i o Poláky. Potíže přetrvávají i s Ukrajinci, kteří obvykle dostávají jen tříměsíční víza, a než se zapracují, musí odcestovat domů. Nouze o pracovníky se však projevuje i tam, kde by to ještě nedávno nikdo nečekal. „Do našeho závodu v Părvomaji v Bulharsku, který jsme rozjeli před osmi lety, jsme od samého začátku obtížně sháněli technické profese, ale nyní nám chybí lidé také na další pozice,“ poznamenává Josef Hronovský.

K zákazníkovi letadlem a jen s kufříkem

Jenomže v oblasti automotive je výroba na tři směny nutnost. „Moderní technologie, jichž využíváme, lze amortizovat jen v třísměnném provozu. A to nehovořím o tom nejdůležitějším – plynulosti dodávek a spokojenosti zákazníků. Ve stávajících podmínkách vyžaduje dodržování termínů dodávek značnou improvizaci a podstatně vyšší výdaje než dřív. Místo abychom zákazníkovi, který je od nás vzdálen třeba pět set, sedm set kilometrů, expedovali zboží jednou týdně, jezdíme k němu s menšími objemy dvakrát denně autem, abychom neomezili kontinuitu výroby. Pro nás to obnáší nepředstavitelné náklady. Nejedná se totiž jen o Českou republiku a Německo, ale třeba i Velkou Británii nebo Mexiko. Naši lidé létají za oceán s kufříky s pár součástkami, aby hasili požár v dodávkách,“ šokuje současnou realitou exportující firmy její majitel.

Přitom o zakázky není nouze. Zajímavé zákazníky nejen z oblasti automotive, ale i z dalších oborů, jako je třeba elektronika, získala společnost za pomoci agentury CzechTrade v posledních letech na veletrzích v Mnichově a Stuttgartu.

Garážová dobrodružství

Impulz začít samostatně podnikat padl poté, co v roce devadesát ředitel společnosti Elton, známého výrobce hodinek, vyhodnotil jeden z projektů jako pro podnik příliš malý, a proto neefektivní. Tehdy se ekonom Josef Hronovský rozhodl pustit se do něj sám. Zastavil tatínkův dům, vzal úvěr od Komerční banky, pořídil si první stroj a do půl roku půjčku splatil. Jak společnost rostla, přijal první pracovníky a od roku 1998 se rozjela spolupráce s největším evropským dodavatelem podvolantových modulů pro automobilový průmysl, společností Kostal.

„V současné době již nevyužíváme jen služeb Komerční banky, ale také několika dalších finančních institucí, abychom diverzifikovali rizika při vybavování výroby CNC stroji, automaty a roboty. Náklady na taková zařízení jsou sice vysoké, ale do budoucna nám pomohou řešit problémy s nedostatkem pracovníků a zlevnit výrobu. Časy se změnily. Banky půjčují podnikatelům mnohem levněji a peníze stále více směřují do vybavení s nízkým podílem lidské práce. V našich provozech jsme již instalovali automatizované linky na výrobu kabelových svazků a na montáž inzertů,“ říká Josef Hronovský, který v investicích do moderních technologií spatřuje jediné východisko z tristní situace na evropském pracovním trhu.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Hronovský