Kanada: Přátelská země s náročným, ale atraktivním trhemS výzvami přicházejí příležitosti

Text Marino Radačič a Eva Libs Bartoňová Foto Shutterstock a archiv zastup. úřadů ČR Publikováno
thumbnail Kanada

Když se řekne Kanada, převážnou většinu z nás hned napadne javorový sirup a hokej. Pro Českou republiku je to však hlavně významný mimounijní obchodní partner. Kanada patří mezi nejstabilnější a ekonomicky nejrozvinutější země světa, je devátou největší světovou ekonomikou, členem NATO, OECD či G7. Podobně jako Evropa je velmi otevřená světu a zahraničnímu obchodu, který vytváří téměř třetinu hrubého domácího produktu. Kanadské hospodářství je – i díky geografii – úzce propojeno s USA, které jsou jejím zdaleka největším obchodním partnerem a kam směřuje téměř 80 % vývozu. Závislost na svém sousedovi si však Kanada stále více uvědomuje a aktivně se ji snaží snížit úsilím o větší diverzifikaci obchodu. To vytváří zajímavé nové příležitosti pro české firmy, jimž působení v Kanadě podstatně ulehčuje i unijní obchodní dohoda CETA.

Otevřená ekonomika s globálním dosahem

Kanadskou a evropskou ekonomiku spojuje jeden významný faktor – jejich otevřenost. Na kanadské straně ji podporuje patnáct dohod o volném obchodu, které země uzavřela s padesátkou států a uskupení. Z hlediska ČR je zásadní dohoda CETA s Evropskou unií prozatímně prováděná od roku 2017. Ta přinesla podstatnou liberalizaci vzájemného obchodu i investic. Evropské firmy mohou dokonce vstupovat rovnocenně do federálních i provinčních tendrů (od určité výše zakázky) a dochází k harmonizaci v některých oblastech jako profesní certifikace.

S populací 41,5 milionu obyvatel je Kanada přirozeně menším trhem než sousední Spojené státy. Ale díky vysoké koupěschopnosti svých obyvatel a i větší otevřenosti vůči Evropě zůstává trhem atraktivním a v mnoha ohledech i vstřícnějším. Při vstupu na něj je však třeba brát v úvahu jeho velikou rozmanitost. Je třeba připomínat, že Kanada není unitárním státem, ale federací s deseti provinciemi a třemi teritorii, z nichž každé má svá historicky daná specifika a regulace v podobě norem, licencí, kvalifikací a jazykových požadavků (specificky frankofonní Québec). Tyto vnitrokanadské překážky obchodu tak mohou podnikání někdy komplikovat, i když vláda zejména od začátku tohoto roku zintenzivnila práce na jejich odbourávání.

Zároveň musíme vzít v potaz i velkou rozlehlost země, která je druhou největší na světě. I kvůli tomu má také šest časových pásem. Na druhou stranu platí, že naprostá většina obyvatelstva žije v poměrně úzkém pruhu do 150 km od hranice s USA. Více než 81 % Kanaďanů bydlí ve městech, a to především v šesti aglomeracích koncentrovaných kolem měst Toronto, Montréal, Vancouver, Ottawa-Gatineau, Calgary a Edmonton. Kanada je zároveň jednou z nejrozmanitějších zemí, co se týče populace. Přes 23 % obyvatel jsou první generace přistěhovalců. Pro velká města, jako je Toronto či Montréal, platí, že téměř polovina jejich obyvatel se v Kanadě nenarodila. V poslední dekádě se počet obyvatel zvýšil o 15 %, a to především cestou přistěhovalectví z Asie, Blízkého východu, Afriky a Latinské Ameriky.

Ekonomiku pohánějí přírodní zdroje

Lze bez nadsázky říct, že přírodní zdroje jsou motorem kanadské ekonomiky, a české firmy by jim tudíž měly věnovat náležitou pozornost. Kanada díky svým zásobám navíc bude hrát čím dál větší význam v dekarbonizaci světové ekonomiky a nutnost přechodu k zelenějším technologiím bude také vyžadovat významné investice uvnitř země.

Když si uvědomíme rozdílné „vybavení“ přírodními zdroji napříč Kanadou, je evidentní, že zde nalezneme projekty celého energetického mixu. Země je totiž čtvrtým největším producentem ropy a pátým v případě zemního plynu, ale také druhým největším těžařem uranu a třetím největším producentem elektřiny z vodních zdrojů na světě. Zatímco québecká elektřina tak pochází z vodních elektráren, Alberta a Saskatchewan se téměř výhradně opírají o fosilní zdroje, a naopak Ontario produkuje polovinu elektřiny z jaderných a třetinu z obnovitelných zdrojů.

Velké infrastrukturní projekty se proto realizují prakticky ve všech energetických odvětvích, také probíhá posilování již rozsáhlých rozvodných sítí elektřiny i produktovodů určených pro export přírodních zdrojů do zahraničí. Právě poslední oblast prochází zajímavým vývojem, kdy v loňském roce byl zahájen provoz rozšířeného ropovodu Trans Mountain Pipeline Expanded System, který umožňuje posílit export z Alberty přes Britskou Kolumbii. Ve světle obchodních sporů s USA se pak znovu otevírají diskuze o dobudování produktovodů uvnitř Kanady, dokonce se paradoxně oživila i diskuze o pozastaveném projektu Keystone XL.

Výzvy dekarbonizace a růstu energetických kapacit

Prognózy odhadují, že do roku 2050 bude Kanada potřebovat mezi 140 až 190 gigawatty dalších kapacit pro provoz své ekonomiky. Zároveň však má do roku 2050 dosáhnout bilančně nulových emisí. Tyto výzvy přinášejí potřebu zásadní transformace, která vyžaduje masivní investice a podporu inovativních řešení. Jednou z klíčových oblastí, na něž země sází, je další rozvoj jaderné energetiky, kterou místní vláda považuje za bezemisní. Kromě vlastní technologie reaktorů na těžkou vodu CANDU, jichž je v Kanadě 19, se jednotlivé provincie chystají cílit na rozvoj malých modulárních reaktorů. Nejpokročilejší projekt je v ontarijském Darlingtonu a technologie z dílny GE Hitachi by měla být provozuschopná do konce roku 2028.

Ve šlépějích Ontaria už kráčejí i další provincie, zejména právě ty „fosilní“, které mají omezené alternativy obnovitelných zdrojů. Otevírá se tak prostor pro spolupráci nejen s provinčními partnery, ale i s rozsáhlou sítí kanadských jaderných dodavatelů. Dojde také k posilování obnovitelných zdrojů a průběžně bude zapotřebí modernizace stávajících elektráren. Vláda podporuje rovněž snížení energetické spotřeby i prostřednictvím zelenějších budov.

Dekarbonizace ekonomiky se ale o přírodní zdroje opírá ještě z dalšího úhlu. Významné zásoby kritických nerostných surovin dělají z Kanady lídra v rozvoji těžby kovů potřebných pro výrobu obnovitelných zdrojů energie. V zemi se ve více než dvou stech dolech celkem těží přes 60 minerálů a kovů, z nichž 34 je považováno za kritické nerostné suroviny. Kanada již od roku 2022 implementuje strategii jejich rozvoje a momentálně se soustředí na lákání investic do juniorních projektů, zjednodušení povolovacích procesů a rozvoj nových ložisek, jako je například oblast Ring of Fire na severu Ontaria se zásobami niklu, chromu či mědi.

Země je také lídrem v rozvoji zpracování vzácných zemin, kterým zatím dominovala Čína, a vyvíjí vlastní zařízení pro úpravu značných domácích zásob využitelných pro permanentní magnety.  Nové příležitosti pak přinášejí inovativní environmentální řešení v těžbě, zachytávání uhlíku, ale například i vzdálené pozorování Země. Příležitosti pro dodávky jsou také ve strojírenských řešeních, která mohou snížit energetickou náročnost dolů, v alternativních pohonech i automatizaci.

Přírodní bohatství Kanady s sebou přináší kromě zdrojů i příležitosti v řešení environmentálních hrozeb. Výzvy spojené s táním Arktidy, monitorováním počasí či s udržitelnou správou vodních zdrojů představují zásadní oblast kanadského výzkumu a inovací. Narůstající množství požárů a sesuvy půdy zejména na západě země pak otevírají možnosti pro dodávky krizových řešení českých firem i vzájemnou spolupráci.

Technologický lídr

Podle žebříčku Global Innovation Index se země velkého severu dlouhodobě řadí mezi dvacítku nejinovativnějších zemí světa. Napomáhá jí v tom i sázka na vzdělávání – má nejvzdělanější obyvatelstvo v OECD, celých 63 % dospělé populace dosáhlo terciárního vzdělání. V posledních dvou dekádách vsadila na hlavní technologické trendy a povedlo se jí vybudovat silné inovativní huby v hlavních kanadských aglomeracích. Toronto, Vancouver, Montréal a Edmonton se díky tomu zařadily mezi nejrychleji rostoucí technologická centra na světě. Kanada se postupně stala domovem pro více než 45 tisíc technologických společností.

AI je v Kanadě doma

Kanada je považována za globálního lídra v oblasti AI díky dlouholetým investicím do výzkumu a vývoje a cílené podpory silného ekosystému akademického sektoru, firem a nevládních organizací. Byla také první zemí, která zavedla národní strategii rozvoje AI. Federální vláda již investovala stovky milionů kanadských dolarů do tohoto sektoru. Montréal vyrostl v jedno z nejdůležitějších AI center na světě díky přítomnosti institutu Mila.

Tradiční odvětví úspěšně inovují

V Torontu díky laureátovi Nobelovy ceny za AI Geoffreymu Hintonovi vznikl Vector Institute zaměřený na aplikace AI v různých průmyslových odvětvích. V Edmontonu pak funguje jako třetí pilíř Alberta Machine Intelligence Institute (AMII), který se soustředí na pokročilé výzkumy v oblasti strojového učení. Kanadská vláda také podpořila rozvoj pěti globálních inovačních klastrů – Digital Technology, Protein Industries Canada, Next Generation Manufacturing Canada, Scale AI a Ocean Supercluster.

V zemi se daří i rozvoji pokročilé výroby. Například kanadský letecký průmysl se úspěšně transformoval a stal se podhoubím pro vznik inovativního kanadského dodavatelského řetězce v oblasti leteckých a vesmírných komponent, avioniky a materiálů s vysokou přidanou hodnotou. Dnes je Montréal třetím největším leteckým hubem na světě hned po Seattlu a Toulouse. Dodávky strojů Airbus A220 odsud zamířily v tomto roce i do české firmy Smartwings.

Rovněž kanadský automobilový průmysl prochází zásadní transformací související se snižováním emisí a přechodem na elektromobilitu. Kanadské provincie Ontario a Québec, které jsou sídlem výrobního automobilového průmyslu, v posledních letech masivně podpořily reorientaci průmyslu na výrobu baterií a elektromobilů. Jakkoliv je přechod na elektromobilitu pomalejší, než se čekalo, Kanada se drží dlouhého horizontu a má ambici se díky svým rozsáhlým zásobám kritických surovin zařadit mezi světové lídry v oblasti výroby baterií. Podařilo se jí v tomto sektoru přilákat také množství zahraničních investic.

Na veletrh Global Energy Show v Calgary se české firmy letos vracejí v rámci oficiální účasti

Země rovněž hraje prim v oblasti vodíkových technologií pro použití v dopravě – téměř polovina světové produkce vodíkových palivových článků je koncentrovaná v Britské Kolumbii a výroba odtud míří i například do prvních prototypů autobusů či nákladních vozidel vyráběných v ČR (SOR Libchavy či Tatra). Po dekádách preference individuální automobilové dopravy se Kanada vrací k větší podpoře městské hromadné dopravy a ve velkém stylu též k dopravě meziměstské – města Québec, Montréal, Ottawa a Toronto by měl spojit první kanadský „šinkansen“, což bude zakázka, která svými příležitostmi zaujme řadu evropských i českých (sub)dodavatelů.

Inovace přichází i do tak tradičního odvětví, jako je zemědělství. Kanada je považována za obilnici světa a má ambici si tuto pozici i dále udržet. Proto i zde jsou ve stále větší míře nasazovány technologie 21. století, které mají napomoci popasovat se s novými výzvami – od dopadu klimatických změn přes tlaky na zvýšení produktivity až po zachování udržitelnosti.

Výhled do budoucnosti

V době vzniku tohoto článku se severoamerický kontinent potýká s dramatickými obchodními spory, které pro Kanadu znamenají obrovské a potenciálně dlouhodobé výzvy. Zároveň však tento vývoj  přináší příležitosti evropským i českým dodavatelům využít uvolněný prostor na zdejším trhu. Obchodní dohoda CETA mezi Evropskou unií a Kanadou přitom už od roku 2017 zásadním způsobem otevírá českým firmám dveře.

Následující roky tak budou příhodné pro zmapování kanadského trhu a snahu na něj aktivněji vstoupit. S ohledem na rozvoj surovinových kapacit může být zajímavé navazovat s Kanadou i oboustranná partnerství. Země javorového listu je zároveň vysoce inovativním trhem, působí zde řada prestižních inkubátorů a univerzit, s nimiž je možné navazovat spolupráci. V současné době je navíc Kanada asociovanou zemí v evropském programu Horizont Evropa, a čeští výzkumníci tak mohou se zdejšími partnery vytvářet široká konsorcia pro řešení zásadních výzkumných otázek.

Kanada je zkrátka obrem surovin a inovací, který svůj zrak stáčí čím dál více ke svému evropskému spojenci, a toho by měla Česká republika využít.  

Text: Marino Radačič a Eva Libs Bartoňová

Foto: Shutterstock a archiv zastupitelských úřadů ČR v Kanadě


Marino Radačič je ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Kanadě.

Eva Libs Bartoňová je ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Torontu

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 2 - 3 / 2025 na straně 28-32.

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.