Jordánsko: ostrov stability uprostřed Levanty

Navzdory absenci přírodního bohatství Jordánci dokáží využít svůj obrovský lidský potenciál a hrát významnou konstruktivní roli v rámci blízkovýchodního regionu.

Jako frekventovaná křižovatka Středního východu Jordánské hášimovské království vždy plnilo význačnou úlohu obchodní spojnice mezi severní Afrikou, Arábií a Persií, se kterou Česká republika dlouhodobě sdílí společné zájmy. Rostoucí důležitost Jordánska na regionální úrovni se v posledních letech projevuje i ve vzrůstající intenzitě bilaterálních politických a ekonomických vztahů. Přestože je jeho význam jako komerčního partnera prozatím poměrně malý, strategická spolupráce s touto arabskou zemí je pro Českou republiku do budoucnosti nepostradatelná.

Nelehká pozice Jordánska

Jordánsko nikdy neoplývalo nerostnými surovinami či dostatkem úrodné půdy. Navzdory těmto nepříznivým podmínkám Jordánci dokáží využít svůj obrovský lidský potenciál, jak o tom svědčí některé milníky jejich historie. Například vítězstvím u Akaby v roce 1917 se jordánští beduíni podíleli na zániku otomanské říše nebo podpisem izraelsko­jordánské mírové smlouvy v roce 1994 Jordánsko dokázalo sehrát velice konstruktivní roli v rámci mírového procesu na Blízkém východě.

I v 21. století tato země vynakládá veliké úsilí na stabilizaci svého neklidného sousedství. Jordánsko je nejenom v popředí boje s tzv. Islámským státem, ale také velkoryse poskytuje dlouhodobé útočiště třem milionům uprchlíků různých národností. Složitá politická situace v regionu, zejména krize v Sýrii, Iráku a Jemenu, stále představuje největší výzvu, které Jordánsko v současné chvíli čelí. To se odráží v bezprecedentním přílivu lidí v nouzi, narušení obchodních tras, nižším přísunu zahraničních investic a útlumu cestovního ruchu. I přes objektivní těžkosti je Jordánsko oceňováno za svou mimořádnou ekonomickou otevřenost, stabilitu, bezpečnost a ochotu provést potřebné hospodářské reformy.

Ekonomický plán růstu

Strukturálními problémy jordánské ekonomiky jsou nízký hospodářský růst a dlouhodobá vysoká nezaměstnanost, která dosáhla v roce 2016 až 15,3 %. Přestože se politická situace na Středním východě prozatím zásadně nemění, očekává se, že ve střednědobém horizontu 2017 až 2019 bude jordánská ekonomika ročně expandovat v průměru o 2,6 %. Tato prognóza předpokládá realizaci celé řady reforem, které byly představeny letos v květnu v dokumentu zvaném Ekonomický plán růstu 2018–2022. Strategický vládní materiál počítá nejenom s reformou daní, zpružněním pracovního trhu a s úspornými opatřeními na straně fiskálních výdajů, ale i s dlouhodobými investicemi do perspektivních odvětví v rámci tzv. Národního plánu ekologického růstu, do nichž patří energetika, dopravní infrastruktura, vodní hospodářství a zemědělství a jež nabízejí četné příležitosti i pro české firmy.

Jordánský zelený koridor

Jordánsko chce komplexně řešit hned několik výzev najednou, zejména snížit svoji závislost na dovozu paliv, podpořit tvorbu pracovních míst, stimulovat hospodářský růst, předcházet dopadům klimatických změn a zachovat vodní bohatství země. V tom má pomoci realizace ambiciózního projektu, tzv. zeleného koridoru vedoucího z hlavního města Ammánu do přístavu Akaba u Rudého moře.

Tento projekt je životně důležitý pro rozvoj obnovitelné energie v zemi, neboť nejenom zahrnuje rozšíření solární a větrné energetické produkce, ale i transfery energií z jižních oblastí do populačních středisek v centrálním a severním Jordánsku. Země má za cíl produkovat 10 % své energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. Přes 600 megawattů energie bude do budoucna pocházet z fotovoltaických elektráren. Jordánsko se těší jednomu z nejpokročilejších regulačních rámců pro investice do obnovitelných zdrojů v celém arabském světě. Byl upraven systém státních pobídek a zavedením daňových úlev země dosáhla toho, že zahraniční investice vzrostly z nuly v roce 2012 na více než 1,6 miliardy amerických dolarů v roce 2016.

Vzhledem k vládní podpoře se českým firmám otevírají i příležitosti v oblasti snižování energetické náročnosti rezidenčních staveb. V Jordánsku je poptávka po úsporných žárovkách, světelných generátorech či moderních izolačních materiálech. Pro naše firmy může být také perspektivní zapojit se do výstavby přečerpávacích vodních stanic a elektráren na plánovaném potrubním propojení mezi Rudým a Mrtvým mořem (tzv. Red­Dead Sea Project). Společně s plány na rozvoj jaderné energie včetně výstavby dvou jaderných bloků do roku 2022 v pouštní oblasti Qusayr Amra je Jordánsko na dobré cestě významně diverzifikovat svůj energetický balíček.

Sázka na špičkové zdravotnictví a na vědu a výzkum

Země se pyšní jedním z nejvyšších standardů lékařské péče na Blízkém východě. Podle údajů Světové zdravotnické organizace Jordánsko vynakládá přes 13,5 % svého rozpočtu na zdravotnictví. Jeho zdravotnická síť s celkovým počtem 106 nemocnic zaměstnává přes 12 tisíc lékařů. Světová banka v roce 2014 označila jordánskou lékařskou péči za nejlepší v arabském regionu a zařadila ji na páté místo na světě v žebříčku zdravotní turistiky. Jelikož tato forma služeb je významným zdrojem příjmů pro státní pokladnu, Jordánsko i do budoucna plánuje udržet úroveň svého zdravotnictví a rozšiřovat nemocniční infrastrukturu. To dokazuje například rozšíření Onkologického centra krále Husajna (KHCC) v polovině září tohoto roku pod osobní patronací krále Abdalláha II. Českou stopu v jordánském zdravotnictví představují naši specialisté, kteří se v rámci programu Medevac v Jordánsku dlouhodobě soustředí na léčení a operace ohrožených skupin obyvatelstva, hlavně syrských uprchlíků.

Kromě lékařské péče se Jordánci zaměřují na oblast aplikovaného výzkumu. V květnu bylo nedaleko Ammánu otevřeno vědecké středisko Sesame, kde je umístěno zařízení fungující na principu synchrotronového urychlovače částic. Stroj pracuje jako elektronový mikroskop, jenž je využitelný ke studiu rakovinových tkání či rostlinných chorob. Jedná se o první podobné zařízení na Blízkém východě a o společný mezinárodní projekt podporovaný napříč regionem.

Český export do Jordánska stoupá

Jordánsko je pro Českou republiku zajímavým mimoevropským obchodním partnerem s mimořádným potenciálem pro rozšíření hospodářských vztahů. Bilaterální relace je v současné době zaměřena především na oblast vojenské spolupráce a humanitární pomoc. Jordánsko patří k zemím, kde se vláda ČR nejintenzivněji angažuje v řešení mezinárodní uprchlické krize.

V posledních třech letech obě země zaznamenaly dynamický vývoj ve vzájemných ekonomických vztazích. Obrat zahraničního obchodu mezi ČR a Jordánskem nabyl v roce 2016 druhé nejvyšší hodnoty od roku 1993, a to 1,42 miliardy korun, přičemž obchod vzrostl o více než 62,8 % oproti roku 2015. Mezi hlavní vývozní komodity ČR do Jordánska patří nákladní vozidla, zpracovatelské jednotky, papír a lepenka, návěsové tahače, vojenský materiál, motorová vozidla, kancelářské stroje, elektronické součástky. Z Jordánska se dováží silice a vonné látky, textilie, ovoce a zelenina.

Setkání na nejvyšší úrovni

Letošním nejvýznamnějším počinem v bilaterální ekonomické relaci byla cesta jordánského ministra průmyslu a obchodu Yaruba Qudaha do ČR, během níž byla v dubnu podepsána dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Jordánského hášimovského království. Význam této dohody spočívá v zintenzivnění obchodní, průmyslové a technické kooperace mezi oběma zeměmi a ustanovení společné komise, která bude zkoumat konkrétní ekonomické projekty a její první zasedání je plánováno na první polovinu roku 2018. Na cestu ministra Qudaha navázala také historicky první návštěva jordánského předsedy vlády Haniho Al­Mulkiho v ČR na konci srpna. V rámci ní byla uzavřena bilaterální dohoda o mírovém využívání jaderné energie.

Klíčovou úlohu pro rozvoj bilaterálních ekonomických a politických vztahů mají návštěvy podnikatelských misí v čele s vedoucími představiteli českých ministerstev průmyslu a obchodu a zahraničních věcí. Jedním z důležitých impulzů pro posílení hospodářských vztahů byla návštěva našeho ministra průmyslu a obchodu v Jordánsku v dubnu 2016 v čele delegace českých firem, především z oborů strojírenství, logistiky, automobilového průmyslu, bankovnictví a farmacie. Před pár týdny proběhla stejně úspěšná mise zaměřená na strojírenství, infrastrukturu, energetiku a obranný průmysl pod vedením náměstka ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. České firmy se shodly na perspektivnosti jordánského trhu i významu Jordánska jako tranzitní země pro zboží a služby směřované na rekonstrukci Sýrie a Iráku, se kterým Jordánsko letos v srpnu znovu otevřelo hranici.

Text: Michal Prokop

Foto: archiv MPO