Ochrana před rizikovými investoryČeská republika bude od 1. května 2021 prověřovat zahraniční investice z bezpečnostních důvodů

Naše země patří dlouhodobě mezi nejotevřenější ekonomiky na světě, a to i ve vztahu k zahraničním investorům, jimž nabízí atraktivní a transparentní investiční prostředí. Je však nezbytné zajistit, aby toto prostředí bylo zároveň bezpečné a odolné. Otevřená a odolná ekonomika je založena na stabilním a předvídatelném právním prostředí, spolehlivých dodavatelských řetězcích a disponuje efektivními nástroji na obranu strategických sektorů před rizikovými ekonomickými aktéry.

Jedním z těchto nástrojů je i národní mechanismus na prověřování přímých zahraničních investic zamezující vstupu rizikového investora do české firmy, která je zásadní z hlediska bezpečnosti ČR či vnitřního nebo veřejného pořádku. Tento mechanismus může zabránit například tomu, aby rizikový aktér získal kontrolu nad významným prvkem kritické infrastruktury nebo přístup k citlivým technologiím a informacím.

Zaostřeno na investory ze třetích zemí

Prověřování zahraničních investic začne v České republice fungovat od 1. května 2021, kdy vstupuje v účinnost zákon č. 34/2021. Sb., o prověřování zahraničních investic (dále jen zákon). Je zaměřen na investory ze třetích zemí (tedy mimo EU), ale zároveň umožňuje prověřit i ty investice, které na první pohled vykonává evropský investor, jenž je však ovládán mimoevropským majitelem. Aby mohla být investice prověřena, musí dosáhnout minimální hranice 10% podílu na hlasovacích právech či investorovi umožnit získat jiným způsobem významnou kontrolu nad cílovou firmou. Zákon tak pokrývá velmi širokou škálu způsobů, které rizikový investor může využít k dosažení svého cíle.

Implementací zákona je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které bude na samotném prověřování úzce spolupracovat s ministerstvy vnitra, obrany a zahraničních věcí, Policií ČR, zpravodajskými službami a v případě potřeby pak i s jinými státními orgány (jako je např. ČNB, NÚKIB a jiné státní instituce).

Souhlas bude udělovat MPO

Z pohledu českých cílových firem jsou zahraniční kapitálové vstupy rozděleny do dvou pilířů. První se týká firem, které vyrábějí vojenský materiál, výrobky dvojího užití či jsou součástí kritické nebo kritické informační infrastruktury. Investice do těchto firem nebude možná bez předchozího souhlasu MPO.

Prověření těchto investic bude trvat nejdéle 90 dnů, s možností prodloužení o 30 dnů, pokud se jedná o komplikovaný případ. Pokud jakákoli z výše uvedených konzultovaných institucí usoudí, že investice může ohrozit bezpečnost, veřejný nebo vnitřní pořádek ČR či že nemůže být schválena bezpodmínečně, předá MPO celý případ k projednání vládě, která jako jediná může investici zakázat, nebo ji schválit s dojednanými podmínkami. Při svém rozhodování bude vláda dle zákona zohledňovat „možný dopad zahraniční investice na principy demokratického právního státu, ochranu života a zdraví obyvatel, obranu státu, zahraničněpolitické nebo bezpečnostní zájmy státu, ekonomickou bezpečnost státu a případně další skutečnosti důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku“.

Cílem druhého pilíře je postihnout všechny ostatní investice, které mohou představovat riziko v oblasti bezpečnosti nebo veřejného či vnitřního pořádku. A to včetně těch, které se týkají tzv. základních či nastupujících technologií, jako jsou umělá inteligence, robotika či nano- a biotechnologie. Prověřování těchto investic je možné od okamžiku, kdy se o nich MPO dozví, a to až do pěti let od jejich uskutečnění.

Pokud chce mít zahraniční investor jistotu, že jeho investici nepovažuje český stát za rizikovou, může požádat MPO o konzultaci, která bude trvat 45 dní. V případě, že ministerstvo žádné riziko neshledá, nebude tato investice již v budoucnu prověřována. Povinnou konzultaci budou muset podstoupit zahraniční investoři do největších českých mediálních domů.

Cílem je hlavně prevence

Z pohledu zahraničních investorů nepředstavuje návrh českého systému nic neobvyklého, neboť podobné systémy již většina členských států EU/NATO má nebo je bude v nejbližší době zavádět. Na základě zkušeností ze zahraničí lze očekávat, že naprostá většina investic projde prověřením bez problémů a k jejich případnému zákazu bude docházet jen ve zcela výjimečných případech. Celý prověřovací systém bude nastaven tak, aby proti rizikovým investorům působil preventivně a zároveň byl co nejméně náročný pro nerizikové investory a aby jejich plánované aktivity zdržoval co nejméně.

Pro české firmy, které se zabývají činností s dopadem na bezpečnost, přináší systém několik výhod. V případě vstupu menšinového investora jim prověření investice může pomoci zamezit rizikům, jichž si nemusí být na základě jim přístupných informací vědomy. V relevantních případech může také zabránit krádeži know-how či jiných citlivých dat, což by mohlo poškodit dobré jméno firmy a do budoucna ohrozit její fungování. Záruka, že v jejich vlastnické struktuře nefiguruje rizikový investor, jim také může usnadnit přístup na trhy zemí, které přikládají velkou váhu integritě dodavatelských řetězců v bezpečnostní oblasti. Nejedná se pouze o výrobce vojenského materiálu, ale i start-upy, spin-offy či malé firmy, které vyvíjejí unikátní řešení za pomoci nových a nastupujících technologií.

Zákon také implementuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452, které zřizuje evropský rámec pro prověřování investic a umožní ČR plné zapojení do systému spolupráce a výměny informací. Evropská komise a členské státy, samozřejmě včetně České republiky, mohou vznášet připomínky k investicím v jiných členských státech, pokud je budou považovat za rizikové.

Evropská komise (EK) sama má silnější pozici pouze v případě zahraničních investic do českých firem, které jsou zapojeny do projektů evropského zájmu: Galileo, Copernicus, Horizont 2020, Transevropské dopravní sítě (TEN-T), Transevropské energetické sítě (TEN-E), Transevropské telekomunikační sítě, Evropský program rozvoje obranného průmyslu, Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO), GOVSATCOM, ITER a Přípravná akce v oblasti obranného výzkumu a vývoje (PADR). Pokud by EK označila akvizici dané firmy za rizikovou, musí členský stát, na jehož území k ní má dojít, stanovisko Evropské komise zohlednit v co nejvyšší míře.