Aby podpořený výzkum neskončil v šuplíku

Svět se stává čím dál složitějším. Pro vznik nových vynálezů již většinou nestačí na koleně sestavená stavebnice Merkur a dobrý nápad. Velký svět inovací je dneska o finančních prostředcích, mezinárodních týmech a specializaci v rámci globálních hodnotových řetězců. Češi se určitě v takovém světě neztratí, ale je zapotřebí pro to přichystat vhodné podmínky.

Inovace jsou totiž to, co nás v budoucnu bude živit. Můžeme přilákat do České republiky klidně dvacet dalších montoven, ale je jen otázkou času, kdy se budou přemisťovat dále na východ. A je to tak dobře. Nemůžeme a ani bychom neměli chtít zůstat zemí levné pracovní síly. Takový přístup by jednak nevyužíval celý náš potenciál a zejména „zabíjel“ naši kreativitu. Ta jediná přitom za padesát let bude stát mezi naší prosperitou a čínsko-indickým tlakem na maximální efektivitu.

Ročně stát přispívá na výzkum, vývoj a inovace přibližně 26 miliardami korun a do budoucna se nedá očekávat masivní zvyšování, ale spíše pozvolné přibližování k hranici obdobné ve vyspělých zemích. V naší republice nicméně byla zafinancována výstavba velkých vědecko-výzkumných center z evropských fondů, jejichž provoz bude stát v příštích letech další miliardy korun. Nejpozději od roku 2020 navíc bude muset jejich financování převzít stát, neboť již nebude možné využívat evropské fondy v takové míře. Tyto dodatečné náklady nicméně budou ukrajovat z celkového koláče prostředků na výzkumné aktivity.

Tři cesty

Jak z toho ven? Jsou v podstatě tři cesty, které by bylo v ideálním případě dobré zkombinovat. První z nich je přivést do Česka zahraniční společnosti, které si budou u výzkumných center objednávat soukromý výzkum. Toto může nahradit část nutných financí na provoz a zároveň více provázat firemní a výzkumnou sféru.

Druhou cestou je zabudování návratných finančních nástrojů do systému státní podpory výzkumných aktivit. Jinými slovy část podpory, kterou výzkumné organizace obdrží, by také musely vrátit, například formou splátek úvěru.

Třetí cesta je zvýšit míru komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje na trhu. Často totiž dochází k tomu, že podpořený výzkum končí pouze na papíře v šuplíku výzkumných organizací. Dobré nápady tak nenajdou uplatnění. A zde přichází prostor pro EGAP.

Propojme výzkumné organizace a firmy

Komercionalizace výsledků výzkumu a vývoje často naráží na to, že Česká republika je rozlohou i trhem spíše střední či menší velikosti. V globalizovaném světě tedy nezbývá než zamířit za hranice. Proto EGAP navázal spolupráci s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která má na starosti převážnou část státní podpory aplikovaného výzkumu. Společně nyní pracujeme na vytvoření modelu spolupráce, který by dokázal propojit výzkumné organizace a české exportéry.

Snažíme se tedy vyřešit problém „poslední míle“ v podpoře výzkumu a vývoje. Totiž finální úsek, který již nemusí být finančně náročný (dokonce může být samofinancovatelný) a zároveň může zpětně „zaplatit“ celou státní podporu. Úspěšná komercionalizace totiž vede ke zvýšení ekonomické aktivity, přidané hodnoty, zaměstnanosti, a tím ve výběru daní a odvodů i ke zvýšení příjmů státního rozpočtu.

Nejde ale pouze o finanční výhodnost takové spolupráce. Pokud TA ČR a EGAP společnými silami dokáží úspěšně navázat kontakty mezi jednotlivými výzkumnými organizacemi a exportéry, mohlo by to vést k jejich dlouhodobější spolupráci. Pro ekonomiku pak není nic výhodnější, než když si soukromé firmy objednávají smluvní výzkum u výzkumných organizací, a stát tak nemusí vynakládat na jejich činnost další prostředky.

Spuštění této spolupráce totiž odstraní hned dvě úzká místa – jednak nedostatek informací, protože firmy a výzkumné organizace většinou o svých výsledcích ani neví, a také nejistotu. V praxi totiž firmy nemusí vždy důvěřovat aplikovatelnosti výsledků výzkumných organizací a ty zase mohou mít problém s důvěrou vůči firemnímu financování. Záštita institucí, jako jsou TA ČR a EGAP, by mohla tuto vrozenou nedůvěru pomoci odstranit.

Cíl: export nápadů

V minulosti se již EGAP na podporu exportu výsledků výzkumu a vývoje zaměřoval, nicméně šlo o ranější stadia výzkumu, kdy existovala větší časová mezera k fázi komercionalizace. To byl také jeden z důvodů, proč se těmto případům příliš nevedlo. Samotný výzkum má nyní pod křídly TA ČR a EGAP bude pomáhat až s jeho komercionalizací.

Spuštění tohoto projektu by se mělo odehrát někdy v letních měsících. Do té doby je zapotřebí pečlivě prodiskutovat všechny aspekty, od problematiky přechodu intelektuálního vlastnictví po získávání zahraničních klientů pro české exportéry, kteří budou aplikovat výsledky výzkumu a vývoje ve své výrobě. Pojištění EGAP je totiž primárně vázáno právě na deklarované objednávky ze zahraničí.

Všechny tyto problémy jsou ale řešitelné. A je povinností veřejné správy a státních institucí tento projekt dotáhnout ke zdárnému konci. Byla by přece škoda nevyužít skvělé české nápady a inovace, které dnes a denně vznikají. A pro EGAP bude skvělé, když se bude moci chlubit tím, že pomáhá exportovat české nápady.