Digitalizace mění tvář průmyslu a obchoduKaždé ráno se modlím, aby se Německu dařilo

Od konce loňského roku roste počet firem, které uvádějí, že slábne zahraniční poptávka po jejich zboží. Ukazuje to pravidelné šetření, které svaz průmyslu a dopravy ČR pořádá společně s Českou národní bankou mezi více než 150 průmyslovými firmami. Ochlazení přichází mimo jiné z Německa. Tamní průmyslová výroba se drží pod úrovní roku 2018 a německé firmy hlásí od počátku roku pokles zakázek. Každé ráno se modlím, aby se Německu dařilo. Česká a Německá ekonomika jsou obchodně a vlastnicky provázané, a dopady vývoje v Německu tak pocítíme i u nás. Naše ekonomika ale zatím roste stále rychleji než německá.

Na domácím trhu se firmy zatím mohly opřít o rostoucí spotřebu domácností, ale také o chuť firem investovat do nových strojů, zařízení nebo rozšiřování výroby. Přesto se podle šetření SP ČR letos mírně snižuje podíl podniků, které hodnotí do­mácí poptávku pozitivně. K podobným výsledkům dospěly také průzkumy ostat­ních institucí. Zpomalení růstu průmy­slové výroby v nadcházejících měsících signalizuje jak index nákupních mana­žerů PMI pro ČR, tak i indikátory důvěry, jež sestavuje Český statistický úřad.

Investice do digitalizace firmám pomůže

S očekávaným zpomalením růstu se snadněji vyrovnají společnosti, které už
začaly investovat do své digitální trans­formace. Přinese jim to nejen zlepšení vnitřních procesů, což se projeví úsporou nákladů a zvýšením produktivity práce. Ale také se před nimi otevřou nové mož­nosti, jak se zapojit do nových dodavatel­ských řetězců nebo jak nabídnout svým zákazníkům nové služby, které zvednou přidanou hodnotu jejich produktů. Za ně si pak budou moci účtovat vyšší ceny s lepšími maržemi než dnes.

Firmy musí dokončit svou digitální re­strukturalizaci. To mimo jiné znamená optimálně využívat nejnovější výrobní technologie, jako jsou aditivní výroba, ro- botická pracoviště vybavená nástroji citli­vými na dotek a strojovým viděním nebo průběžné automatické sledování kvality produkce. Navíc je nutné začít používat algoritmy umělé inteligence založené na­příklad na strojovém učení a modelování veškerých vnitrofiremních procesů. Na to je důležité připravit také stávající, ale i budoucí zaměstnance. Proto je nutné modernizovat vzdělávání a rozvíjet v něm principy umělé inteligence nebo internetu věcí.

Trend digitalizace a využívání umělé in­teligence ve světě je jednoznačný. Počet patentů udělených pro technologie vyu­žívající umělou inteligenci se za posled­ních deset let ve světě zvýšil na pětináso­bek, jak uvádí pravidelná zpráva Světové obchodní organizace (WTO) za rok 2018. Stejně strmě roste také počet vědeckých publikací z oblasti umělé inteligence.

České firmy si v rámci EU vedou v inte­graci digitálních technologií poměrně dobře. Podle hodnocení Evropské ko­mise DESI jsou v EU na 12. místě a v míře a úspěšnosti integrace těchto technolo­gií se umístily nad průměrem EU. Malé a střední podniky jsou na evropské špičce v prodeji přes internet. Celkově však Evropě trochu ujíždí vlak, hlavní hráči v digitální oblasti rostou v USA a v Asii.

Stát v digitalizaci zaostává

K firmám by se konečně měla přidat také vláda. Ta už přijala řadu strategií a plánů v oblasti digitalizace, na jejichž tvorbě spolupracoval také Svaz průmyslu a do­pravy ČR. Nyní musí začít do jednotlivých opatření investovat, aby nezůstalo jen u plánů. Situace se pomalu zlepšuje, nic­méně na výsledcích to ještě není vidět. V pravidelném hodnocení digitální při­pravenosti DESI, které sestavuje Evropská komise, jsme až na 18. místě z 28 člen­ských států. Navíc v posledních třech letech se Česká republika v žebříčku propadala.

V oblasti digitálních veřejných služeb je Česko v Evropské unii až na 20. místě. Navzdory zlepšením ještě v žádném ze sledovaných ukazatelů nedosahuje prů­měru EU. S komplexní digitalizací státu vláda počítá až kolem roku 2024. Z pěti hodnocených ukazatelů, které sleduje žebříček DESI, je česká úroveň digitali­zace veřejných služeb nejhorší.

Nové technologie mění světový obchod

Digitální technologie už mění mezi­národní obchod. Vzhledem k tomu, že český průmysl je silně orientovaný na export, dotknou se tyto změny i tu­zemských firem. V prvé řadě to usnadní zahraniční obchod díky snižování ná­kladů na logistiku či administrativu a díky zrychlení dodávek koncovým zákazníkům. Do roku 2030 jen kvůli to­muto efektu naroste objem světového obchodu podle odhadů WTO o 31 až 34 procent.

Digitalizace také vytváří nové příležitosti v prodeji služeb do zahraničí. Ať už jde o služby v oblasti telekomunikací, infor­mačních technologií nebo nových typů služeb, které budou navázány na fyzický výrobek. Podíl služeb na světovém ob­chodu se do roku 2030 zvedne z nyněj­ších 21 na 25 procent, uvádí WTO.

Významným trendem, který se může v budoucnu dotknout také českého prů­myslu, je nástup 3D tisku. Při stávajícím tempu firemních investic do pořizování 3D tiskáren a technologie aditivní výroby by se mohla v roce 2060 tímto způsobem vyrábět až polovina průmyslového zboží. Pokud se tempo investic do 3D tisku zdvojnásobí, posune se tento okamžik už na rok 2040. Protože takto vytvářené produkty se budou vyrábět blízko místu spotřeby, může 3D tisk výrazně snížit potřebu jejich dovozu ze zahraničí, a tím také objem mezinárodního obchodu. WTO odhaduje, že by mohlo jít o pokles v řádu desítek procent. Nejvíce už nyní do 3D tisku a souvisejících služeb inves­tují výrobci strojů, letadel, automobilů, zdravotnických zařízení a elektroniky.

Export letos dál roste

Českým exportérům se zatím daří. Po loňském rekordním roce rostl vývoz i na začátku letošního roku. Export v národním pojetí za leden až květen byl meziročně o 5,6 procenta vyšší než loni. Částečně je to dáno tím, že skoro 90 pro­cent vývozu směřuje do vnitřního trhu Evropské unie. Většina českých firem tak nemusí bezprostředně zápasit s ros­toucím obchodním protekcionismem ve světě. Zprostředkovaně se ale ochra- nářství může projevit v úbytku zakázek od evropských odběratelů, kteří vyvážejí mimo Evropskou unii.

Obchodní spory mezi USA a Čínou, USA a Evropskou unií, Japonskem a Jižní Koreou, hrozba tvrdého brexitu, sankce proti Rusku či Íránu ohrožují světový hos­podářský růst. Evropská komise spočí­tala, že loni se rozrostly bariéry obchodu mimo EU na rekordních 425 ochranář­ských opatření v 59 státech. Evropské firmy kvůli nim přicházejí každý rok o miliardy eur. V době, kdy hospodářský růst v Evropě i v Česku slábne, je to pro tuzemské firmy další potenciální riziko, s nímž se budou muset vyrovnat.

Je proto třeba ocenit společnou ob­chodní politiku EU, která se snaží pod­porovat obchod založený na pravidlech a principech WTO a rozšiřuje okruh zemí, s nimiž má EU dohody o volném ob­chodu. Je to jedna z nejúčinnějších společných politik a silný nástroj podpory zájmů EU v zahraničí a přináší hmata­telné výsledky. Exportní podporu potřebují firmy také od českých politiků, kteří by měli tuzemským výrobcům otevírat dveře v jihovýchodní Asii, zemích SNS, v subsaharské Africe a Jižní Americe. I tím jim mohou pomoci, aby si udrželi v příš­tích letech vysokou výkonnost

Text: Jaroslav Hanák

Foto: archiv SP ČR