Zaměřte se na italské regiony, doporučuje českým vývozcům velvyslankyně Hana Hubáčková

Obrat naší obchodní výměny s Itálií, která je třetí největší ekonomikou EU, kontinuálně roste: za rok 2021 dosáhla hodnoty 15 miliard eur. „Dokonce i během covidového roku 2020 byl pokles výrazně menší než u jiných evropských zemí, což ukazuje na velký potenciál, které naše vztahy mají,“ říká velvyslankyně České republiky v Itálii Hana Hubáčková.

Kde spatřujete největší možnosti pro další růst vzájemné obchodní spolupráce?

Více než polovina našeho vývozu do Itálie směřuje do čtyř severoitalských regionů, takže nám tu zbývá šestnáct dalších trhů v ostatních italských regionech, které jsou dosud českým dovozem nenasycené. Každý z nich však má svá specifika a žádá si víceméně individuální přístup. Co se perspektivních oborů týče, jsou to většinou oblasti, na něž jsme se již v posledních letech soustředili s projekty ekonomické diplomacie, ať už je to železniční doprava, cirkulární ekonomika, vodohospodářství, vesmírný průmysl, zdravotní technika, nanotechnologie, hudební nástroje či letecká technika.

V Itálii je 16 regionů, které jsou dosud českým dovozem nenasycené.

Zkušeného bankéře Maria Draghiho vystřídala po nedávných volbách na pozici premiéra Giorgia Meloniová, představitelka pravicové koalice. Co čeká italskou ekonomiku pod její vládou?

Tu otázku si v těchto dnech samozřejmě klade italská veřejnost i podnikatelská sféra. Země čelí některým dlouhodobým strukturálním problémům, s nimiž se potýkaly i vlády předchozí. Jedním z nich je bezesporu vysoké zadlužení. Podle volebního programu pravicové koalice můžeme pravděpodobně očekávat, že mezi prioritami bude snížení nákladů na energie a ještě v tomto roce příprava dekretu na mírnění dopadů vysokých cen energií, na jehož podporu vyčlenila předchozí vláda premiéra Draghiho 10 miliard eur.

Budou pokračovat kroky k dalšímu snížení dovozů ruského plynu, jinými slovy bude pokračovat diverzifikace dodávek. Itálie je z hlediska energetického mixu jedním ze států nejvíce závislých na plynu, neboť plyn se podílí na výrobě elektřiny přibližně z 50 procent, zatímco průměr EU je kolem 20 procent. Ruský plyn se na italském dovozu podílel 40 procenty, tj. přibližně 29 miliardami metrů krychlových ročně, což se v současné době podařilo snížit na úroveň, která se pohybuje nad 10 procenty. V plánu je také daňová reforma, posílení investic do silniční, železniční, přístavní a letištní infrastruktury, podpora návratu výroby do Itálie, boj proti přemísťování sídel společností do evropských daňových rájů, zjednodušení přístupu na kapitálový trh, stimulace technologických investic a výzkumu, podpora vývozu a posilování značky „Made in Italy“.

Ocenění českého předsednictví

Jaké nové aktivity či pravomoci s sebou nese probíhající české předsednictví Radě EU pro vás jako velvyslankyni v Itálii? Jaké na něj máte od Italů ohlasy?

Předsednictví v Radě EU s sebou nese velmi výrazné rozšíření agendy a značnou aktivitu vůči italským institucím, odborné scéně i vůči italské veřejnosti. Neznamená prosazování českých priorit, je to období, kdy každá předsednická země usiluje především o to, aby vytvořila podmínky pro nalézání řešení a konsenzů. Naše předsednictví je zcela výjimečné tím, v jak geopoliticky těžké době se odehrává. Intenzivní komunikace s Itálií jako velkou zakládající zemí EU a významným členem NATO je proto v takovémto období naprosto zásadní. Ohlasy, které tady obecně k vedení českého předsednictví zaznamenávám, jsou velmi dobré. Italové velmi oceňují naše soustředění na priority, profesionalitu a dobrou organizaci.

Vzhledem k všeobecné transformaci ekonomiky i ambicióznímu evropskému plánu obnovy po covidu rychle roste význam technologií a inovací. V čem může velvyslanectví pomoci italsko-české spolupráci v této oblasti, případně na poli výzkumu a vývoje?

Itálie je na špičce řady oborů, jejichž základem jsou právě technologie a inovace. Je to osmá největší ekonomika světa, třetí nejsilnější ekonomika eurozóny a desátý největší světový exportér. Úkolem nás na velvyslanectví je vyhledávat možnosti spolupráce, otevírat příležitosti pro různé formy ekonomické účasti českých subjektů, podporovat komunikaci univerzit či iniciovat setkávání expertů v různých oborech. Itálie investuje do podpory výzkumu a vývoje miliardy eur z plánu obnovy, který se zde stejně jako ve všech dalších zemích realizuje z fondů EU otevřených po covidové pandemii. Jednou z priorit je zde například umělá inteligence, která je velmi atraktivní i pro nás.

Malé a střední firmy základem italské ekonomiky

Stejně jako u nás jsou i v Itálii malé a střední firmy základem ekonomiky. Na jaké sektory hospodářství se nejvíc zaměřují?

MSP vytvářejí 80 procent pracovních míst a 65 procent přidané hodnoty Itálie. Podíl na vývozu představuje 53 procent, což je výrazně vyšší hodnota než v ostatních zemích EU. Najdeme je v řadě sektorů a často na špičce v oboru, například ve strojírenském a farmaceutickém průmyslu, automobilovém a zemědělsko-potravinářském průmyslu, obraně a robotice. Jednou z vládních priorit ve vztahu k těmto společnostem je pak podpora jejich digitalizace.

V jiné souvislosti jsme zmínili italské regiony. Jak se daří rozvíjet spolupráci mezi italskou a českou stranou na úrovni regionů, měst či místních samospráv?

Usilujeme o co nejvrstevnatější vztahy. Pracujeme nejen na národní úrovni, ale komunikujeme i s regiony, oborovými svazy nebo univerzitami. Za posledních pár let se podařilo institucionálně představit například Jihomoravský kraj. V loňském roce začala spolupráce se Zlínským krajem, kde se jedná s římskou radnicí o navázání na Cyrilometodějskou stezku, a na příští rok se Zlínským krajem připravujeme institucionální a firemní misi zaměřenou na smart cities. Různých partnerství mezi našimi městy a regiony je ale mnohem víc, což je moc dobře. Osobní kontakty jsou základem pro další spolupráci, což v Itálii platí možná ještě víc než jinde.

Za rozhovor děkuje Daniel Libertin

Text: Dan Libertin

Foto: archiv Hany Hubáčkové