Příběh Kambodže, jedné ze tří konstitučních monarchií regionu jihovýchodní Asie, představuje sám o sobě dobrodružnou látku jak z pohledu historického a politického, tak současného hospodářského vývoje. Země má za sebou velmi pohnutou minulost v podobě vlády Rudých Khmerů v sedmdesátých letech 20. století. V poslední dekádě její ekonomika ale roste, v roce 2019 o více než sedm procent.
Mezi hlavní ekonomické výzvy patří posílení podnikatelského sektoru, podpora exportu a digitalizace všech oblastí života. Protože největším zdrojem obživy obyvatel zůstává zemědělství a vývoz jeho produktů, vzrostly před dvěma lety obavy kambodžské vlády z dopadů odejmutí zvýhodněného obchodního režimu EBA (Everything But Arms) ze strany EU (o částečném odebrání preferencí bylo rozhodnuto v únoru 2020 s účinností od srpna 2020 – pozn. autora) a také důsledků uvalení antidumpingových opatření na dovoz rýže do EU v lednu 2019. Naštěstí se nejčernější scénáře, které naznačovaly, že antidumpingová opatření Kambodžu citelně zasáhnou, nepotvrdily. Podle dotazníkového šetření EuroCham mezi kambodžskými podniky předloni v prosinci se 62 % z nich vyjádřilo, že odejmutí EBA neovlivní jejich podnikání, zatímco 29 % predikovalo negativní dopady.
Zahraniční firmy podnikající v Kambodži mezi výhodami uváděly nízké náklady na práci a v menší míře i daňový systém. Naopak k hlavním překážkám řadily netransparentní prostředí, nerovnou hospodářskou soutěž, korupci, špatnou infrastrukturu a vysoké náklady na elektřinu. Na výhrady soukromého sektoru reagovala vláda v roce 2019 vyhlášením souboru doplňkových opatření, jejichž cílem má být usnadnění podnikání a omezení byrokratických překážek.
Covid-19 přinesl větší investiční obezřetnost
V roce 2020 kambodžská ekonomika poklesla o 2 % HDP, avšak prognóza na rok 2021 předpokládá růst o 4 %. Důsledky pandemie se projevily silným dopadem na všechna klíčová odvětví hospodářství – textilní průmysl, stavebnictví a cestovní ruch. Ekonomická krize tak potvrdila léta se opakující varování, že po desetiletí trvající růst (každoročně okolo 7 %) je nevyvážený a Kambodža není dostatečně připravena čelit vnějším šokům.
Pokud jde o vyhlídky Kambodže na letošní rok, nižší poptávka ve vyspělých zemích a cestovní restrikce se budou nadále promítat ve zvýšené nezaměstnanosti. Návrat k původnímu tempu růstu závisí na plném obnovení poptávky po komoditách, zejména rýži a kaučuku. V rámci výroby pak půjde hlavně o textilní produkci. Nejhlubší rány utrží, jako jinde ve světě, cestovní ruch. Odhaduje se, že se na předpandemickou úroveň vrátí nejdříve v roce 2024.
V souvislosti s důsledky pandemie je nutné se připravit na riziko odkládání vládních nákupů, dočasné snížení investičních aktivit ze strany státu i soukromých subjektů a odkládání větších projektů formou dodávek na klíč. Příležitosti lze naopak hledat v menších, samostatně iniciovaných B2B projektech. Na B2B úrovni může pandemie vyvolat zájem na zlepšení fungování zdravotnického systému a vybavení ve veřejném zdravotnictví.
České firmy mohou využívat nástroje zahraniční rozvojové spolupráce ČR, kde sektory zdravotnictví, vody a sanitace jsou prioritními obory. Zapojovat se též lze do výzev a tendrů mezinárodních organizací. V dlouhodobém horizontu by nepříznivé ekonomické dopady mohly Kambodžu motivovat ke zkvalitnění regulatorního prostředí, podmínek fungování zahraničních investorů a k nezbytné diverzifikaci ekonomiky. V plánu je například přijetí nového investičního zákona, který by zlepšil podmínky zahraničních investorů na kambodžském trhu. Dokončení jeho návrhu se očekává v prvním pololetí letošního roku.
Potenciál kambodžského trhu teprve objevujeme
Český export do Kambodže dosáhl v roce 2020 podle ČSÚ hodnoty 5,9 milionu dolarů, což meziročně znamená nárůst o 19,8 %. Hodnota zboží dovezeného do ČR představovala 254,2 milionu dolarů, o 0,1 % méně než v předcházejícím období. Celkový obrat zůstal v meziročním srovnání téměř identický (+0,3 %). Z Kambodže do ČR směřují především oděvy, oděvní doplňky a obuv, dále rýže, cukr a jízdní kola. Naopak potenciál kambodžského trhu zůstává českými vývozci nedoceněn. Mezi hlavní položky českého exportu do Kambodže patří motorová vozidla a jejich součástky, hliník a výrobky z něj, mechanické přístroje, plasty a výrobky z nich.
Kambodža je ve srovnání se svými sousedy relativně malým trhem. Může být však zajímavým „doplňkem“ pro české firmy působící ve Vietnamu či Thajsku. Perspektivní je především oblast zemědělství a návazných zpracovatelských odvětví včetně potravinářství, vodohospodářství, ochrany životního prostředí či zdravotnictví. Další příležitosti pak nabízí sektor civilního letectví a obranný a bezpečnostní průmysl. Rozmach cestovního ruchu v posledních letech by mohl přinést Čechům příležitosti ve zlepšování infrastruktury civilního letectví. Obecně se nacházejí šance pro české exportéry v Kambodži tam, kde mohou pomoci s rozvojem infrastruktury a nabídnout zkušenosti a know-how, včetně tréninku a školení odborných specialistů. (Více o oborových příležitostech najdete ZDE – pozn. red.)
Text: Jaromír Dudák
Foto: Aleš Martan