Saúdská Arábie ve víru reforemŠance pro české podnikatele na každém kroku

Obraz Saúdské Arábie je v myslích mnohých stále obestřen tajemstvím. Často si představí pouze ropu, pouště a datle, ovšem dnešní Saúdská Arábie je docela jinou zemí. Rozsáhlé reformy v posledních pěti letech se dotýkají nejen ekonomiky, ale i celé společnosti, což přináší mnoho příležitostí také pro české firmy.

V roce 2016 oznámil tehdy nově nastoupivší korunní princ Muhammad bin Salmán vládní strategii Vize 2030, která si klade za cíl omezit závislost země na těžbě ropy a diverzifikovat ekonomiku. Především rozvojem zpracovatelského průmyslu, zejména v technologicky náročných odvětvích, jako jsou letecké technologie, robotika, technologie a software pro umělou inteligenci, ale i vnitrostátně klíčové sektory – zdravotnictví, školství, infrastruktura či cestovní ruch. Strategie také obsahuje plán společenského rozvolňování, větší zapojení žen do ekonomiky a společnosti, propagaci umírněného náboženského smýšlení a všeobecné otevírání země světu.

Pro většinu obyvatel vítaná změna

Více než dvě třetiny obyvatel Saúdské Arábie jsou mladší 35 let. Velká část populace má zkušenosti ze zahraničí, ať již díky cestování nebo studiu, tudíž bylo společenské uvolnění, zvláště pro mladou generaci, která se díky všudypřítomnému internetu a sociálním médiím mnoho neliší od svých protějšků v jiných zemích, velmi vítanou změnou.

Již v prvních pěti letech existence této strategie se například otevřely hranice zahraničním turistům a byla zavedena turistická víza. Restrikce na účast žen ve veřejném životě se výrazně uvolnily, když bylo ženám umožněno řídit motorová vozidla, ale také například cestovat bez mužského poručníka či bez jeho svolení začít pracovat. To se výrazně odrazilo na jejich zaměstnanosti. V roce 2016 nepracovala více než třetina žen, zatímco dnes je to přes 22 procent, přičemž tento trend bude pokračovat. Od roku 2017 se otevřela první kina, konají se koncerty a hudební festivaly, stejně jako zábavně-vzdělávací výstavy. Vláda výrazně podporuje vytvoření domácího filmového, hudebního a módního průmyslu. To skýtá příležitosti v oblasti event managementu, dodávání obsahu či materiálu.

Neropný zpracovatelský průmysl má zelenou

Snad nejzajímavější částí strategie Vize 2030 pak je její ekonomicky transformační část. Saúdská Arábie usiluje o vybudování domácího neropného zpracovatelského průmyslu napříč odvětvími. Velký důraz se klade na sektory s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou zdravotnické prostředky, farmaceutický průmysl, ICT, robotika, ale také odvětví, kde má Saúdská Arábie komparativní výhodu v podobě dostupných surovin. Země totiž disponuje nesmírnými nevyužitými zásobami nerostného bohatství, jehož hodnota se odhaduje až na 31,5 bilionu korun. Jsou to mezi jinými jedny z největších ložisek fosfátů a tantalu na světě, dále významné zásoby bauxitu, kaolinu, stříbra, zinku, mědi, uranu a magnezitu. Regionální prvenství drží Saúdská Arábie také v těžbě zlata.

V minulém roce představená vládní strategie těžebního průmyslu umožnila zahraničním investorům vstup do těžebních projektů, což znamená potenciálně vyšší poptávku nejen po těžebních technologiích, ale také řešeních pro návaznou logistiku a logicky navazující kovozpracovatelský průmysl. Cílem je vybudovat celý hodnotový řetězec od těžby přes zpracování rudy až po koncový produkt.

Gigaprojekty za 850 miliard dolarů

Pod hlavičkou strategie Vize 2030 byla představena řada ambiciózních gigaprojektů v úhrnné hodnotě cca 850 miliard amerických dolarů. Největším z nich je „město budoucnosti“ Neom. Tento nový městský útvar si klade za cíl zcela předefinovat podobu městského života. Mělo by se jednat o město s milionem obyvatel, které bude soběstačné bez automobilů, jeho energie bude stoprocentně pocházet z obnovitelných zdrojů a bude soustřeďovat high-tech výrobu, špičkový výzkum a vývoj a přitom bude nabízet kvalitu života nesrovnatelnou s jakýmkoli jiným městem na světě. Cílem je, aby veškerá občanská obslužnost byla dostupná do patnácti minut chůze nebo prostřednictvím některého z dopravních prostředků (od městské dopravy přes „dronová taxi“ až po zatím v praxi nevyzkoušený hyperloop). Jakkoli je vize tohoto města budoucnosti zatím nepříliš definovaná, lze zde předpokládat, že budou potřeba řešení v oblasti obnovitelné energetiky, odpadového a vodního hospodářství, jakož i zelené výstavby.

Pro budování dosud téměř neexistujícího cestovního ruchu jsou vlajkovou lodí gigaprojekty Red Sea Resort a Amaala. Oba cílí na ty nejmovitější cestovatele a stejně jako Neom dostávají do vínku ekologickou udržitelnost. Pobřeží Rudého moře je v Saúdské Arábii relativně nedotčený a atraktivní biotop, který je nutné zachovat pro udržení celkové atraktivity oblasti. Příležitost je zde možné spatřovat pro firmy, které jsou zapojeny v dodavatelském řetězci velkých hotelových konglomerátů, ale také pro ty, které se zabývají zábavním obsahem vhodným pro hotelové resorty či inovativní gastronomií.

Třetím často zmiňovaným gigaprojektem je zábavní město Qiddiya, které bude ležet těsně za okrajem hlavního města Rijádu. Úhrnná hodnota až osmi miliard amerických dolarů slibuje vlastní pobočku známého zábavního parku Six Flags, řadu sportovišť, restaurací a dalších atrakcí, mezi jinými také závodní trať F1, ale také největší arénu pro elektronické sporty na světě. Při výstavbě se opět mohou uplatnit dodavatelé inovativních zábavních atrakcí, gastronomických konceptů, ale také zařízení sportovišť či management vstupu a hlídání pohybu v rámci komplexu.

Vstup na trh není snadný, ale vyplatí se

Z obchodního hlediska lze Saúdskou Arábii rozdělit na tři oblasti: Džiddu na západním pobřeží a její okolí jako hlavní obchodní centrum země, Rijád, který je hlavním a také největším městem s cca 6 miliony obyvateli, a oblast severovýchodního pobřeží – souměstí Dammám, Dahrán a Al-Khubar, kde je soustředěn průmysl navazující na těžbu ropy a nerostů.

Distribuční a prodejní kanály odpovídají nejrozvinutějším ekonomikám. V maloobchodě jsou běžné velké hypermarkety a nákupní centra s obchody a butiky všech světových značek. Ve velkoobchodě převládají velcí dovozci a distributoři, většinou velké rodinné holdingy, které se kromě obchodu specializují též na řadu dalších činností – výrobu, stavebnictví atd.

Ačkoli je možné, aby místní firmy byly zcela vlastněné zahraničním subjektem, nelze to doporučit, jelikož specifika místního trhu i zdárné zdolání místních administrativních překážek jdou nejlépe s lokálním vhledem. Stejně tak pro distribuci na trhu je lepší použít lokálního partnera s kvalitními kontakty v celé zemi. Vhodnou volbou je také založení společného podniku (joint venture).

Saúdizace a technologický transfer

Podniky vstupující na trh by měly zvláštní pozornost věnovat kvótám na zaměstnávání místních občanů. Ekonomika Saúdské Arábie byla dlouhodobě založena na zahraničních pracovnících, ať již z dalších arabských zemí (Egypt, Libanon, Jordánsko, Sýrie) nebo tradičních zdrojových zemí pracovní síly (Indie, Pákistán, Filipíny). Nutnost vytvářet pracovní místa pro místní občany vedla právě k zavádění sektorových kvót v rámci programu „saúdizace“. Prakticky každých několik měsíců jsou ohlašovány nové sektorové kvóty, nejnověji v IT a inženýrských profesích, což s sebou přináší zvýšené náklady z důvodu vyšší minimální mzdy, ale také výzvy v podobě hledání kvalifikovaných pracovníků, kterých je na trhu práce setrvalý nedostatek. To by ve střednědobém horizontu měla do jisté míry vyřešit nedávno oznámená rozsáhlá reforma vzdělávacího systému.

Velkou konkurenční výhodu budou mít firmy, které nabídnou technologický transfer, nebo dokonce přesun výzkumu a vývoje do země. Ministerstvo investic Saúdské Arábie je v takovém případě schopné nabídnout zajímavé pobídky, včetně pozastavení platnosti některých daňových předpisů, či výjimku z kvót na místní zaměstnance. To však pouze v případě komparativně velké investice nebo pro zemi zajímavých technologií. Ovšem nejedná se pouze o pobídky. V současnosti řada nadnárodních společností řídí své regionální operace ze Spojených arabských emirátů, nejčastěji z Dubaje. Saúdská vláda však loni oznámila, že od roku 2023 firmy, které nebudou mít regionální sídlo operací v Saúdské Arábii, nedosáhnou na státní zakázky, čímž jsou také myšleny zakázky pro státem vlastněné subjekty, jako je například investiční fond PIF, který má pod sebou prakticky všechny projekty sdružené pod hlavičkou strategie Vize 2030. Podmínky pro určení regionálního sídla operací nejsou zcela jasně definované, ale určující je například místo sídla většiny managementu či velikost sídla v porovnání s dalšími kancelářemi v regionu.

Pro zahraniční firmy vstupující na saúdský trh je také dobrou zprávou překotný rozvoj e-governmentu. Řada úkonů spojených se zakládáním firmy, zaměstnáváním nebo i proclíváním zboží vstupujícího na trh se z mnohdy pro vnějšího pozorovatele nepřehledného procesu přesouvá k relativně uživatelsky přátelským online aplikacím s poměrně jasnými požadavky a příznivými lhůtami pro vyřízení.

V osobním kontaktu buďte opravdu osobní

Obchodní kultura v Saúdské Arábii se v mnoha ohledech podobá jiným zemím regionu. Nelze dostatečně zdůraznit důležitost pravidelného osobního kontaktu s místními partnery. Obchodní partnerství je pro místní podnikatele především vztah založený na osobní bázi, důvěře a přátelství. Proto je vhodné s partnery být v kontaktu i telefonicky, aniž by zrovna existovalo aktuální obchodní téma k jednání. Místní partner kvituje, pokud se občas ujistíte o tom, jak se má, popřípadě jak se mají jeho rodinní příslušníci. Zapomínat by se také nemělo na vyváženost vzájemných osobních návštěv. Partnera potěší, pokud jej pozvete na návštěvu České republiky, s čímž je ale také spojené očekávání obdobné pohostinnosti, jaké se českému partnerovi v Saúdské Arábii pravděpodobně dostane. Očekává se tak plný servis a fakt, že český partner se svému saúdskému protějšku bude po celou dobu věnovat, případně jej taktéž pozve do svého příbytku a seznámí s rodinou.

Obecně je navazování obchodního vztahu s místními partnery delším procesem, než jsme v Evropě zvyklí. O to pevnější pak takový vztah je a spolupráce může přerůst i do dalších oblastí. Zahraniční firmy se často potýkají s nedostatkem odezvy ze strany místních firem. Zde je nutné podotknout, že e-mail je jeden z nejméně používaných kanálů. Nejlepší šanci na odezvu má komunikace přes mobilní aplikace, jako je například WhatsApp.

Závěrem

Česká republika má v Saúdské Arábii všeobecně dobrou pověst. Zejména v posledních letech proběhla řada oficiálních návštěv na nejvyšší úrovni, včetně nedávné zářijové návštěvy ministra zahraničních věcí České republiky Jakuba Kulhánka v Rijádu, a tento trend bude pokračovat.

Saúdi si naši zemi dlouhodobě spojují s lázněmi a fyzioterapií. Vůbec největší část saúdských cestovatelů do ČR tvoří právě lázeňští hosté. Dále je Česká republika známá kvalitou svého průmyslu. Historicky rezonují kupříkladu české střelné zbraně a vzduchovky. Z českých firem přítomných na saúdském trhu lze například jmenovat společnost Tatra, která postavila závod na výrobu nákladních vozů pro státní podnik MIC (Military Industries Corporation). Úspěšný společný podnik založila také česká společnost Ray Service, která se podílí na modernizaci pozemních vozidel pro saúdskou armádu. Společnost Optokon pak spolu se saúdským investorem založila v České republice špičkový závod na výrobu optických kabelů. V denním životě je možné potkat české výrobky skoro v každém supermarketu v podobě zboží společnosti Marlenka. Trochu více skryté pak jsou velké dodávky sýrů typu akawi na saúdský trh.

Text: Vojtěch Hromek

Foto: Shutterstock