Irák: Rány se hojíObnova, reformy a budování nových spojenectví

Země geograficky vsunutá mezi Írán, Jordánsko, Kuvajt, Saúdskou Arábii, Sýrii a Turecko v posledních letech prošla velice složitým obdobím. Válka proti tzv. islámskému státu, masové protivládní protesty, propad cen ropy na světových trzích a opatření proti pandemii covidu-19 zanechaly hluboké jizvy na iráckém hospodářství. Navzdory těmto okolnostem se irácké vládě pod vedením Mustafy Al-Kadhimiho podařilo situaci v zemi stabilizovat a vrátit Iráku postavení na mezinárodním poli jakožto důležitého regionálního hráče. České firmy tu dodnes spolupracují na realizaci významných projektů, díky nimž obchodní výměna mezi ČR a Irákem letos dosáhne nové historické úrovně.

Starobylá země, mladý národ

Irák patří mezi etnicky, kulturně a nábožensky nejrozmanitější země na Blízkém východě. Vedle většinových Arabů a méně početných Kurdů a dvou hlavních odnoží islámu (šíitů a sunnitů) je domovem také křesťanských Asyřanů, iráckých Turkmenů, Turků, Arménů, Peršanů či Jezídů.

Na jeho území se psaly vůbec první stránky lidských dějin. V tehdejší starověké Mezopotámii vznikl například nejstarší dochovaný zákoník, první města, písmo, vynález kola či závlahové zemědělství. Město Bagdád, které bylo založeno v 8. století n. l. jako hlavní sídlo dynastie Abbásovců, představovalo po několik staletí jedno z hlavních center obchodu, vzdělanosti a vědy celého muslimského světa, přičemž počet jeho obyvatel se odhadoval až na jeden milion.

Navzdory velkolepé minulosti jsou novodobé dějiny Iráku protknuty konfliktem, ať už uvnitř samotné země nebo s jejími sousedy. Jen za posledních čtyřicet let si Iráčané prošli hned pěti válkami (1980–1988; 1990–1991; 2003; 2003–2011; 2013–2017), které si souhrnně vyžádaly stovky tisíc lidských životů a hluboko se vepsaly do charakteru dnešní irácké politiky a ekonomiky. Nenaplněná očekávání Iráčanů po pádu režimu Saddáma Husajna v roce 2003, chyby spojené s transformací silného centralistického státu na federalistický systém vládnutí, vysoká nezaměstnanost, nedostatečná infrastruktura, korupce a porušování suverenity Iráku ze strany cizích mocností byly hlavními důvody všelidových masových demonstrací ke konci roku 2019, které vyústily ve změny ve vedení irácké vlády.

Navzdory tomuto vývoji ale zároveň platí, že Iráčané se vyznačují velikou mírou odolnosti a vynalézavosti v dobách krize. V květnu 2020 se ujal funkce premiéra Mustafa Al-Kadhimi, jehož kabinetu se podařilo za poměrně krátký čas situaci v zemi významně stabilizovat, připravit plán reforem a dovést ji k parlamentním volbám konaným letos v říjnu.

Návrat na mezinárodní scénu

V posledních letech Irák zvyšuje úsilí o sbližování s hlavními regionálními hráči a zároveň působí jako mediátor sporů, například mezi Íránem a Saúdskou Arábií, s cílem vytvořit příznivé podmínky pro rozvoj bezpečnostní a ekonomické spolupráce na Blízkém východě.

V tomto roce Irák zaznamenal na mezinárodním poli hned několik úspěchů, včetně organizace historické návštěvy papeže Františka v březnu 2021, vůbec první cesty hlavy katolické církve do Iráku, či uspořádání několika multilaterálních summitů v Bagdádu. Dne 28. srpna 2021 se v iráckém hlavním městě konala bagdádská konference o spolupráci a partnerství, které se zúčastnili mimo jiné hlavy států Francie, Egypta, Jordánska a Kataru, premiéři SAE a Kuvajtu či ministři zahraničních věcí Íránu, Saúdské Arábie a Turecka. S ohledem na skutečnost, že Irák takovýto summit na vysoké úrovni organizoval naposledy v květnu 1990, má tato událost pro zemi obrovskou symboliku a mnoho zahraničních pozorovatelů se shodlo, že Iráku se podařilo do značné míry obnovit své tradiční postavení jednoho z významných center vlivu na Blízkém východě.

Z hlediska ekonomických příležitostí bylo pro Irák stejně důležité pokračovat v prohlubování hospodářské kooperace s Jordánskem a Egyptem. Dne 27. června 2021 se v Bagdádu uskutečnilo již čtvrté setkání hlav států těchto tří zemí v rámci mechanismu třístranné spolupráce započatém v březnu 2019. Výsledkem je mimo jiné záměr realizovat dlouhodobě připravovaný projekt výstavby ropovodu mezi přístavy Basra a Akaba, více propojit energetické soustavy či navýšit participaci egyptských a jordánských firem na obnově Iráku. S ohledem na značné zkušenosti českých firem s těmito třemi trhy vytváří prohlubování ekonomické spolupráce mezi Irákem, Jordánskem a Egyptem velice zajímavé příležitosti i pro české exportéry, například v oblasti dodávek investičních celků, technologických řešení a různých komponentů pro projekty v energetice a výstavbě dopravní infrastruktury.

Lesk a stíny irácké ekonomiky

Se čtyřiceti miliony obyvatel Irák představuje čtvrtý nejlidnatější trh na Blízkém východě, přičemž nominální hrubý domácí produkt činí 234 mld. amerických dolarů. Je nesmírně bohatý na energetické zdroje. Nachází se zde páté největší zásoby ropy na světě, které se odhadují na cca 145 mld. barelů (8,4 % světových zásob), a také dvanácté největší rezervy zemního plynu (přibližně 132 trilionů kubických stop). V rámci skupiny OPEC je Irák druhým největším producentem ropy na světě za Saúdskou Arábií. Iráku se dlouhodobě nedaří efektivně diverzifikovat svoje hospodářství. Celá irácká ekonomika je silně závislá na těžbě ropy, jež vytváří přes 65 % HDP, 95 % příjmů do federálního rozpočtu a 97 % celkového exportu země.

I přes enormní nerostné bohatství, kterým země disponuje, paradoxem zůstává, že irácké domácnosti trpí častými výpadky proudu. Důvodem jsou nedostatečné produkční kapacity elektrické energie a zastaralá či na mnoha místech poškozená přenosová soustava. Irák generuje okolo 19 tisíc MW elektrické energie, ale poptávka ve špičce během letních měsíců představuje až 30 tisíc MW. Proto část své energetické spotřeby musí krýt importem ze zahraničí, především dovozem elektřiny a plynu ze sousedního Íránu. Stejné nedostatky se týkají i výroby paliv, přičemž kapacita iráckých rafinerií nedokáže nasytit poptávku a okolo 30 % paliv musí Irák dovážet.

Totéž platí i o iráckém zemědělství, které s ohledem na příznivé podmínky pro rozvoj rostlinné a živočišné výroby v minulosti představovalo výnosné hospodářské odvětví. Irák byl do roku 1990 soběstačný například v pěstování obilnin a byl hlavním světovým vývozcem datlí. Kvůli mnoha letům válečných konfliktů je dnes obděláváno pouze 35 % orné půdy a více než polovina všech potravin se musí dovážet. Navzdory tomu, že v zemědělství je zaměstnáno okolo 20 % pracovních sil, podíl zemědělství na tvorbě HDP se za posledních dvacet let snížil z 9 % na pouhá 3 %.

Enormní potenciál

Navzdory značným těžkostem, které iráckému hospodářství v roce 2020 způsobily propad cen ropy na světových trzích a propuknutí pandemie covidu-19, jež enormně zatížila zdravotnický systém, ekonomický potenciál iráckého trhu je do budoucnosti značný. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že hospodářský růst v Iráku už příští rok dosáhne solidní úrovně 4,4 % a bude stoupat na 6 % v roce 2023. Tento příznivý výhled je dán hned několika faktory.

Za prvé opětovný růst cen ropy z 22 USD/barel na 77 USD/barel během posledních osmnácti měsíců dává iráckému rozpočtu nezbytnou fiskální stabilitu a dostatek likvidity na realizaci investičních projektů na obnovu země. Světová banka odhaduje, že rekonstrukce Iráku po válce s tzv. islámským státem bude vyžadovat částku minimálně 88 mld. amerických dolarů. Díky svému obrovskému nerostnému bohatství má země dostatek zdrojů k financování obnovy. Důležitou roli v tomto ohledu mají hrát i přímé zahraniční investice. Národní investiční komise Iráku (NIC) identifikovala 157 projektů pro potenciální investory z oblasti chemického a petrochemického průmyslu, obnovy železnic, dálnic a přístavů, budování cementáren, výstavby rezidenčních čtvrtí a nemocnic apod.

Mezi tyto projekty konkrétně patří například založení čtyř speciálních ekonomických zón (Bagdád, Nineveh, Dewaniya a Huteen), obnova Mezinárodního letiště v Mosulu či vytvoření systému nadzemní dráhy v Bagdádu. Některé z uvedených projektů jsou již nyní realizovány, jako například stavba obrovského přístavu Al-Faw na jihu Iráku, který se má stát jednou z hlavních křižovatek obchodu na Blízkém východě. Výstavbu zajišťuje jihokorejská společnost Daewoo Company.

Za druhé má Irák jeden z nejvyšších přírůstků obyvatel na Blízkém východě a irácká populace se od roku 1990 zvýšila ze 17 milionů na současných 41 milionů. Podle prognóz OSN by se počet obyvatel Iráku mohl do konce století dostat na zhruba 100 milionů. Zároveň platí, že země se těší jedné z nejmladších populací na světě, přičemž podíl mladých lidí ve věku 15 až 24 let na dospělé populaci v produktivním věku činí až 32 %. To na jedné straně představuje obrovskou výzvu pro irácký hospodářský růst, aby stačil dostatečně rychle vytvářet nová pracovní místa pro 700 tisíc mladých Iráčanů, kteří každý rok vstoupí na pracovní trh. Zároveň mladá populace může být určitým řešením při posilování role soukromého sektoru v irácké ekonomice (především sektoru služeb a inovativních malých a středních podniků) a v zemědělské produkci.

Za třetí si je irácká vláda vědoma hlasité nespokojenosti většiny obyvatel se stavem jejich země a ví o požadavcích na realizaci reforem. V říjnu 2020 byla publikována komplexní „Bílá kniha“ strukturálních reforem, která na jedné straně analyzuje dlouhodobé příčiny propadu irácké ekonomiky a na straně druhé představuje cíle a konkrétní kroky, jež musí být v příštích pěti letech provedeny, aby země nastartovala ekonomický růst, zvýšila dostupnost základních služeb a udržela stabilitu veřejných financí. Vše bude záležet na tom, zda irácká vláda vzešlá z říjnových voleb dokáže pokračovat v reformách, které započal premiér Mustafa Al-Kadhimi.

Rekordní nárůst českého exportu do Iráku

Obchodní a ekonomická spolupráce mezi ČR a Irákem má dlouholetou tradici. V 70. a 80. letech země patřila vedle Egypta a Sýrie k hlavním odbytištím československých průmyslových technologií a vojenského vybavení na Blízkém východě. Do Iráku se dařilo dodávat velké investiční celky, jako je závod na výrobu traktorů Zetor Antar ve městě Alexandrie s kapacitou 15 tisíc kusů ročně, keramička v Ramádí, zařízení pro výstavbu silnice Bagdád–Mosul, projekt zavlažovacích systémů v Abú Ghrajbu a zejména komplex rafinerií v jihoirácké Basře a severoiráckém Bajdží. Dále se do Iráku vyvezlo obrovské množství vojenské techniky, včetně desítek letounů L-39, obrněných transportérů, vyprošťovacích a mostních tanků, tahačů, protiletadlových kanonů, raketových odminovačů, soupravy pojízdných letištních stanovišť atd.

Dodnes jsou Češi v Iráku úspěšní při dodávkách technologií pro petrochemický průmysl, automobilů značky Škoda, čerpadel, zdravotnického vybavení, vojenského vybavení, dronů či zajištění technického servisu pro bitevníky české výroby L-159 sloužících v iráckém letectvu.

Výsledkem je skutečnost, že český export do Iráku opět dynamicky roste a jen za období leden až srpen letošního roku dosáhl hodnoty 115 milionů amerických dolarů, což značí meziroční nárůst o 470 % a pravděpodobně vůbec nejlepší výsledek v historii česko-iráckých obchodních vztahů. Vzhledem k ekonomickému potenciálu Iráku, tradičně dobré pověsti českých výrobků na zdejším trhu a projektům českých firem v oborech s vysokou přidanou hodnotou je země teritorium, které si bezesporu zaslouží velkou pozornost. Mezi velice perspektivní sektory v Iráku patří především petrochemický průmysl, energetika a obnovitelné zdroje, obranný průmysl, zdravotnictví, zemědělství a vodohospodářství.

Závěrem

Jelikož Irák je jednou ze zemí, kde hospodářský rozvoj je stále řízen státem, je zde nesmírně důležité vést dialog na vládní úrovni s cílem vyhledávat příležitosti a otevírat dveře pro české firmy. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) aktivně podporuje obchodní a ekonomickou spolupráci s Irákem, mimo jiné ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Zastupitelským úřadem ČR v Bagdádu. Mezi hlavní akce patří například oficiální účast českých firem na Multioborovém veletrhu v iráckém Erbílu či pravidelné zasedání mezivládního Česko-iráckého ekonomického výboru pod záštitou MPO založeného na základě Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou Iráku. Obě tyto akce jsou ze strany MPO plánovány na rok 2022.

Text: Michal Prokop

Foto: Shutterstock