Ukrajina: poválečná obnova jako nová příležitostČesko podporuje nový „Marshallův plán“

Ačkoliv se na Ukrajině stále bojuje a není známo, jaké další škody si bezprecedentní a brutální ruská invaze vyžádá, již nyní se různé vlády i organizace zabývají projektem obnovy ukrajinské infrastruktury a všech postižených odvětví ekonomiky. Na svém březnovém zasedání premiéři zemí EU vyjádřili přání vytvořit „Ukraine Solidarity Trust Fund“, finanční nástroj se zapojením dalších mezinárodních aktérů, a vyslali tak silný signál směrem k mezinárodní koordinaci v této záležitosti. Do tohoto kontextu dobře zapadá výzva německého ministra financí Christiana Lindnera k vytvoření nového „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu. Toto přání se v evropském prostředí setkalo s kladnou odezvou a podporuje ho i Česká republika.

Rozsah škod prozatím není konečný, ale již nyní je jasné, že ukrajinská infrastruktura, průmysl a mnoho dalších sektorů budou potřebovat značné investice pro svoji obnovu. Lze předpokládat, že zdroje Evropské unie, které k tomu zřejmě budou vyčleněny, by však neměly sloužit pouze k obnově do původního stavu, ale k zásadní modernizaci země. Ukrajina se tak může stát velmi atraktivní příležitostí pro české podniky a společnosti.

Zajímavý vhled do toho, jaké budou potřeby Ukrajiny po válce a jaké příležitosti to představuje pro Českou republiku, přinesl Gennadij Čižikov, prezident Ukrajinské obchodní a průmyslové komory, který se v Praze 29. března zúčastnil Česko-ukrajinského podnikatelského setkání organizovaného Hospodářskou komorou České republiky. Zúčastnila se ho i náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro evropské záležitosti a zahraniční obchod Martina Tauberová, která právě na téma obnovy Ukrajiny s prezidentem Čižikovem hovořila. Na otázku směřování budoucích českých projektů řekl:

„Česká republika má vysoce rozvinutou ekonomiku. Hodně jsme spolupracovali ve strojírenství, letectví, elektronice. Doufáme, že české firmy z těchto oblastí projeví o naši zemi zájem. Ukrajina také zůstává světovým zemědělským lídrem a bude potřebovat nové zemědělské stroje, sýpky a zpracovatelská zařízení, hnojiva a kvalitní osivo. Automobilový průmysl, IT, medicína, stavby silnic, mosty, administrativní budovy, domy, farmacie, technologie a inovace – to vše bude pro české investory aktuální.“

Zmíněny byly také konkrétní možné projekty, na kterých by se české firmy mohly podílet:

„Česká republika a Ukrajina mohou například spolupracovat na obnově letounu Antonov An-225 Mrija spáleného v Hostomelu. Kooperace v letecké sféře byla jednou z klíčových perspektiv spolupráce během Česko-ukrajinského podnikatelského fóra v říjnu 2021, které se konalo na půdě Ukrajinské obchodní a průmyslové komory za podpory Hospodářské komory ČR. Ukrajina bude také potřebovat nová letiště a přistávací plochy. Víme, že Letiště Václava Havla Praha jako „letecká brána“ je jedním z nejpohodlnějších a nejmodernějších v Evropě. Těšíme se, že se české společnosti připojí k obnově ukrajinského letectví. Je pro nás důležitá také stavební síla České republiky, zejména v průmyslové a bytové výstavbě. Agresor záměrně ničí naše průmyslová zařízení. Na Ukrajině proto bude hodně práce také pro stavební firmy.“

Vzhledem k tomu, že již před začátkem konfliktu měly české podniky a exportéři na Ukrajině výborné jméno a vytvořenou dobrou síť dodavatelů i odběratelů, lze očekávat, že zde po konfliktu opět obnoví svoji činnost a budou nadále působit v oblastech a sektorech, které již mají zmapované. Příležitostí ale bude více, jak co se týče sektorů, tak nových zájemců o spolupráci.

Dobrou volbou pro společnosti, které se chystají vstoupit na ukrajinský trh poprvé, by bylo začít podnikat v západních nebo středních oblastech Ukrajiny. Ukrajinský trh se v současné době transformuje, ale zůstává funkční a silný.

V západních oblastech Ukrajiny se nyní nakumulovalo více než 35 milionů obyvatel, kteří potřebují uspokojit veškeré běžné potřeby. Je potřeba nové bydlení, běžné spotřební zboží, výrobní a skladovací kapacita. Západní regiony v současnosti zažívají velmi rychlý rozvoj v oblasti tvorby nových dodavatelských řetězců. „Ve skutečnosti budujeme novou ekonomiku a na této skvělé stavbě se může podílet i český byznys,“ okomentoval tento rozvoj Gennadij Čižikov.

To, zda by se česká pomoc při obnově Ukrajiny měla soustředit zejména na určité sektory, nebo se spíše zaměřit do konkrétních oblastí, ať už zasažených aktivními boji, nebo těch, které nyní zažívají silný tlak vysídlených osob, spočívá spíše ve specifikách českých firem, které se zajímají o ukrajinský trh. Pokud je pro dané podnikatele klíčová logistika, měli by své úsilí zaměřit na západní oblasti sousedící s EU. Pokud jde o podnikání v oblasti rozvinutých technologií nebo energetiky zaměřené na konkrétní cílové skupiny, není nijak zásadní, v jaké části Ukrajiny se bude realizovat.

Válka aktuálně postihla celkem deset oblastí Ukrajiny, které produkují přibližně polovinu HDP země. Po ukončení bojů se jejich ekonomická struktura zřejmě změní, ale i nadále budou tíhnout k průmyslu. Ve zbývajících patnácti regionech však i dnes stále fungují průmyslové parky, inovativní podniky, jež sice disponují menší surovinovou kapacitou, ale stále mají k dispozici dostatek kvalifikovaných pracovníků.

Text: Roksolana Dryndak

Foto: archiv MPO