Mexiko: Sto roků přátelství

Získat opravdu dobrého přítele je jako vyhrát jackpot. Jeho kvality a opravdovost však často prověří až čas či prožité těžkosti. V letošním roce si připomínáme stoleté výročí navázání diplomatických vztahů s Mexikem. Těchto sto let prokázalo pevnost přátelství mezi našimi zeměmi v obchodní, politické, kulturní a často i osobní rovině.

Plátno, sklo i hudební nástroje

Vzájemné (obchodní) kontakty těch sto let navíc dalece převyšují. Již v 16. století se z českých zemí přes Atlantský oceán vyváželo plátno. Do 18. století pak spadá vývoz českého skla do Nového Španělska (tedy dnešního Mexika). Když mateřská firma odhalila nevýhodnost prodeje přes španělského prostředníka, zřídila už v tomto období v Mexiku takříkajíc první „českou pobočku“. Toto zastoupení nakonec utrpělo po rozvratu obchodních vztahů po napoleonských válkách, ale české sklo zůstává na latinskoamerických trzích včetně toho mexického ceněné a žádané, v tomto sektoru stále existuje potenciál pro další rozvoj.

Neméně zajímavé a starobylé je i kulturně-politické pozadí našich vztahů. Za zmínku v tomto případě stojí zásadní český vliv na mexickou lidovou hudbu. Císaře Maxmiliána Habsburského totiž v době jeho krátkého panování doprovodila do Mexika česká vojenská kapela a právě díky českým muzikantům začali Mexičané používat kovové dechové nástroje, na kterých dnes stojí typická hudba tradičních mariachi.

Stoleté nikdy nepřerušené vztahy

Po vzniku samostatného Československa byly vztahy s Mexikem navázány v roce 1922 (po Brazílii se jednalo o druhou diplomatickou misi ČSR v Latinské Americe). A co je důležité, vzájemné diplomatické vztahy nebyly nikdy přerušeny. V roce 1937 pak byla podepsána první československo-mexická obchodní dohoda s doložkou nejvyšších výhod.

Druhá světová válka a její předvečer přinesly první prověření vztahu a Mexiko bezezbytku zareagovalo jako pravý přítel. Ve stručnosti, nikdy neuznalo mnichovskou dohodu, následnou německou okupaci ostře odsoudilo v Lize národů, a když byly české ambasády přebírány německými diplomaty, mexická vláda nabídla podporu, pokud velvyslanectví odmítneme předat. V nepřítomnosti tehdejšího velvyslance k tomu zastupující chargé d´affaires však nenašel odvahu. Na Panamerické konferenci v Rio de Janeiru v roce 1942 Mexiko předložilo návrh rezoluce, aby latinskoamerické státy uznaly exilové vlády okupovaných států s Československem v čele, a jako první země regionu uznalo naši exilovou vládu v Londýně. Po vypálení Lidic byla městská čtvrť (dřívější obec) San Gerónimo přejmenována na San Gerónimo de Lidice. Po Lidicích se v Mexiku dodnes jmenují školy a můžeme se setkat i s užitím tohoto názvu jako jména či příjmení.

Po roce 1948 se vzájemná relace sice utlumila, ale diplomatické vztahy nebyly přerušeny nikdy. Spolupráce se pozvolna rozvíjela v kulturní a ekonomické oblasti. V šedesátých a sedmdesátých letech se kooperace zintenzivnila několika energetickými projekty. Další zkouškou byl pak rok 1968 a srpnová okupace Československa. I v tomto případě Mexiko stálo za naší zemí a dvakrát nabídlo, že navrhne naši záležitost projednat na Valném shromáždění OSN (návrh byl z naší strany odmítnut). Okupace ČSR byla nicméně zastíněna rozsáhlými studentskými protesty v Mexiku, jež byly krvavě potlačeny takříkajíc v předvečer konání olympijských her. Na této olympiádě se však ČSR připomněla v plném lesku. Nejen sportovně, ale i svou skloněnou hlavou při sovětské hymně zazářila Věra Čáslavská. Navíc její svatba s Josefem Odložilem v hlavní mexické katedrále se stala společenskou událostí a symbolem přátelských vztahů mezi oběma zeměmi (Čáslavská pak na konci sedmdesátých let trénovala mexické gymnastky).

Zůstaňme ještě na chvíli v kulturní oblasti a dokresleme kulturní stopy posledními střípky. Prvním z nich je mexická herecká diva zlatého věku mexické kinematografie Miroslava Stern nebo krátce Miroslava, která se narodila v Hranicích na Moravě a v roce 1940 utekla s rodiči před nacistickou okupací. „Marilyn Monroe à la mexicana“, jak ji často nazývali, natočila před svou předčasnou smrtí 30 filmů a je v Mexiku známá dodnes. Nedivte se proto, pokud při svém jednání v Mexiku narazíte na ženu s typickým slovanským jménem Miroslava. Druhým střípkem je pak to, že již od třicátých let nese jedna z nejdůležitějších a nejluxusnějších tříd mexického hlavního města jméno Avenida Presidente Masaryk po našem prvním prezidentovi TGM. V pražských Dejvicích na oplátku nacházíme park Lázara Cárdenase. A ještě zmiňme jednu ze zajímavostí – náš podíl na výrobě tradičních indiánských šperků, a to ve formě dodávek českých korálků.

Pokud překonáte nemalou konkurenci, uspějete v Mexiku téměř s Čímkoli. Ale musíte si ho zamilovat.

Obr světové ekonomiky

Spojené státy mexické, jak zní celý oficiální název Mexika, patří mezi významné hráče nejen na americkém kontinentu, ale i v rámci celé světové ekonomiky. Jedná se o důležitý trh blížící se 130 milionům obyvatel. S rozlohou 1,972 milionu kilometrů čtverečních převyšuje rozlohu ČR cca 25krát. Svého významu rovněž nabývá jako člen OECD a NAFTA, respektive její modernizované verze nazývané USMCA. Patnáctá největší ekonomika světa je dlouhodobě stabilní, postavená na podpoře volného trhu, obecně otevřená vůči zahraničním investicím.

Hospodářství bylo značně ovlivněno pandemií, která způsobila pravděpodobně největší ekonomický propad Mexika za několik desetiletí, HDP v roce 2020 pokleslo o 8,2 %. V loňském roce se ekonomika již odrazila ode dna, za rok 2021 vzrostla o 4,8 % a pro ten letošní se pak očekává růst 2,4 %. Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 3 %. Stejně jako mnohé další země napříč kontinenty i Mexiko zápasí se zvýšenou inflací, která se již loni vyšplhala na 7,37 %, což je nejvíce za posledních 20 let. Pro letošní rok se očekává hodnota 5,9 %. Nadějný je nárůst nových pracovních míst.

Struktura hospodářství plně odpovídá rozvinuté ekonomice. Na tvorbě HDP převažují služby s téměř dvoutřetinovým podílem. Nejdůležitějšími průmyslovými sektory jsou automobilový průmysl (6. největší výrobce vozidel na světě), strojírenství, elektronika, energetika, potravinářství, letectví a těžba. Mexiko je 3. největším výrobcem zpracovaných potravin v Americe (po USA a Brazílii) a 11. na světě. Země oplývá značným nerostným bohatstvím, je 1. producentem stříbra a 14. producentem ropy (má 3. největší zásoby této suroviny v Latinské Americe), těží množství barevných kovů a má pravděpodobně 6. největší zásoby břidlicového plynu na světě.

V posledním období se rovněž stává výrobní mocností s přinejmenším regionálním významem. Velmi důležitou roli proto hrají implementace pokročilých technologií a inovace obecně. Mexiko si totiž uvědomuje, že jen díky nim může udržet konkurenceschopnost svého průmyslu. Paradoxně právě pandemie urychlila rozvoj inovací a zejména pak digitalizace země. Společnosti díky covidu-19 pokročily v digitální transformaci o 80%. Podobných hodnot dosahuje i rozvoj e-commerce. Poptávka roste po cloudových službách či řešení z oblasti kyberbezpečnosti.

V roce 2022 pokračují státní infrastrukturní projekty, které mají být hnacím motorem pro nastartování tamější ekonomiky. Na stole je infrastrukturní plán hlavního města pro rok 2022, který se z velké části zaměřuje na městskou dopravu. Jedná se o projekty výstavby další linky lanovky, která bude součástí projektu Chapultepec, nebo modernizace linek metra.

Z ropného průmyslu je ve hře například projekt výstavby ropné rafinerie Dos Bocas ve státě Tabasco či modernizace rafinerie Salina Cruz, kde se plánuje výstavba vlaku a další modernizace strojů.

Zajímavé jsou bezesporu také projekty kolejové dopravy. V rámci USMCA je v plánu koridor spojující mexický Mazatlán a kanadský Winnipeg. V rámci země se pak jedná o tzv. Mayský vlak, který povede přes státy Chiapas, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo a v budoucnu by mohl propojit Mexiko s Guatemalou a Belize, dále železniční koridor Isthmus de Tehuantepec (státy Veracruz a Oaxaca) a řadu dalších příměstských či meziměstských tratí. V neposlední řadě jsou aktuální projekty týkající se například modernizace přístavů a letišť. České firmy by se do těchto projektů mohly zapojit jako subdodavatelé.

Česko-mexická hospodářská spolupráce

aneb Opravdu jsme tolik rozdílní?

Mohou mít takový „obr a trpaslík“, jako jsou česká a mexická ekonomika, něco společného kromě výše popsaných přátelských vztahů a sympatií? Možná víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Obě ekonomiky (alespoň před rokem 2020) byly dlouhodobě stabilní. Shodujeme se v náhledu na obchodní vztahy z hlediska otevřenosti a liberálnosti. Dalším významným aspektem je orientace na jednoho hlavního partnera, v případě ČR je to pochopitelně Německo, v případě Mexika pak Spojené státy americké, kam proudí 80% mexického exportu. Obě země deklarují nutnost diverzifikace obchodu a ekonomických vztahů a jsou také silně zapojeny do globálních hodnotových řetězců.

Stejně jako je ČR vnímána jako srdce Evropy a jistý most na další evropské trhy, Mexiko může být vnímáno jako brána nejen na trh USA, potažmo Kanady prostřednictvím zmíněné USMCA, ale i na latinskoamerické trhy. Podíváme-li se na strukturu vzájemného obchodu, strana dovozu i vývozu je velmi podobná, převažují průmyslové výrobky, zejména z automobilového či energetického sektoru. V neposlední řadě nás pak spojuje předsednictví v regionálních iniciativách v letošním roce. V případě ČR je to předsednictví v Radě EU ve druhém pololetí, v případě Mexika pak aktuální předsednictví v Tichomořské alianci (regionální uskupení Mexika, Kolumbie, Peru a Chile). ČR je navíc pozorovatelským státem této integrační iniciativy, což může napomoci obchodním transakcím v rámci všech čtyř členských ekonomik.

Dalším nástrojem podporujícím naši obchodní výměnu je bezesporu dobrá smluvní základna. Rámec pro ekonomické vztahy poskytuje tzv. Globální dohoda mezi EU a Mexikem, která již odbourala celní bariéry u průmyslových produktů a aktuálně stojí před podpisem její modernizace, která by měla usnadnit obchod prakticky ve všech aspektech hospodářských vztahů. Dále obě země disponují řadou bilaterálních smluv. Kromě těch klasických, jako je dohoda o zabránění dvojímu zdanění či dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic, bych zde ráda zdůraznila memorandum o spolupráci mezi EGAP a jeho mexickým protějškem Bancomext, jež se vztahuje na podporu společných projektů jak v Mexiku, tak i ve třetích zemích. Pokud zmiňujeme otázku financování, ani v této oblasti není zásadní problém s ohledem na stabilní finanční sektor a hodnocení úvěrových rizik podle konsenzu OECD v kategorii 3, což předznamenává i bezproblémové pojišťování exportu a investic. Na podporu firem je na místě rovněž přítomno české velvyslanectví a kancelář CzechTrade a CzechTourism.

Z výše uvedeného vyplývají sektory pro spolupráci. Pokud překonáte nemalou konkurenci, uspět jde prakticky v čemkoli, od tradičních po inovativní sektory. Výhod a příležitostí již využilo mnoho českých firem reprezentujících řadu oborů, namátkou se jedná o turbíny a další vybavení pro energetický sektor, cvičné letouny, automobily Tatra, výzbroj pro armádu, mobilní kontejnery, městský mobiliář, dodávky pro těžební sektor či spolupráci firem Škoda Electric a Dina.

Dnes je Mexiko nejdůležitějším obchodním partnerem ČR v Latinské Americe, obrat vzájemné obchodní výměny přesahuje polovinu celkových přímých toků s regionem. Pandemie zcela jistě posunula svět a paradoxně otevřela i nové možnosti. A proto je na místě nám do druhé stovky popřát mnoho úspěchů, odvahy, přátelství na národní, pracovní i osobní rovině a mnoho příležitostí, které se přetaví v další spolupráci.

Viva México. Viva la República Checa.

Test: Martina Jeníčková

Foto: Shutterstock