Švédsko hodlá se startem a během svého předsednictví v Radě EU a svého přístupového procesu do NATO investovat do obranného průmyslu až 379 milionů eur. Na podzim sestavená pravicová vláda s cílem reagovat na současnou energetickou krizi a rychlejší zelený přechod navíc zintenzivnila své úsilí v podpoře investic mimo jiné do zlepšení energetické účinnosti budov, výzkumu jaderné energetiky či zefektivněním povolovacích procesů. Švédsko zároveň patří mezi hlavní centra evropského herního průmyslu, který prokazatelně posouvá jeho inovační potenciál v oblastech, jako je umělá inteligence, rozšířená realita, výzkumná simulace či obrana.
Švédské království i nadále zůstává největším obchodním partnerem České republiky ve skandinávském regionu. Podle předběžných údajů o pohybu zboží přes hranice za rok 2022 dosáhlo na 16. příčku s podílem 1,4 % na celkovém obratu českého zahraničního obchodu. Přitom je naším 13. největším exportním trhem s podílem 2 % na celkovém vývozu a 23. nejvýznamnějším exportérem s podílem téměř 0,8 % na celkovém dovozu České republiky.
Vývoz České republiky do Švédska podle předběžných údajů ČSÚ za rok 2022 v meziročním srovnání vzrostl o téměř 11 %. Tím došlo k zvýšení aktiva obchodní bilance, což v porovnání s částečně pandemickým rokem 2021 není neobvyklým jevem. Švédský vývoz do ČR pak vzrostl dokonce o 18,3 %.
V roce 2022 byly hlavními vývozními položkami osobní automobily a stroje, nábytek a hračky či výrobky z kovů. Hlavními dovozními komoditami byly železo a ocel, silniční vozidla a průmyslové stroje a zařízení.
Z pohledu globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra se Švédsko pravidelně umisťuje na předních příčkách. Také v loňském roce se drželo na 8. místě, v rámci EU pak na místě třetím. Co se týče indexu Světové banky Ease of Doing Business, který vypovídá o kvalitě podnikatelského prostředí, zaujímá země i nadále desáté místo ze 190 hodnocených zemí.
Dohoda koaličních stran z Tidö přinesla kromě podmínek spolupráce v oblasti kriminality, školství, migrace a integrace také zvýšení investic do sektoru zdravotnictví, klimatu a energetiky či ekonomického růstu domácností.
V oblasti zdravotnictví se současná vláda zavázala ke snížení čekací doby v zdravotnických střediscích, zvýšení dostupnosti zdravotní péče, efektivnosti a rovnosti ve zdravotnictví, zlepšení pracovního prostředí pro poskytovatele zdravotní péče a zvýšení nabídky odborné přípravy a kvalifikované pracovní síly. Za zmínku stojí příslib postupného přesouvání odpovědnosti za zdravotní péči na národní úroveň, protože doposud je spravována převážně regiony.
Jako nejnákladnější opatření se ukazuje zavedení cílené podpory energeticky náročných podniků, na niž bude v letošním roce vyčleněno přibližně 220 milionů eur. Také švédské společnosti postihla současná energetická krize a zvýšené náklady na elektřinu by podle názoru vlády neměli nést koneční spotřebitelé. Kromě toho by byly švédské firmy až příliš ekonomicky zasaženy, čímž by se riskovaly ztráty klíčových průmyslů vedoucí k podstatnému oslabení švédské ekonomiky v celosvětovém měřítku.
Co se týče hospodářského směřování nynější švédské vlády, zde se v nejbližších letech očekává provádění konzervativní ekonomické politiky a snižování daňové zátěže. Určité prvky sociální politiky, jako je například udržení stávající úrovně základního pojištění v nezaměstnanosti a projektů na snižování nezaměstnanosti, budou i nadále zachovány. Lze také čekat společenský tlak na sociálně ekonomické ústupky z důvodu probíhající války na Ukrajině, energetické krize a na švédské poměry vysoké inflace.
Švédské veřejné finance jsou mimořádně zdravé, podpořené silným fiskálním rámcem a politickým závazkem k udržitelnosti dluhu. Veřejný dluh činí přibližně 35 % HDP, což je v globálním kontextu nízká hodnota. Očekávaný rozpočtový deficit za rok 2022 je na úrovni 0,5 % HDP, letos by měl následovat nepatrně vyšší schodek – 0,6 % HDP. Hrubý domácí produkt by měl ovšem letos klesnout o 0,7 %. Očekává se, že nezaměstnanost v roce 2023 i 2024 poroste a poté s rostoucí poptávkou opět klesne.
V oblasti měnové politiky je mandátem centrální banky zajišťovat cenovou stabilitu na úrovni 2 % ročně. Inflace je vysoká, na konci loňského roku vzrostla na 10,2 %. V průběhu letošního roku by ovšem měla poklesnout. Z důvodu vysoké cenové hladiny centrální banka postupně zvyšuje úrokové sazby: koncem listopadu 2022 to bylo o dalších 75 bazických bodů na 2,5 % a očekává se, že na počátku roku 2023 bude následovat další zvýšení na 2,75 %. Riziko rychlejšího růstu sazeb zůstává zvýšené, stejně jako možnost dalšího zdražování energií.
V realitě omezených možností fiskální politiky vláda definovala v zákoně o rozpočtu na rok 2023 pět hlavních priorit. Kromě posílení soudnictví, udržitelné migrační a integrační politiky a státní podpory postiženým domácnostem a podnikům pak zejména posílení obrany, zlepšení podmínek pro zaměstnanost a růst či posílení účinné energetické a klimatické politiky. Zároveň jsou součástí zákona opatření pro výrobu elektřiny bez fosilních paliv, snížení emisí a čistší životní prostředí.
Celkově vláda předložila na rok 2023 reformy ve výši 40 miliard švédských korun (3,6 miliardy eur), a to včetně státních dotací pro obce a kraje (6 miliard švédských korun), investic do obrany (4,3 miliardy švédských korun) a snížení daně z benzinu a nafty (6,7 miliardy švédských korun). Kromě toho je jedním z nejdražších příspěvků v rozpočtu závazek ponechat vysokou podporu v nezaměstnanosti zavedenou během pandemie, což by letos mělo stát 5,8 miliardy švédských korun. Na druhou stranu rozpočet neobsahuje žádné podstatné změny v oblasti daní. Byly pouze provedeny některé úpravy v oblasti spotřební daně a cla.
Švédsko dlouhodobě patří k lídrům v oblasti inovací, aktuálně je druhé na světě, a rovněž v oblasti digitalizace, kde obsadilo čtvrté místo. Herní průmysl dneška již není výhradně o počítačových hrách a zábavě, nýbrž prokazatelně posouvá inovační potenciál v oblastech, jako je umělá inteligence, rozšířená realita, výzkumná simulace a obranný průmysl (např. využitelnost dronů).
Jednou z nejsilnějších stránek švédských herních studií je bezesporu vysoká míra kreativity. Právě ta je na zdejším pracovním trhu obecně jednou z nejvíce ceněných vlastností. Existují také vnější faktory, které posilují vysokou konkurenceschopnost švédského herního průmyslu. Díky štědrému sociálnímu systému se vývojáři a výrobci nemusejí bát riskovat a obávat se, že v případě neúspěchu zůstanou „na ulici“ a bez finančních prostředků. Dalšími aspekty jsou tradiční otevřenost ke sdílení zkušeností, kterou posiluje oblíbený pracovní styl coworkingu uplatňovaný švédskými technologickými firmami, a popularita distančních pracovních metod, což se velmi osvědčilo v době pandemie. V neposlední řadě jsou značnou výhodou vysoká úroveň vzdělanosti a perfektní znalost angličtiny.
Text: Aleš Marta
Foto: Shutterstock a archiv autora
Ing. Aleš Marta, odbor evropských zemí, MPO ČR.
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.