Srbsko: Lídr západního BalkánuSrbové mají Čechy rádi

Víceméně platí, že se o naší zemi v Srbsku ví mnohem více, než je tomu obráceně. Srbové mají Čechy rádi a nárůst vzájemného obchodu na více než dvě miliardy eur v roce 2023 berou jako očekávaný a předvídatelný jev. Česká republika je tak mezi deseti největšími investory i obchodními partnery Srbska a trajektorie vzájemné obchodní výměny i růst českých investic v této zemi nadále roste. Rozhodně stojí za to se na ni zaměřit.

Srbsko je největší i nejrychleji rostoucí ekonomikou západního Balkánu. Pro nezanedbatelnou část společností působících v regionu navíc slouží jako centrála pro byznys s okolními zeměmi. Nepřehlédnutelný je také nárůst zájmu o tento region související s válkou na Ukrajině a růstem geopolitického významu oblasti. Pro část našich firem je totiž přirozené, že se ztrátu ruského trhu snaží nahradit právě zintenzivněním aktivit na Balkáně – kulturně i historicky blízké oblasti, která ještě stále není součástí EU. Rekordní příliv zahraničních investic i očekávání světové výstavy EXPO 2027 představují další incentivu pro možné exportéry a investory. Srbsko samo je obchodování s Českou republikou otevřeno.

Česko jako jeden z lídrů v podpoře vstupu Srbska do EU

Český premiér Petr Fiala při své cestě do Srbské republiky v listopadu tohoto roku prohlásil, že Česko je jedním z nejsilnějších podporovatelů Bělehradu při jeho snaze vstoupit do EU. Jeho slova doplnil prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, který mimo jiné informoval o interním průzkumu komory mezi představiteli českých firem, jenž ukázal, že by si jako nového člena EU nejvíce přály právě Srbsko. V rámci diskutované premiérské mise se na podporu Česka při snaze vstoupit do EU verbálně spoléhal i srbský prezident Aleksandar Vučić. Uvedl, že jeho země vnímá Českou republiku jako strategického partnera, který k tomu Srbsku napomůže. Dále prohlásil, že není možné očekávat změnu postoje jeho země k EU v souvislosti s tím, že americké volby vyhrál Donald Trump. Pro Srbsko podle jeho slov zůstává členství v EU prio­ritním cílem bez ohledu na to, kdo je v USA prezidentem.

V této souvislosti stojí za pozornost také akcelerace aktivit EU vůči západnímu Balkánu. Unijní plán růstu pro tento region může přinést Srbsku až cca 1,6 miliardy eur.

Srbsko získalo investiční rating

Dlouhodobým deklarovaným cílem země je získání investičního ratingu od největších světových ratingových agentur. Podle mnohých vyjádření prezidenta Aleksandara Vučiće i ministra financí Siniši Maliho se tak téměř jistě stane i ze strany Moody's a Fitch do konce tohoto roku. Alespoň takto Bělehrad reagoval na to, když došlo podle slov jeho politických lídrů k „očekávanému“ zvýšení úvěrového ratingu. Jako první z velké trojky se k němu odhodlala S&P, když se zemi rozhodla zvýšit úvěrový rating na BBB- (z předešlých BB+) na začátku letošního října při zachování stabilního výhledu.

Srbsko se tedy nyní dostalo na stejnou úroveň investičního stupně jako Rumunsko a Maďarsko. Hlavními důvody S&P pro změnu hodnocení je zejména větší odolnost srbského hospodářství vůči externím šokům v kombinaci s dobrým makroekonomickým řízením země. S&P přitom k výše zmíněnému dodává, že očekává pokračování těchto trendů i do budoucna.

EXPO 2027 jako velká příležitost

I když konkrétní podoba české účasti na bělehradském EXPO 2027 ještě nebyla finálně rozhodnuta, Srbové se zapojením české strany počítají. Hlavními tématy projektu jsou hravost, hudba, sport a inovace. Ideálními účastníky z naší strany tedy mohou být firmy soustředící se na inovace a průmyslový design či architektonická studia a další partneři ochotní pracovat na schématu „hravosti“.

Česká strana je zde se srbskými partnery v pravidelném kontaktu a v očekávání tzv. katalogu služeb, který Srbové slíbili dodat a který by pomohl lépe specifikovat potřeby a zájmy. Jako velvyslanectví bychom v roce 2025 rádi zorganizovali projekt ekonomické diplomacie (PROPED) zaměřený právě na podporu průmyslového designu a inovativních architektonických studií – formou české účasti na Bělehradském týdnu architektury (BINA).

Přípravy na EXPO 2027 jsou zde v plném proudu

Obranný a důlní průmysl jako priorita

Srbský prezident Vučić ve svém vystoupení pro účastníky Srbsko-českého podnikatelského fóra na začátku listopadu zmínil, že za velice perspektivní pro vzájemnou spolupráci považuje především dva průmyslové sektory: obranu a těžební průmysl.

Co se těžebního průmyslu týče, je třeba zmínit projekt těžby lithia, který je v současnosti ekonomickým a společenským tématem číslo jedna. Spolupráce zastupitelského úřadu se spolkem Česká dobývací technika je příkladná, evidujeme zájem českých firem o projekt a jsme připraveni sehrát aktivní roli v propojování s těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Lithium ovšem není jedinou surovinou, která se v Srbsku těží, a uplatnit se v této oblasti lze na více místech. Aktuální jsou například průzkumné práce na ložiscích boru, potenciál pro česká řešení je stále v platnosti i v oblasti uhlí, na kterou Srbsko dále spoléhá.

Jaderná energetika a možnost spolupráce v oblasti malých modulárních reaktorů je také něčím, co srbská strana začíná pomalu propagovat ve veřejném prostoru, a je otázkou, jakým směrem se nakonec vydá.

Česká stopa v obranném průmyslu je zde doposud ztělesňována především investicí Czechoslovak Group ve 14. Oktobaru – mimo jiné dodavateli nábojnic pro velkorážovou munici. Na místním trhu jsou však běžně k dostání zbraně od České zbrojovky či náboje různých typů od STV Group.

Aktuální memorandum o porozumění a další mezivládní dohody

V průběhu premiérské mise do Srbska došlo i k podpisu sektorového memoranda o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu na české straně a Ministerstvem hospodářství na straně srbské. Ministerstva deklarovala odhodlání začít pracovat na změnách protokolu k dohodě o hospodářské spolupráci mezi ČR a Srbskem (s cílem definovat nové prioritní oblasti ekonomické spolupráce) a vyjádřila ochotu spolupracovat na několika specifických oblastech spojených s dopravou.

Obě strany navíc mají zájem o uspořádání dalšího zasedání Smíšené komise pro hospodářskou spolupráci, kterou by tentokrát měla hostit Praha. Předběžně se počítá s první polovinou roku 2025, datum bude ještě upřesněno. Vzhledem k tomu, že toto zasedání je otevřeno i firemním zástupcům, jde o unikátní možnost pro český byznys vznést své připomínky a sdílet zkušenosti za přítomnosti zástupců států.

Účastníci Srbsko-českého obranně-průmyslového fóra, které se konalo letos v květnu

Příležitosti napříč obory

Jako velice lákavá se pro vzájemnou spolupráci jeví oblast IT (více také v rozhovoru na str. 25 – pozn. red.) V roce 2023 tento sektor tvořil 6,8 % srbského HDP s tím, že za prvních devět měsíců letošního roku vzrostly srbské ICT exporty o dalších 19 % na cca 3 miliardy eur. Také stojí za to obrátit pozornost na srbský herní průmysl, což může být zajímavé pro české firmy působící v tomto sektoru i z důvodu dostupných lidských zdrojů.

Srbsko je nyní zkrátka v kurzu a příležitosti pro úspěšný byznys zde nachází stále více českých společností z různých odvětví. Vývoj posledních měsíců a nebývalé množství vysokých státních návštěv mezi oběma zeměmi nasvědčují tomu, že vzájemná spolupráce se utužuje a společných projektů bude přibývat. Na našem velvyslanectví jsme připraveni napomoci k jejich úspěšné realizaci.  

Text: Pavel Daněk

Foto: Shutterstock a Josef Brož

Pavel Daněk je ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Bělehradě.