Indonésie: Obr s velkým potenciálem

Indonésie, největší ekonomika jihovýchodní Asie a jedna z nejlidnatějších zemí světa, se v posledních desetiletích stala klíčovým hráčem na globálním trhu. S HDP přesahujícím 1,3 bilionu dolarů a dynamickým růstem v průměru kolem 5 % ročně představuje strategické centrum pro investory i obchodní partnery. Silný spotřebitelský trh, bohaté přírodní zdroje a rostoucí průmyslová základna dělají z této ostrovní země jedno z nejatraktivnějších míst pro podnikání v Asii.

Současná administrativa prezidenta Prabowa Subianta si klade ambiciózní cíl dosáhnout 8% ročního růstu HDP, což by Indonésii posunulo mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. K dosažení tohoto cíle vláda plánuje rozsáhlé investice do infrastruktury, digitalizace, industrializace a posílení domácí spotřeby. Tento smělý plán by měl zároveň pomoci snížit ekonomické nerovnosti mezi regiony a podpořit rozvoj technologických inovací.

Ekonomický rozvoj Indonésie je poháněn několika klíčovými sektory, včetně těžby, zemědělství, výroby a rychle expandující digitální ekonomiky. Vláda v posledních letech klade důraz na posílení zahraničních investic a průmyslovou modernizaci, což pomáhá udržet stabilní růst a zvýšit konkurenceschopnost na světovém trhu. I přesto však země čelí řadě výzev, jako jsou nerovnoměrný rozvoj regionů nebo závislost na exportu komodit s nízkou přidanou hodnotou.

Na křižovatce globálního obchodu a světové politiky

Jakarta je sídlem politické a ekonomické mezinárodní organizace ASEAN, neboť Indonésie je jedním ze zakládajících členů. V současnosti má země ambici do deseti let vstoupit do klubu rozvinutých zemí OECD, což je pro rozvoj mezinárodního obchodu dobrá zpráva. Plnoprávné členství Indonésie v OECD by zvýšilo její důvěryhodnost jako investičního cíle.

Evropská unie je pro Indonésii třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem (po Číně a Japonsku) a v letošním roce se po dlouhých jednáních očekává uzavření ekonomické a obchodní dohody CEPA mezi EU a Indonésií. Pro české firmy by podepsání dohody mohlo být přínosné, jelikož si od ní evropské státy slibují, že přispěje k omezení bariér pro vstup na indonéský trh a dojde ke zlepšení regulačního rámce pro podnikání a obchod.

V neposlední řadě však nesmí být opomenuto, že Indonésie se sama označuje za nezúčastněnou zemi. V době studené války to znamenalo, že stála mezi západním a východním blokem, zatímco dnes se spíš jedná o osu mezi rozvinutým Severem a rozvíjejícím se Jihem, což znamená, že se Indonésie baví stejně s Čínou, Ruskem, Evropou i USA. Proto by nemělo být překvapením, že se v lednu tohoto roku stala šestým členem klubu významných zemí tzv. globálního Jihu BRICS. Tento krok má ekonomické i politické opodstatnění. V jeho rámci působí tzv. Nová rozvojová banka, od které si země slibuje příliv dalších investic. Z politického hlediska toto zapojení nejlépe vystihuje místní oblíbený citát: „Jeden nepřítel je příliš mnoho, tisíc přátel je příliš málo.“

Loňského ročníku projektu z oblasti kybernetické bezpečnosti Cybervac se zúčastnili i zástupci českých univerzit MUNI a VUT, kteří nově rozvíjejí spolupráci v akademické a vědecké oblasti

Atraktivní trh i pro české firmy

Indonésie představuje pro české exportéry rozsáhlý trh s řadou příležitostí napříč různými sektory. Tradičně silná pozice českého obranného průmyslu je zde nyní ještě posílena rostoucí poptávkou po zbraních a munici, což je důsledkem ruské agrese na Ukrajině a globálních bezpečnostních výzev. Indonéský ministr obrany oznámil plán zvýšit obranný rozpočet ze stávajících 0,8 % na 1,5 % HDP, což otevírá dveře pro dodavatele technologií, včetně střelných zbraní, munice a sofistikovaných obranných systémů. Mimo tento sektor existují významné příležitosti v oblastech, kde české firmy vynikají technologickou vyspělostí, jako jsou třeba nanotechnologie s aplikacemi ve zdravotnictví. Indonésie klade důraz na modernizaci zdravotnického sektoru, veřejné dopravy a rozvoj konceptu smart cities. Přestože se plánuje přesun hlavního města do Nusantary, poptávka po chytrých řešeních pro milionové aglomerace na Jávě, jako jsou Jakarta, Surabaja či Bandung, zůstává vysoká.

S urbanizací také souvisí sektor energetiky, kde je do budoucna cílem omezit závislost na fosilních zdrojích energie a využít místních zdrojů obnovitelné energie pro solární, větrné, vodní a geotermální elektrárny. Administrativa oznámila 37 nových energetických projektů v osmnácti provinciích, které mají za cíl dostat elektřinu i do vzdálenějších oblastí, a podpořit tak dosažení cíle 8% ekonomického růstu.

V oblasti potravinářství a zemědělství se rýsují nové možnosti díky ambicióznímu programu prezidenta Prabowa Subianta, který byl uveden do úřadu loni v říjnu. Jeho Free Nutritious Meals Program si klade za cíl do roku 2029 poskytnout bezplatné výživné jídlo více než 82 milionům dětí a těhotných žen, přičemž již letos v lednu bylo distribuo­váno přibližně 570 tisíc jídel denně. Tento program vyžaduje značné množství potravin, včetně mléčných výrobků, což představuje příležitost pro české firmy specializující se na chov skotu a zpracování mléka. Spolupráce by mohla zahrnovat nejen export mléčných produktů, ale také podporu místních zemědělců prostřednictvím transferu technologií přizpůsobených místním klimatickým podmínkám, zahrnující zajištění krmiva, chov skotu a zpracování mléka.

Škála investičních příležitostí

Indonésie není pouze dynamicky se rozvíjející obchodní destinací, ale také perspektivním cílem pro investice. Možnosti sahají od menších projektů v oblasti cestovního ruchu, kde již například čeští podnikatelé aktivně investují na Bali, až po rozsáhlé infrastrukturní a průmyslové iniciativy. Významný potenciál pro rozvoj turismu nabízejí i další indonéské ostrovy. Například senátor za region Bangka-Belitung prosazuje vytvoření volné ekonomické zóny zaměřené na turistický sektor s cílem přilákat zahraniční investice na dosud málo navštěvovaný ostrov Belitung. Tento projekt však vyžaduje významnější kapitálové vstupy a důkladnou analýzu návratnosti investic.

Indonésie je rovněž jednou z nejbohatších zemí na světě, co se týče nerostných surovin, a aktivně podporuje investice do zpracovatelského průmyslu v tomto segmentu. Disponuje největšími světovými zásobami niklu, který hraje klíčovou roli v rozvoji elektromobility. Přesto dosud žádná evropská společnost neinvestovala do těžby a zpracování tohoto strategického kovu – na rozdíl od Číny, která je v sektoru velmi aktivní. Kromě niklu patří mezi další zásadní suroviny Indonésie uhlí, zlato, měď, cín a bauxit. Většina těžby probíhá povrchovým způsobem, avšak na ostrově Papua se plánuje hlubinná těžba zlata, což otevírá nové možnosti pro české těžařské firmy, které již delší dobu projevují o indonéský trh zájem.

Výzvy a překážky

I přes velké příležitosti představuje vstup na indonéský trh pro naše firmy několik zásadních výzev. Kulturní odlišnosti, jazyková bariéra a geografická vzdálenost jsou samozřejmě konstantou, se kterou je potřeba počítat. Nicméně přímo na místě se zájemci o vstup na trh setkají s dalšími administrativními překážkami. Jednou z nich jsou regulace a místní zákony, jimž je obtížné porozumět a jež se mohou výrazně lišit od těch českých. Společně s kolegy z unijních států se například snažíme pochopit, jak bude aplikována nová norma o nutnosti halal certifikace dovážených potravin. V Česku přitom doposud není žádná autorita, která by mohla provádět takovou certifikaci pro export.

Dlouhé a komplikované byrokratické procesy, včetně registrace společností, získávání povolení a licencí, mohou znamenat zdržení pro nové podniky. Je potřeba také počítat s finanční zátěží, která je spojená s dodržováním místních předpisů a standardů. Překonání těchto překážek vyžaduje pečlivé plánování, místní znalosti a často i nadstandardní spolupráci s místními partnery.

Nelze bohužel nezmínit přítomné neformální korupční praktiky, což ztěžuje působení na trhu těm firmám, které se snaží v Indonésii poctivě podnikat. Nové společnosti v některých sektorech mohou čelit tlaku predátorských firem z jiných zemí, které se nebojí využít nečestných příležitostí v rámci konkurenčního boje.

Předání nemocničního lůžka Linet v jakartské nemocnici Pondok Indah byli přítomni také zástupci českého zastupitelského úřadu včetně velvyslance Jaroslava Dolečka (uprostřed)

Je nutné akceptovat kulturní rozdíly

Ve vztahu k podnikatelskému prostředí v zemi je nutné si uvědomit rozdílnou mentalitu a kulturní odlišnosti, které mohou ovlivnit obchodní jednání. Indonésané jsou obecně velmi přátelští, otevření a komunikativní, což může být příjemné, ale zároveň vede k tomu, že se o nepříjemných záležitostech často nemluví přímo. To může prodlužovat řešení případných problémů a sporů.

České firmy, které mají pečlivě naplánované harmonogramy, se mohou setkat s jiným přístupem k času a plánování. Například konání veletrhu obranného průmyslu IndoDefence 2024 bylo již dvakrát opakovaně přesunuto, což způsobuje komplikace pro zahraniční vystavovatele. Přesto je nutné v obchodních vztazích zachovat trpělivost, flexibilitu a přizpůsobit se místním zvykům.

V Indonésii je důležité dbát na zdvořilostní formality, jako je předání darů, oslovení nejváženějšího hosta, poděkování za přijetí. Je dobré věnovat pozornost i osobním tématům, jako jsou rodina, zájmy nebo dojmy ze země. Přespříliš formální a věcná jednání mohou být vnímána negativně a nemusí vést k úspěšnému navázání obchodní spolupráce. (Více o kulturních odlišnostech v Indonésii také na str. 42–43, pozn. red.)

Česká ekonomická diplomacie táhne za jeden provaz a rozšiřuje působení

Ekonomické oddělení Velvyslanectví ČR a kancelář CzechTrade v Jakartě jsou součástí jednotné zahraniční sítě, což je koordinační mechanismus pro efektivní podporu exportérů a jednotný postup Česka v této oblasti. Zatímco CzechTrade se zaměřuje na asistenci českým podnikům při expanzi na místní trh hlavně v segmentu B2B, ekonomičtí diplomaté se více orientují na poskytování podpory u obchodních případů v B2G segmentu.

Díky vzájemné spolupráci velvyslanectví a agentury CzechTrade se daří realizovat kontakty v oblasti vědy a výzkumu. Například nedávno se podařilo navázat kontakt s Národní agenturou pro výzkum a inovace Indonésie BRIN a jsou plánovány online semináře pro zájemce ze strany našich firem.

Velvyslanectví České republiky v Jakartě se zaměřuje na podporu českých firem primárně na rezidentním indonéském trhu, ale jeho působnost se rozšiřuje i na další regiony, včetně Bruneje a Východního Timoru. V rámci rozvoje ekonomické diplomacie je plánováno intenzivnější zapojení našich společností do brunejského trhu, který, ačkoli je rozlohou a počtem obyvatel malý, nabízí zajímavé možnosti pro inovativní řešení v oblasti městského rozvoje a tradičního průmyslu.

Cílem pro letošní rok je představit české firmy v Bruneji a pomoci jim navázat obchodní kontakty s místními partnery. Česko tak rozšiřuje svůj obchodní a investiční dosah v jihovýchodní Asii a podporuje firmy, které mají zájem o expanzi do tohoto dynamického regionu. 

Text: Pavel Drlík

Foto: Shutterstock a archiv Velvyslanectví ČR v Jakartě

Pavel Drlík je ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Jakartě