Hospodářský růst, výzkumné zázemí a dobré podmínky pro život se v českých krajích ne vždy potkávají. Pro firmy je podstatné, zda v tomto prostředí najdou schopné lidi, partnery pro vývoj a cestu k zákazníkům. Příběhy brněnských mikroskopů, libereckých spacáků i obnovy jihlavské továrny ukazují, jak podnikatelé využívají místní přednosti a hledají prostor pro další rozvoj.
Zlínský kraj obsadil v Indexu prosperity regionů 2026 druhé místo, přestože jeho reálný HDP byl v roce 2024 o 1,4 % nižší než v roce 2019. Jihomoravský kraj měl nejvyšší podíl výdajů na výzkum a vývoj vůči HDP, ale v indexu skončil osmý. Samotný ekonomický výkon ani intenzita výzkumu tedy nevystihují všechny podmínky, v nichž lidé žijí a podnikají.
Infografika tyto rozdíly zachycuje ze tří stran. Reálná změna HDP ukazuje hospodářský vývoj mezi lety 2019 až 2024, výdaje na výzkum za rok 2024 objem vložených prostředků vůči velikosti krajské ekonomiky. Index prosperity ve vydání z roku 2026 hodnotí širší soubor podmínek pro život. Výdaje na výzkum přitom samy o sobě neříkají, zda vznikne úspěšný výrobek. Právě cestu od místních předpokladů k jejich využití přibližují konkrétní firmy.
Od výzkumu k výrobku
středění univerzit, odborníků a výzkumných pracovišť. V roce 2024 dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v Jihomoravském kraji 2,88 % HDP, v Praze 2,77 %.
Brněnský NenoVision vyrostl z prostředí CEITEC a Vysokého učení technického v Brně. Jeho LiteScope propojuje elektronovou mikroskopii s mikroskopií atomárních sil, takže vedle zobrazení vzorku umožňuje měřit například jeho elektrické vlastnosti. Konkrétní využití popsala studie výzkumníků společností NVIDIA a NenoVision představená na konferenci ISTFA 2025. Kombinovaná metoda pomohla lokalizovat elektrické vady v polovodičových strukturách. Výzkumná technologie tak dostala příležitost v oboru, kde o použitelnosti rozhoduje přesnost měření.
Spolupráce vědy s výrobci má různé podoby. Dobřanský COMTES FHT v Plzeňském kraji zkoumá kovové materiály a ověřuje jejich vlastnosti i postupy zpracování. Středočeský CARDAM vznikl v roce 2016 jako společný podnik České zbrojovky, společnosti Beneš a Lát a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Výpočty a simulace propojuje s 3D tiskem kovů. S partnery například vyvinul struktury pro řízený odvod tepla ve slévárenských formách. Na svém webu dokládá jejich využití v sériové výrobě. Výzkum zde odpovídá na konkrétní potřebu továrny.
Vlastní odbornou specializaci rozvíjejí také firmy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Jejich ekonomiky se mezi lety 2019 až 2024 vyvíjely rozdílně: první reálně vzrostla o 0,7 %, druhá o 9,9 %, nejvíce v zemi. Úspěch jednotlivého podniku tento rozdíl nevysvětluje. Hradecká ELLA-CS a Contipro z Dolní Dobrouče však mají společné to, že pro své výrobky našly trh daleko za hranicemi regionu.
ELLA-CS vyvíjí a vyrábí zdravotnické stenty, výztuže používané zejména při léčbě onemocnění trávicího traktu. Contipro začínalo v roce 1990 výrobou výživových doplňků s pomocí kuchyňského robotu. Postupně se zaměřilo na kyselinu hyaluronovou a její využití v kosmetice, farmacii a medicíně. Pro podobně specializované společnosti je rozhodující dostupnost odborníků a schopnost vyvíjet výrobky pro mezinárodní zákazníky.
Výrobní tradice v novém provedení
Výrobní zkušenosti se mohou zachovat i díky novému podnikatelskému začátku. Eva Hrstková si v roce 2016 chtěla pořídit péřový spacák. Od Jany Červenkové, která s jejich výrobou končila, odkoupila střihy a výrobní zkušenosti a začala šít doma v podkroví. Později se přidal zákazník David Pařízek a z dílny vyrostl liberecký OutdoorKWAK. Firma k šití na míru přidala materiály s nanomembránou. Eva Hrstková kvůli nim oslovila Romana Knížka z Technické univerzity v Liberci, zakladatele společnosti Nanomembrane. Předané řemeslo se tak propojilo s vývojem textilií.
Ve Zlínském a Olomouckém kraji hledají výrobci další možnosti také v designu a vlastních technických řešeních. Vizovická KOMA Modular staví budovy z prostorových modulů vyráběných v továrně. Její zakladatel Stanislav Martinec už v rozhovoru z roku 2022 vysvětloval, že před zvyšováním objemu produkce dává přednost rozvoji firmy. Pro průmyslový region je to podnětná otázka: co může výrobce nabídnout navíc, aniž by jeho jediným cílem bylo vyrábět více kusů?
V přerovském JAP FUTURE tuto otázku řeší Petr Paksi. Do podniku přišel jako výkonný ředitel a v roce 2018 se stal většinovým vlastníkem. Společnost vyrábí například stavební pouzdra a kovové půdní schody; staví na vlastních technických inovacích, patentové ochraně a spolupráci s architekty. V únoru 2026 získal Paksi titul EY Podnikatel roku 2025 Olomouckého kraje.
Jak udržet zavedený podnik
Další část regionálního potenciálu spočívá v podnicích, které už existují. V jihočeském Vacově založil Jan Šťastný v roce 1992 živnost, z níž vyrostla STTEN, firma zaměřená na výrobu a kontrolu pryžových těsnění pro automobilový průmysl. Dnes ji řídí jeho syn stejného jména, zakladatel v ní stále působí. Předávání rodinného podniku má konkrétní místní rozměr: pokračuje výroba i práce pro lidi v okolí. Společnost navíc nabízí zkrácené úvazky a spolupracuje s chráněnými dílnami, takže její význam nelze vyčerpat samotnými tržbami.
Na Vysočině má zachování a modernizace výroby zvláštní váhu i v kontextu infografiky. Kraj se v Indexu prosperity regionů 2026 umístil třetí, zatímco výdaje na výzkum a vývoj v roce 2024 odpovídaly 0,53 % jeho HDP. Dobré podmínky pro život se tu tedy potkávají s poměrně nízkou intenzitou výzkumu. Odborné a výrobní dovednosti přesto mohou být soustředěny v jednotlivých podnicích.
Jihlavan, tradiční výrobce leteckých komponentů, zahájil rozsáhlou restrukturalizaci. Vedení zmenšilo výrobní plochy, upravilo pohyb materiálu a zavedlo nové stroje. Mění také procesy od poptávky po finální dodávku. Podnik vyvíjející a vyrábějící hydraulické přístroje, kola a brzdy získal titul Firma roku 2026 Kraje Vysočina. Jeho další ambicí je posun od výroby komponentů k dodávkám specializovaných leteckých systémů. Obnova provozu je tak součástí změny toho, čím se firma chce na trhu prosazovat.
Za regionálním průměrem
Karlovarský a Ústecký kraj ukazují, jak obtížné může být hledání nových příležitostí v regionech, které dlouhodobě zaostávají. Jejich reálný HDP byl v roce 2024 pod úrovní roku 2019, měly nejnižší podíly výdajů na výzkum a vývoj vůči HDP a v Indexu prosperity regionů 2026 obsadily poslední dvě příčky. Ani zde se však podnikání neomezuje na obory, s nimiž si kraje obvykle spojujeme.
Karlovarský Realistic navazuje na stoletou místní tradici výroby průmyslových pecí. Dodává zařízení pro tepelné zpracování materiálů a hledá řešení podle požadavků zákazníka na výsledné vlastnosti výrobku. Vlastní vývoj a konstrukce tak patří k tomu, co prodává společně s pecí. Firma roku 2026 Karlovarského kraje představuje specializované průmyslové podnikání v regionu známém především lázeňstvím.
Ve Varnsdorfu se Martin Řípa a Jiří Dužár pustili do řešení problému, který znali jako cyklisté: chtěli pohodlnější sedlo. Jejich firma Posedla spojila údaje o těle jezdce s parametrickým návrhem a 3D tiskem. Prošla akcelerátorem PrusaLab a získala zákazníky v desítkách zemí. Vlastní výrobek pro úzkou skupinu zákazníků tak umožnil oslovit trh, který mnohonásobně přesahuje okolí firmy.
Také Moravskoslezsko, jehož reálný HDP byl v roce 2024 stále pod úrovní roku 2019, rozvíjí vedle tradičních odvětví nové specializace. Ostravský Invent Medical využívá 3D tisk k výrobě ortopedických a protetických pomůcek na míru. Technologie propojuje se zdravotnickými znalostmi a návrhem výrobku pro konkrétního pacienta. Podobně jako u cyklistických sedel je obchodní příležitostí možnost přizpůsobit výrobu jednotlivci.
Co bude rozhodovat dál
Jednotlivé společnosti nemohou vyvrátit regionální statistiky ani samy odstranit slabiny svého kraje. Přibližují ale různé způsoby, jak místní zázemí využít a rozvinout. Výzkumné pracoviště může být partnerem výrobce, řemeslná zkušenost základem vlastní značky a zavedená továrna příležitostí pro nový podnikatelský směr.
Pro další rozvoj bude podstatné, zda podobné možnosti zůstanou výsadou jednotlivých podniků, nebo budou dostupné širšímu okruhu firem. Patří k nim spolupráce s výzkumem i podmínky, které pomohou udržet schopné lidi. O budoucí kondici krajů se rozhoduje také při předávání rodinné firmy a v každodenní organizaci výroby. Právě tady se obecné předpoklady, které sledujeme ve statistikách, mohou proměnit v zakázky, pracovní místa a důvod v regionu zůstat.
Text: Dita Slunečková, BusinessInfo.cz
Foto: Shutterstock