Rusko: Realita bez senzačních titulků aneb Byznys hledá cesty ze sankčního labyrintu

Navzdory složité geopolitické situaci je zájem českých podnikatelských kruhů o spolupráci s ruským byznysem stále vysoký. Ruská federace zůstává pro Českou republiku jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů a jednou z nejdůležitějších teritoriálních priorit v oblasti rozvoje a diverzifikace dvoustranných obchodních a ekonomických vztahů.

V Rusku i dalších postsovětských republikách jsou četné české výrobky nadále přijímány s přesvědčením o jejich vysoké kvalitě a příznivých cenách. Naše firmy rozhodně mají na těchto trzích co nabídnout: poptávka je nejen po dílčích dodávkách, ale i po realizaci velkých investičních projektů tzv. na klíč. Se vstupem Ruska do Světové obchodní organizace se zájem zahraničních firem o jeho teritorium kontinuálně zvyšuje. Aby si české firmy udržely své pozice v obrovské konkurenci, musí věnovat zvýšenou pozornost vývoji a inovacím.

Proč CzechTrade nevyklízí pozice

Navzdory nepříznivým mezinárodním událostem přetrvává velký zájem českých firem o služby moskevské kanceláře CzechTrade a firmy aktivně využívají všech nabízených služeb. Pracovníky zastoupení velmi těší, že výsledkem této spolupráce jsou v mnohých případech nové obchodní kontakty, projekty a kontrakty českých firem s ruskými partnery. Mezi naše úspěšné klienty patří mezi jinými výrobce dřevoobráběcích strojů Houfek, výrobce pil Pilana Woods, producent komponentů pro čistírny odpadních vod Kubíček VHS či výrobce čerpadel Sigma Pumpy Hranice.

Ruská federace zůstává pro české vývozce zajímavá nejen jako cílová destinace pro odbyt zboží a služeb, ale mnohé naše společnosti zde nacházejí protějšky, s nimiž uzavírají kontrakty a realizují společné projekty také ve třetích zemích. Přitom se nejedná pouze o členy Společenství nezávislých států. V posledních letech Rusko realizuje významné projekty třeba v Africe či Jižní Americe. Tato forma kooperace je pro teritoriální diverzifikaci českých firem velmi perspektivní a přínosná.

Přitažlivé regiony

Mezi vybrané regiony, kam směřuje ruská státní podpora a kde jsou české firmy nejaktivnější, patří Republika Tatarstán, Republika Baškortostán, Sverdlovská oblast, Leningradská oblast, Moskva, Sankt Petěrburg, Uljanovská a Čeljabinská oblast a další. Každý z těchto správních celků se v poslední době intenzivně snaží, aby přilákal potenciální investory, kteří by mohli v místě pomoci řešit problematiku zaměstnanosti, výběru daní a další rozvojové faktory. O zahraniční investory projevují zájem všechny regiony a některé za tímto účelem budují speciální průmyslové parky nebo ekonomické zóny.

K exportně nejatraktivnějším patří vzhledem k počtu obyvatel, své poloze a dostupnosti Moskva a Petrohrad. Obě města se velmi dynamicky rozvíjejí, okolí Petrohradu je dnes známo především díky rozvoji automobilového průmyslu, Moskva zase díky svému avizovanému územnímu rozšíření a s tím spojenými velkými infrastrukturálními projekty.

Nikdo není nenahraditelný

Vzhledem k přijatým odvetným sankcím se v Rusku stále diskutuje otázka potravinové bezpečnosti a nezávislosti. Ruský stát se bude snažit co nejrychleji zajistit produkci hlavních potravinářských komodit a potravinových položek z tuzemských zdrojů. V této souvislosti se pro mnohé zahraniční dodavatele strojního zařízení a technologií naskýtají velké možnosti, protože některé technologie v Rusku chybí nebo zatím nejsou na kvalitativní úrovni odpovídající zahraničním analogům.

Státy bývalého Sovětského svazu byly kooperačně velmi silně propojené a tyto vazby se v poměrně značné míře zachovaly dodnes. Současná geopolitická situace v regionu a přetrhání obchodních vazeb nutí jednotlivé firmy hledat nové partnery. Pro dnešní Rusko nebude velkým problémem rychle nahradit dodávky alespoň části potravinářské produkce. Trochu složitější problém představuje výběr dodavatelů technologické produkce, ale v současném globálním světě bude i toto ve většině případů jen otázkou času.

Eurasijská unie - iracionální vize, nebo perspektivní projekt?

Hlavní položku českého vývozu do Ruska dlouhodobě tvoří stroje a přepravní zařízení, v dovozu naopak dominují palivoenergetické suroviny. Všichni si jistě uvědomujeme, jaké důsledky by pro významné české strojírenské podniky znamenal výpadek jednoho z klíčových odběratelských trhů. V této souvislosti musím připomenout, že některé české výrobní společnosti, například Kovosvit MAS v Azově na Donu nebo TOS Varnsdorf v uralském Jekatěrinburgu, investují značné finanční prostředky do rozšíření výroby. Její lokalizace do Ruska a následně i dalších států Eurasijské unie (Běloruska a Kazachstánu) otevírá tuzemským firmám další možnosti uplatnění svých výrobků a služeb.

Odpovědí na sankce jsou společné podniky

Je nabíledni, že ruský stát se bude do budoucna více zajímat o to, aby zakázky financované ze státních zdrojů prioritně získávali domácí podnikatelé, respektive společnosti spřátelených států Eurasijské unie. Preference na některé skupiny výrobků již platí a další se připravují. Ruský stát věnuje stále více pozornosti tomu, aby ve výběrových řízeních nebyly znevýhodňovány lokální subjekty. Pro mnohé zahraniční firmy jsou tato opatření srozumitelnou výzvou k zahájení výroby v Rusku, aby si tak v tendrech zajistily stejné podmínky jako domácí dodavatelé.

Na většině světových trhů panuje v současné době obrovský převis nabídky nad poptávkou a všichni se snaží nalézt obchodní partnery a uplatnit své zboží, kde to jen jde. A Rusko stále patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející světové ekonomiky, podobně jako další státy uskupení BRICS. Nad námi nyní visí velký otazník: Co nastane, až se sankce zruší, a do jaké míry budou mezitím deformovány jednotlivé trhy? Přesvědčili jsme se na vlastní kůži, že opustit trh lze velmi snadno, zato návrat na něj je ve všech aspektech velmi náročný.