Číňané o Česko stojí

Zapamatujme si dobře srpen 2015. Česká ekonomika se stala z pohledu růstu evropským šampionem. Spotřeba domácností, výsledky exportérů a investiční chuť nás posílají do první ligy. V letní euforii by ale neměly zapadnout varovné zprávy o vývoji hospodářství Číny.

Země středu nekompromisně naznačuje, že jí začíná téct do žlutých střevíců. Po prudkém oslabení na tamním akciovém trhu přicházela jedna špatná zpráva za druhou. Pokles růstu HDP pod sedm procent se ještě vydýchat dá, ale meziroční snížení exportu o více než osm procent je velký průšvih. Reakce čínské centrální banky na sebe nedala dlouho čekat a již takto podhodnocený jüan cíleně oslabila, nejvíc za posledních dvacet let. Pokračování v této politice může znamenat doslova pohromu. Nejenže hrozí měnové války, ale není vyloučeno ani uvalení cel. Nemusí nastat, ale pro nás to znamená opětovně otevřít diskuzi, s jakými produkty se vlastně máme šanci v Číně prosadit. Pokusím se přitom o trochu netradiční pohled.

Vzdělávací byznys

To, že k nám ročně proudí pouhé desítky vzdělání chtivých čínských studentů, je naše tragická vizitka. Celkový počet Číňanů, kteří se v tuto chvíli vzdělávají na některé ze zahraničních univerzit, je přitom skoro 400 tisíc. Asi nás nemusí trápit, že převážná většina z nich studuje v USA, Austrálii, Kanadě nebo Velké Británii, ale to, že je jich o dva řády více v Nizozemsku nebo Polsku, je naše velká byznysová prohra. Záměrně používám slovo byznys, neboť celá řada státních i soukromých vysokých škol u nás válčí kvůli demografické křivce s nedostatkem studentů a Číňané nejenže mohou doplnit prázdné lavice, ale za studium i pobyt nemálo zaplatí.

Pro školy se navíc jedná o mezinárodní posílení, tuzemští studenti přirozenou cestou poznají čínskou mentalitu, jazyk a společné vědecké projekty mohou podpořit vznik start-up firem a nalákat čínské investory. Zamysleme se třeba nad filmových průmyslem. Kolik získáme čínských filmařů díky pobídkám a kolik bychom jich získali, kdyby u nás jejich studenti absolvovali třeba FAMU? Situace je o to horší, že Číňané o studium u nás stojí, neboť nejenže respektují kvalitu našeho vzdělávacího systému, ale je pro ně i za dostupné prostředky. Co z toho vyplývá? Stát musí zahájit marketingové, náborové aktivity po celé Číně a dále musí změnit nepochopitelný vízový režim. Školy musí přestat brečet a spoléhat na stoleté tradice a představit excelentní studijní obory v anglickém jazyce, angažovat čínsky mluvící pracovníky a prostudovat si základy mezinárodního marketingu.

Turistický byznys

Podíl čínských turistů na celkových útratách v naší zemi vzrostl na 26 procent, čímž se usadili na prvním místě. Jen pro porovnání: jeden Číňan v našich obchodech utratí v průměru 21 tisíc korun, zatímco jeden Američan o třetinu méně. Nárůst počtu turistů z Číny je dvojnásobný a tento rok by jich k nám mohlo zavítat skoro 300 tisíc. Ambice ale musíme mít větší.

Číňané nesmírně stojí o Českou republiku a s ohledem na růst čínských turistů ve světě a atraktivitu našich hlavních turistických oblastí není číslo půl milionu snem, ale reálnou šancí. To se ovšem nestane automaticky. I zde musí stát začít v Číně intenzivně zviditelňovat naše majstrštyky. Nestačí ale spoléhat jen na genius loci Karlova mostu či Českého Krumlova a předpokládat, že turisté nakoupí drahé hodinky v Pařížské ulici. Budovat dnes mezinárodní turistickou infrastrukturu pro návštěvníky nepolíbené naší kulturou znamená vytvořit přehledný informační systém, uklidnit vystrašené cizince kvalitní lékařskou péčí, bezpečným pobytem a zajistit jejich neokradení v prvním taxíku z letiště. Podnikatelé, úředníci i policisté se budou muset rychle naučit pár frází a slovíček z čínštiny. Pro naše děti by potom čínština měla být automaticky v nabídce středních i vysokých škol.