Italská ekonomika usiluje o velký comeback

Po dvou vlnách recese mezi lety 2008 až 2014 vzrostlo loni HDP Itálie o osm desetin procenta. K oživení částečně přispěly též příznivé makroekonomické podmínky v podobě poklesu cen energií či kvantitativního uvolňování zahájeného Evropskou centrální bankou.

Prognózy italské vlády i mezinárodních institucí předpokládají mírný růst i v příštích letech. Navzdory představám a přáním italských vládních ekonomů však zůstává hospodářské oživení stále za evropským průměrem.

Nadějné vyhlídky

Některé ukazatele a spotřebitelský sentiment nicméně naznačují nadějné vyhlídky. V loňském roce výborně nastartovaly růst automobilový sektor, turistika a doprava. Průmyslová výroba jako celek, včetně tradičních odvětví, jako je strojírenství, potravinářský či oděvní průmysl, nejvíce pomohla svými exportními aktivitami zmírnit dopady recese a poklesu domácí poptávky. Objem exportu od roku 2010 setrvale roste a od roku 2012 zaznamenává nepřetržitě i kladné saldo.

Výzvou pro italské exportéry je však zpomalení ekonomického růstu některých evropských teritorií a nových mimoevropských ekonomik, kam směřuje také významná část italského vývozu. Poklesy exportů do Ruska, Turecka či zemí Jižní Ameriky nestačily zatím vykompenzovat dobře si stojící exporty do hlavních italských exportních destinací, jimiž jsou Německo a Francie. I když jsou tyto dvě země pro Itálii v tomto směru klíčovými, závislost na trzích EU je v případě Itálie nižší než u řady dalších zemí EU, včetně ČR (v roce 2015 směřovalo do zemí EU 28 celkem 54,9 % italského exportu, z toho do zemí eurozóny 40,2 %).

Pro italskou vládu zůstává naléhavou výzvou řešení celé řady tradičních strukturálních problémů a nepříznivý stav veřejných financí. Itálie se totiž potýká s druhým největším veřejným dluhem v eurozóně. V minulosti však nejednou prokázala schopnost jej poměrně razantně snižovat. Společnost navíc trápí vysoká míra nezaměstnanosti, která dosahovala ještě předloni úrovně 12,7 %, což představovalo rekord za posledních 37 let. V loňském roce se poprvé po letech krize dostala pod úroveň 12 % a dále klesá.

Koncert reforem Renziho vlády

S překážkami, které ohrožují jinak silný růstový potenciál země, se Renziho vláda, v návaznosti na úsilí předchozích dvou kabinetů, vyrovnává sérií ambiciózních reforem. Kromě důležitých a bezprecedentních reforem institucionálního charakteru (reforma Senátu), reformy veřejné správy (digitalizace, snížení byrokracie a boj proti korupci) a reformy justice se jedná o aktuálně zaváděnou reformu pracovního trhu, známou jako Jobs Act. Ta se již projevila ve stabilizaci pracovního trhu mírným nárůstem pracovních smluv na dobu neurčitou.

Renziho kabinet se rovněž zaměřuje na klíčové prorůstové faktory, jako je opětovný příliv investic, růst domácí poptávky a exportu a snížení relativně vysokého zdanění práce i příjmů. V souvislosti s podporou konkurenceschopnosti počítá mj. s liberalizací obchodu s pohonnými hmotami a některých profesí, například aktivit notářů a právníků. Zvláštní strategický plán, založený jednak na efektivnějším využití unijních fondů a dále na posílení výrobních kapacit, je určen na podporu jihoitalských regionů, které se stále nedaří v řadě makroekonomických aspektů sladit s evropským průměrem.

Vláda se nevzdává ani ambice podrobit důkladné inventuře hospodaření s veřejnými prostředky a snížit veřejné výdaje. V současné době pokračuje též v realizaci programu privatizace společností s podílem státu, jejíž výnosy mají v letech 2015 až 2018 dosáhnout výše 1,7 % HDP.

Český export skokově posílil

Tradičně silné ekonomické a obchodní vazby mezi ČR a Itálií zaznamenávají v posledních letech nebývalou dynamiku. Obrat zahraničního obchodu za rok 2015 dosáhl rekordní výše, když poprvé v historii přesáhl hranici 10 miliard eur a přiblížil se dokonce k hodnotě 10,5 miliardy. Dalším pozitivem bylo zvýšení přebytku obchodní bilance, která je od roku 2006 kladná ve prospěch ČR. Nárůst obchodního obratu s Itálií byl srovnatelný s ročním růstem obratu s nejdůležitějším obchodním partnerem ČR – Německem. Itálie se tak v žebříčku největších obchodních partnerů ČR v roce 2015 už podruhé za sebou umístila na 6. příčce za Německem, Slovenskem, Polskem, Čínou a Francií, a skončila tak před Velkou Británií a Rakouskem.

Postavení České republiky se rovněž zlepšuje v italských statistikách zahraničního obchodu, kde se ocitla po boku takových partnerů, jako jsou USA, Spojené arabské emiráty, Jižní Korea a Polsko, s nimiž Itálie v posledním období rozvíjela bilaterální obchod nejrychleji. Možná leckoho překvapí, že italský export směřující do Česka představuje polovinu exportu Itálie do Číny (za rok 2015 vyvezla Itálie do Číny zboží za 10,4 mld. eur) a že ČR je z hlediska obchodních statistik významnější partner než třeba Brazílie, Indie, Mexiko, Austrálie, Jižní Korea či Kanada. Pro nás je pozitivní zprávou, že se náš podíl na italském importu v posledních letech výrazně zvyšuje a loni jsme se stali 15. nejdůležitějším italským obchodním partnerem.

Cílíme především na industriální sever

Největší část naší obchodní výměny s Itálií se týká severoitalských regionů. Lombardie se na bilaterálním obchodu podílí přibližně třetinou. Z dvanácti nejvíce dovážených komodit let 2014 a 2015 importoval region Lombardie celkem devět.

Expanzi do střední a jižní Itálie mají čeští exportéři teprve před sebou a trendy mluví v jejich prospěch. Pro další léta se v souvislosti s hospodářským oživením Itálie očekává nárůst importů (v roce 2016 až o 3,8 %), z toho největšími tahouny mají být kategorie strojírenské výrobky a dopravní prostředky. O perspektivních sektorových prioritách už jsme se zmínili na jiném místě tohoto vydání TRADE NEWS a podrobně jsou popsány v Mapě globálních oborových příležitostí. Itálie však může být pro české firmy rovněž branou do zemí Středomoří, Afriky a Blízkého východu. Řada významných italských firem napříč sektory je ve zmíněných zemích velmi aktivní, což představuje další šance.