Vstup Chorvatska do EU je povzbudivým signálem pro investory

Vleklou krizí unavení a skeptičtí Chorvaté si slibují nastartování hospodářství. Vstup do EU by měl jejich ekonomice přinést postupné oživení, které se již projevuje opatrným, ale sílícím zájmem zahraničních investorů.

I když je příští, osmadvacátý člen EU malou zemí s mnoha velkými problémy, skrývá potenciál, který by mohli využít také čeští podnikatelé. V Exportní strategii České republiky patří Chorvatsko mezi zájmové země. Naše firmy by tam mohly uplatnit know-how i zkušenosti s čerpáním evropských fondů.

První „námluvy“ mezi českou a chorvatskou stranou probíhají již v současné době. Především se jedná o oblast energetiky, vodního hospodářství, zelených technologií, zemědělství, dopravní infrastruktury, dopravy a logistiky. Lokalita není pro Čechy neznámým teritoriem. Po staletí žili s Chorvaty ve společném státě a dosud se tam k české národnosti hlásí kolem deseti tisíc krajanů.

Vodní hospodářství, sektorová priorita exportní strategie ČR

Vodní a odpadové hospodářství je v oblasti přípravy projektů, které by mohly být financovány z fondů EU, nejdál. Týkají se zejména čističek odpadních vod, vodovodních a kanalizačních sítí, vodojemů, protipovodňových opatření, přečerpávacích stanic, malých vodních elektráren, zavlažování a dalších opatření. Vodohospodářství je také jedním z mála oborů, kde je zajištěno financování z vnějších zdrojů, nejen z evropských fondů, ale i ze Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a z Rozvojového programu OSN. Důležitým informačním zdrojem k této problematice jsou Hrvatske vode, centrální a řídicí orgán sektoru vodního hospodářství.

Pro úspěch v připravovaných projektech doporučujeme navázat spolupráci s místními firmami, nebát se sdružovat v konsorciích při jasně daných parametrech spolupráce, a co je důležité, věnovat se intenzivně práci a marketingu v teritoriu. Přidanou hodnotou českých firem jsou reference z obdobných projektů v České republice i v zahraničí a zkušenosti z čerpání financí z fondů EU. Nepodceňujte přípravu, protože do Chorvatska se tlačí renomovaní dodavatelé technologií z Německa, Rakouska, Itálie a Slovinska.

Mezi další projekty bude zařazeno splavňování řek, výstavba protipovodňových zařízení a budování malých vodních elektráren. Prostor pro české firmy se nabízí i v oblasti technické pomoci.

Chorvatsko preferuje termoenergii, biomasu a vodní zdroje

Pro letošní rok se počítá se zahájením několika významných projektů. Půjde o rozšíření termoelektrárny Plomin C, projekt hydroelektrárny Ombla a výstavbu termoelektrárny Sisak v celkové hodnotě cca 1 miliardy eur. Chorvatská elektrárenská společnost (Hrvatska elektroprivreda HEP) by měla v příštím období proinvestovat zhruba 3,5 mld. eur do třinácti nových subjektů na výrobu elektrické energie o celkovém výkonu 9,2 terawatthodin (TWh). Na osmi z nich by se mělo začít pracovat již v průběhu roku 2014. Strukturu investic budou tvořit národní zdroje, úvěry a strategičtí partneři. Díky těmto opatřením se Chorvatsko významně přiblíží k energetické soběstačnosti, která mu chybí.

Mezi dalšími náročnými záměry figurují plány na výstavbu terminálů LNG a projekt Jónsko-jadranského plynovodu (IAP) jako připojení na Transjadranský plynovod (TAP).

V následujícím období budou mít jednoznačně zelenou obnovitelné zdroje. Chorvatsko se zavázalo, že do roku 2020 pokryje asi 35 procent energie z obnovitelných zdrojů. Patří mezi ty země, které si mohou vybírat, v jakém poměru jednotlivé zdroje využijí. Vzhledem k vysokému podílu zemědělské výroby, velkým plochám lesů, dřevozpracujícímu průmyslu a vhodným vodním zdrojům proto preferuje biomasu a vodní toky. Z vodoenergetického potenciálu o možném výkonu 20 TWh za rok se v současné době využívá pouze asi 7 TWh. Překážkami jsou bilaterální dohody se sousedními zeměmi, ekologické a technické faktory.

Dopravní infrastruktura, železniční resty

Chorvatům se podařilo poměrně rychle dobudovat dopravní infrastrukturu. Mezi nejambicióznější projekty patří dálnice mezi Záhřebem a Dalmácií a dálnice Dinárskými horami s několikakilometrovými rovnými úseky, desítkami tunelů a viaduktů. V plánu je dostavba úseku dálnice z Ploče do Dubrovníku a tzv. Podravský ypsilon.

Do budoucna bude pozornost zaměřena především na železnici. V plánu jsou koridory X, Xa a Vb, na nichž by se měly proinvestovat cca 4 miliardy eur. Zde se nabízejí příležitosti pro české firmy se zkušenostmi v oblasti výstavby tratí, dodávek železničních svršků, automatizace či projektování.

V Chorvatsku je v současné době v provozu 1500 kilometrů nerekonstruovaných tratí v neuspokojivém stavu. Modernizace se v brzké době dočká záhřebské letiště, terminál LPG Omišalj, přístavy Rijeka, Ploče, Split a Dubrovnik.

Vysoká vyjednávací aktivita již probíhá v sektoru dopravy a logistiky. Připravují se projekty na výstavbu logistických center pro nadnárodní koncerny, lokální lídry a přepravce harmonizované s plány na rozvoj letišť Záhřeb, Rijeka, Osijek, Zadar, Split a přístavů Rijeka, Zadar a Ploče.

Kromě transferu technologií a přímé účasti na výstavbě velkých investičních celků by bylo prozíravé zvážit spolupráci v oborech elektrotechniky, farmacie, potravinářství, dřevozpracujícího průmyslu, IT sektoru a stavebnictví. V mnoha oborech lze s chorvatskými firmami vytvořit konsorcia, která se mohou účastnit také tendrů v třetích zemích, například v Africe a na Blízkém východě. Vzhledem k poměrně vysokému podílu zemědělství na chorvatském HDP patří mezi perspektivní obory rovněž potravinářství, které se pohybuje pod průměrem svých možností. V této souvislosti jsou plánovány rozsáhlé investice do modernizace farem, rozšíření ploch obdělávané půdy, výstavby skleníků, zavádění a rozšiřování chovu dobytka apod.

Je integrace do současné EU pro Chorvaty výhodná?

Evropa se sice potýká s řadou ekonomických problémů, ale Chorvatsko de facto vstupuje na jednotný vnitřní trh EU a do společných politik, takže se na záchranných operacích eurozóny nebude muset podílet. Tento krok je pro ně tedy spíš výhodný. Chorvatská ekonomika však není v dobré kondici. Země se potýká se státním dluhem ve výši 48 miliard eur a podle místopředsedy tamější vlády Branka Grčiće není snížení schodku v tomto roce reálné. Zásadní reformy zatím ještě neproběhly, nepodařilo se zefektivnit daňový systém, roste počet firem v insolvenci, byrokratický systém se mění jen zvolna, roste nezaměstnanost a problémy mají i tradiční obory jako stavebnictví, zemědělství a loďařství. Chorvatsko tak nevybočuje z množiny „problematičtějších“ zemí jižního křídla EU. Pokud však využije vstupu do EU jako impulzu, může se situace v poměrně krátkodobém horizontu změnit.

A pro české podniky a investory představuje začlenění Chorvatska do evropských struktur i přes četné potíže nepochybně šanci. Podobná situace se již nezopakuje a navíc jde o trh s malými jazykovými bariérami a region, který většina Čechů dobře zná.