Mise leteckých výrobců do Íránu, které jsem měl příležitost se koncem srpna účastnit, byla pokračováním úspěšného modelu štíhlých oborových misí; proexportního nástroje, který naše ministerstva průmyslu a obchodu, zahraničí, zemědělství a obrany v posledních letech využívají. Tyto mise jsou zpravidla doprovázeny náměstkyní či náměstkem ministra, cestují linkovým spojem a vzhledem ke svému charakteru nejsou příliš úzkostlivě svázány pravidly protokolu. O to pružněji mohou v hostitelské zemi spojit oficiální setkání zástupců administrativy s představiteli firem.
V případě mise Asociace leteckých výrobců jsme představili dlouhou tradici českého letectví, přehled zapojení do mezinárodních projektů i ryze české výrobní programy. A to nejen na semináři oficiálním představitelům Iran Aviation Technology Development Headquarters, ale také početné skupině zástupců firem íránského leteckého průmyslu, kteří měli velmi konkrétní dotazy a přicházeli s návrhy možné spolupráce.
Nasytit vyhladovělý trh
Musím konstatovat, že rozsah íránského výzkumu a vývoje (R&D) v sektoru letectví i přímých výrobních finalistů v tomto sektoru byl působivý. Stejně tak působivá jsou i čísla charakterizující „vyhladovělost“ tohoto tržního segmentu a rozptyl poptávky: v následujících letech zamýšlí íránský trh absorbovat 86 letadel s počtem do 90 pasažérů, 74 letadel o 90 až 120 cestujících, 291 letadel o 120 až 210 pasažérech a 119 letadel o více než 210 cestujících. Rovněž tak rozptyl možných oblastí spolupráce v R&D je široký: konstrukce letadel a analytické použití inženýrských nástrojů, analýza aerodynamické optimalizace, konstrukce a integrace leteckých palivových systémů, konstrukce a analýzy leteckých motorů, konstrukce avioniky, elektrických a komunikačních systémů a subsystémů a řada dalších okruhů.
Společný podnik je cestou k úspěchu
Vedle účasti na semináři jsme měli příležitost jednat s viceprezidentem Civil Aviation Organization (CAO), která je regulátorem íránského civilního letectví, M. J. Taghvaeyem. Informoval nás o nutnosti rozvoje íránského civilního letectví po ukončení sankcí, především formou modernizace letišť, doplnění letadlového parku a další letecké techniky. Zároveň upozornil, že v tomto procesu upřednostňují vzájemnou spolupráci a zakládání společných podniků, nikoli přímé nákupy, což je – zdá se – leitmotivem, který spojuje íránské představitele různých průmyslových sektorů.
Z krátkého pobytu v Teheránu jsem nabyl dojmu, že oborové mise do Íránu (počínaje misí firem důlního průmyslu) mají smysl, a proto připravované cesty strojírenských firem i energetického sektoru mají šanci ve svých oblastech otevřít tento trh českým firmám. Domnívám se, že Írán je jedním ze států, kde je vhodným nástrojem pro jednání o společných projektech smíšená ekonomická komise; ta však zatím nebyla ustavena, protože příslušnou dohodu o ekonomické spolupráci podepsanou v lednu tohoto roku ministry Mládkem a Tayebníou neschválil zatím íránský parlament. Budeme doufat, že se to brzy změní.