Rumunsko je zemí, jež měla ambice stát se skutečným tygrem Balkánu, a až do krize, která vypukla před necelými deseti lety, se to celkem dařilo. Pak následoval, podobně jako i v dalších zemích regionu, značný odliv investorů a hospodářství se ocitlo ve velkých problémech. Ty znásobilo vysoce korupční prostředí a celkově velmi bouřlivá a složitá vnitropolitická situace, takže trvalo řadu let, než se potomci Dáků otřepali a nadechli k další ofenzivě.
Meziroční nárůst HDP největší v EU
Naštěstí poslední roky přinášejí výraznější obrat k lepšímu. Zvyšuje se celková výkonnost ekonomiky, což dokládá i meziroční nárůst HDP o 4,1 % v prvním čtvrtletí a o 1,5 % ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti stejnému období 2015, čímž je Rumunsko úplně první v rámci EU. Dynamika by se měla udržet nejméně okolo 3,5 % i v dalších dvou letech. Investoři se do země také vracejí, nezaměstnanost se pohybuje okolo 6 %, a ačkoliv se prosperita těžko přiblíží k hodnotám let před krizí, je jasné, že země má na to vrátit se mezi balkánské štiky.
Určitou jistotu představuje také fakt, že domácí růst je postaven nejen na rostoucí spotřebě obyvatel (především maloobchod), ale i na nových průmyslových a infrastrukturních projektech (zahraničních investicích) a na rostoucím exportu Rumunska. I korupce dostává místy docela překvapivě na frak, o čemž svědčí úspěchy protikorupčního úřadu DNA. Potvrzuje to mimo jiné skutečnost, že Rumuni zvolili za svého současného prezidenta Klause Iohannise, etnického Němce ze Sibiu, města se silnou germánskou menšinou, jako reakci na to, že mají všeho již, jak se říká, „plné zuby“.
Dvacetimilionový trh, kde máme dobré jméno
Pro české exportéry představuje Rumunsko s dvaceti miliony spotřebitelů tradiční obchodní cíl, přičemž některé strojírenské subdodávky a dodávky do energetiky a petrochemie sahají již do 70. a 80. let minulého století. Ač je pro tuto zemi zemědělství nadále klíčovou komponentou ekonomiky (avšak zároveň ještě velmi výrazně podfinancovanou z pohledu výroby i zpracování primárních produktů), existuje zde velmi slušná průmyslová základna a na ni navazující odvětví. Díky tomu stále trvá potřeba postupné modernizace průmyslových závodů, energetických komplexů, zpracovatelských závodů či dopravní infrastruktury, a pro naše firmy se tak otevírají další velmi zajímavé možnosti.
V Rumunsku najdete tradiční i nové významné výrobce z oblasti automobilového průmyslu – Dacia Renault Group Automobile, Roman, Ford nebo Daimler. Ti generují stabilní potřebu stavebních subdodávek a nových investic (např. Michelin, Continental, Delphi) a spousty dalších včetně poptávky po logistických a návazných službách. To, že v zemi zůstávají a byli zde i po celou dobu těžké krize, svědčí o trvalé důvěře v tento trh a o jeho perspektivnosti.
Konkrétními příležitostmi pak z pohledu mého kolegy, zástupce kanceláře CzechTrade v Bukurešti Michala Holuba, mohou pro české exportéry být dodávky i subdodávky například obalů a obalové techniky, výrobních linek, strojů a zařízení pro výrobu v oblasti automotive nebo export konkrétních komponentů pro výrobce vozidel nebo jejich subdodavatele. Dalším příkladem nových příležitostí je těžařský projekt na nových nalezištích plynu v Černém moři a nesmíme opomenout na trzích západní Evropy aktuálně velmi úspěšnou automobilku Dacia. Mezi další nosné obory pro naše vývozce patří jednoznačně petrochemie, chemie, stavebnictví či potravinářský průmysl a zemědělská a lesní technika.
Stavební boom
Na rozdíl od České republiky probíhá v Rumunsku skutečně výrazný boom ve stavebním sektoru, který patří aktuálně k nejvyšším v EU, což se projevuje již zmíněnou postupnou modernizací průmyslové základny, rozšiřováním výrobních a obchodních kapacit nebo výstavbou nových průmyslových parků a objektů. Přestože za posledních 20 až 25 let došlo k výraznému rozvoji infrastruktury v mnoha oblastech, stále existují regiony, které potřebují zmodernizovat nebo vybudovat od začátku téměř úplně všechno, od kanalizace přes cesty až po čističky či energetické sítě.
Nadále pokračuje expanze obchodních řetězců i projekty občanské výstavby ve velkých městech (vládní program PRIMA CASA), a Rumunská národní agentura pro bydlení (ANL) tak mimo jiné chystá v příštích pěti letech výstavbu 7000 bytových jednotek k nájemnímu bydlení pro mladé lidi. Projekt bude stát 250 milionů eur a 75 % z této částky bude spolufinancováno prostřednictvím úvěru na bázi dohody s Radou Evropské rozvojové banky (CEB). Úvěr je založen na memorandu mezi Rumunskem a CEB, schváleném v listopadu 2015, se splatností 20 let. Příjemci projektu jsou mladí ve věku do 35 let, kteří budou mít možnost získat později bydlení do vlastních rukou za přijatelnou cenu.
Napojení na evropské koridory
Na rozvoji dopravní infrastruktury či občanské a průmyslové výstavby mohou české společnosti participovat dodávkami a subdodávkami stavebních materiálů a technologií, strojů a zařízení, respektive formou dodávky stavebních prací nebo stavební supervize podle požadavků investora.
Lákadlem je rovněž modifikace projektu páté trasy bukurešťského metra, kterou schválila Evropská komise. Projekt je rozdělený do dvou etap a na první fázi bylo vyčleněno téměř 200 milionů eur, z čehož 170 milionů je z Evropského fondu pro regionální rozvoj EU.
Nezbytnou podmínkou pro další ekonomický rozvoj Rumunska je napojení na evropské koridory (včetně zefektivnění pohybu zboží a dalšího rozvoje služeb jako cestovní ruch a dalších), a tak není překvapením, že se země hodně soustředí na jejich rozvoj s využitím unijních fondů. Plán financování rozvoje železničních koridorů z fondů EU na období 2014–2020 tak počítá se 43 miliardami eur s předpokladem rozvoje a modernizace 2700 kilometrů tratí i postupné obnovy až 1500 zastaralých tramvají v 11 rumunských spádových městech. S tím souvisí další rozvoj říční a přístavní logistiky a infrastruktury. Logistika je vůbec v kurzu, proto není náhodou, že například společnost CTP Invest v roce 2015 zainvestovala 15 milionů eur do nákupu logistického parku CTPark ve městě Arad.
Naše povídání o možnostech v Rumunsku můžeme zakončit všeobecnějším doporučením platným i jinde na Balkáně: je velmi vhodné řešit vstup na tento trh v kooperaci s místním obchodním partnerem, který se vyzná v záludnostech zdejšího prostředí. Ačkoliv je západní hranice Rumunska autem z Prahy (natož z Brna) blíž než například takový Bern či Milán, je na místě jistá opatrnost. Pokud se však vyzbrojíte flexibilní exportní strategií, kterou jste připraveni prosadit při osobních jednáních s rumunskou stranou, a ta bude ochotná ji akceptovat, znamená to silný předpoklad k zahájení obchodní spolupráce.
Je samozřejmé, že aktivitám českých firem na rumunském trhu jsme připraveni pomoci jak z pozice Ministerstva průmyslu a obchodu, tak Zastupitelského úřadu ČR v Bukurešti včetně tamní zahraniční kanceláře proexportní agentury CzechTrade.