Severoamerický poker s českými kartami

I když se Mexiko dostalo po volbě Donalda Trumpa pod tlak, neopouští je naděje a ochota k jednání. Ta se projevuje nejen směrem k jeho severnímu sousedu, ale i k partnerům z Evropské unie včetně České republiky.

Obchodní válka, nebo jen řinčení zbraněmi?

Mezi dlouhodobé problémy Mexika patří především pokles ceny ropy, která tvoří jednu z hlavních částí příjmů do státní pokladny. Důsledkem jsou pozastavené vládní investice, především v ropném průmyslu. Po mnoha letech relativního klidu a ekonomického růstu se v minulých týdnech začala situace komplikovat. Důvodem jsou čtyři zásadní skutečnosti, které spojuje změna orientace zahraniční politiky USA vůči Mexiku ohlašovaná nastupujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Jedná se především o zdražování pohonných hmot, které začalo již v minulých letech kvůli propadu ceny ropy na světových trzích. V jeho důsledku se výrazně snížil příjem státní pokladny. Na to vláda zareagovala zdražením benzinu v úhrnu asi o 30 procent v letech 2015 a 2016. I přesto se státní firma Pemex, která má monopol na těžbu a distribuci ropy, dostala do velkých problémů a stát začal odkládat plánované projekty na rozšíření a modernizaci svých aktivit. Od začátku letošního roku toto zdražování dále vygradovalo dvacetiprocentním skokovým nárůstem ceny. V návaznosti na to se začaly objevovat sociální nepokoje doprovázené blokádami dálnic a silnic, demonstracemi ve velkých městech a případy rabování čerpacích stanic a obchodů.

Další skutečností je oslabující mexické peso (MXN), které dosahuje rekordních úrovní ve vztahu k USD. Podobně jako v případě ceny pohonných hmot i ztráta hodnoty MXN nastala již v roce 2015 kvůli poklesu ceny ropy. V roce 2014 se kurz pesa pohyboval kolem 13 MXN za USD a v současné době se vyšplhal na hodnotu 21,72. Zlomovým okamžikem se ukázalo zvolení nového amerického prezidenta, který ve své předvolební kampani vedl proti mexické federaci ostrou rétoriku. Ještě osmého listopadu, v den voleb, do nichž byla favorizována demokratická kandidátka, činil kurz 18,5 MXN za USD a po vyhlášení výsledků, 11. listopadu, se tento kurz vyhoupl na úroveň 21,05. Okamžitě po zvolení republikánského kandidáta se peso propadlo i vůči dalším měnám včetně české koruny.

Avizovaná ochranářská politika USA, která zahrnuje zrušení severoamerické zóny volného obchodu NAFTA a zdanění dovozů automobilů z Mexika ve výši 35 %, je dalším faktorem ovlivňujícím mexickou ekonomiku. Ta je posledních šestnáct let do značné míry založena na přímých zahraničních investicích. Nejčastěji se jedná o investory pocházející z USA, kteří finální výrobky exportují do Spojených států. Nejvýznamnější sektor stojící na přímých zahraničních investicích je totiž právě automobilový průmysl. Automobilka Ford, pravděpodobně v reakci na proklamované zdanění dovozu vozidel, zrušila již probíhající výstavbu továrny v Mexiku v hodnotě 1,6 miliardy USD. Sami představitelé výrobního závodu oficiálně sdělili, že se jedná o obchodní a nikoli politické rozhodnutí. Mezi další investory, kteří zvažují zrušení již ohlášených investičních projektů, patří společnosti General Motors a Toyota.

Všechny výše zmíněné události pak ovlivňují čtvrtý faktor, a tím je rostoucí inflace. Ta by se podle optimistických odhadů mexické centrální banky měla v roce 2017 pohybovat kolem pěti procent.

EU jako vítaná záložní varianta

Mexický prezident Enrique Peña Nieto již reagoval na ohlašovanou změnu politiky nastupujícího amerického prezidenta vyhlášením programu podpory investic zaměřeným na investory ze zemí mimo Severní Ameriku. Mezi preferovaná teritoria patří i Evropská unie. Díky tomuto programu by se Mexiko mělo stát jednou ze zemí s nejpříznivějšími podmínkami pro přímé zahraniční investice na světě. V této souvislosti prezident srovnává mexické pobídky s čínskými, které by však měly být výrazně překonány.

Dalším tahem na podporu mexické ekonomiky je sázka na co možná největší otevřenost trhu. I přes problematické vztahy s USA zůstává Mexiko jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě. Bezcelně je možné s ním obchodovat z pětačtyřiceti zemí světa včetně ČR a na dalších dohodách o volném obchodu se intenzivně pracuje. Příkladem může být Pacifická aliance se zeměmi Latinské Ameriky.

Krokem, který reagoval na současné problémy, bylo i jmenování Luise Videgaraye Casa na pozici ministra zahraničních věcí. Jedná se o politika, který byl vloni odvolán z postu ministra financí v návaznosti na jím organizovanou návštěvu Donalda Trumpa v Mexiku. Důvodem jmenování na novou pozici je jeho blízký vztah s Jaredem Kushnerem, zetěm a poradcem Donalda Trumpa, mimo jiné i pro obchodní záležitosti. Luise Videgaraye hodnotí pozitivně i nastupující americký prezident, který se o něm vyjádřil jako o „brilantním ministru financí a skvělém člověku“. Peña Nieto se tak snaží najít cestu k přátelštější komunikaci s novou americkou administrativou.

Reformy jdou českým firmám na ruku

Především kvůli snižujícím se příjmům do státní kasy v důsledku poklesu ceny ropy v posledních letech sílí v Mexiku tlak na reformy probíhající od nástupu současného prezidenta. Jedná se o reformy v jedenácti sektorech a z pohledu českých firem exportujících do Mexika patří mezi nejzajímavější energetická a telekomunikační reforma. Reformy daňového systému a zákoníku práce pak mohou ovlivnit činnost českých investorů.

Energetická reforma má za cíl umožnit vstup soukromých a zahraničních firem do ropného průmyslu a na trh s výrobou a distribucí elektrické energie. Díky soukromým investorům by mělo dojít k zefektivnění práce, modernizaci technologií a vytvoření konkurenčního prostředí. Součástí je i podpora zelené energie. Podobně jako energetická reforma také telekomunikační reforma otevírá vstup na trh menším a zahraničním firmám. Výsledkem by mělo být snížení cen telekomunikačních služeb, zvýšení pokrytí signálem v Mexiku a růst konkurence.

Právě v reformovaných sektorech vidím značný potenciál pro české exportéry. Projektů podporovaných vládou je celá řada, od rekonstrukce uhelných elektráren až po výstavbu nových využívajících energii z obnovitelných zdrojů.

Podíl solární energie na celkově vyrobené elektrické energii v Mexiku by měl stoupnout do roku 2018 o 1000 % na 583 MW a u větrné energie se pak jedná o zvýšení o 400 % na 9000 MW. Jako příklad projektu můžeme uvést investici ve výši 300 mil. USD firem Peñoles a EDP na eolický park ve státě Coahuila. Z českých dodavatelů se zde v poslední době prosazuje společnost Doosan Škoda Power, která v loňském roce vyhrála několik zakázek, či firma ETD transformátory.

Další oblastí podporovanou mexickou administrativou a zároveň zajímavou z hlediska českých dodávek je infrastruktura a stavebnictví. Zřejmě největším projektem, který se nachází již ve fázi realizace, je vybudování nového terminálu letiště v Mexico City v hodnotě 9,2 mld. USD. Mezi další sektory patří modernizace městské hromadné dopravy nebo budování a rozšiřování přístavů, včetně nejvýznamnějšího mexického přístavu Veracruz. V sektoru stavebnictví by se mělo do konce roku 2019 postavit 162 mrakodrapů, z nichž zhruba 130 je již ve výstavbě. Mezi české firmy, které se v tomto odvětví úspěšně prosazují, patří Škoda Electric, která ve druhém největším městě Mexika, Guadalajaře, kompletně vybavuje trolejbusy elektroinstalací včetně elektromotorů, nebo firma Zebr, producent strojů na výrobu žaluzií.

Významně se rozvíjejícím sektorem je ICT. V poslední době zaznamenáváme velmi živý rozvoj výstavby a rozšiřování nových datacenter, především v okolí velkých měst a v regionu Bajío. Například ve státě Estado de México se v současnosti realizuje investice do nového moderního datacentra v hodnotě 50 mil. USD. S tímto rozvojem souvisí i další investice do zlepšení infrastruktury bezdrátových a optických sítí, do kterého hodlá španělská Telefónica vložit 3,4 mld. USD. Mezi etablované české firmy v sektoru ICT můžeme zmínit výrobce tiskárenského softwaru Y-Soft, jehož řešení začala využívat univerzita Universidad Autónoma de la Ciudad de México, nebo TrustPort, producenta antivirových programů, který podepsal smlouvu s Universidad Autónoma Metropolitana. Dlouhodobě etablovaná je firma 2N Telekomunikace, výrobce fyzického zabezpečení budov. Mezi její aktuální projekty v Mexiku patří dodávka 250 interkomů pro hlavní sídlo největší banky v Mexiku, BBVA, na hlavní třídě Mexico City.

Důležitým průmyslovým odvětvím pro Mexiko i české exportéry je letecký průmysl. Díky zahraničním investicím v něm patří Mexiko mezi deset nejvýznamnějších hráčů na světě. Prakticky každý z celosvětově významných výrobců letadel a jejich součástí situoval alespoň jednu továrnu do této země.

Šance v Mexiku byly a budou

I v případě, že by se naplnily některé negativní předpovědi spojované s nástupem nové americké administrativy, nedomnívám se, že by Mexiko ztratilo svůj potenciál z hlediska českého exportu nebo investic. V případě vytvoření bariér mezi Spojenými státy a jeho jižním sousedem by se naopak mohl otevřít prostor pro technologie z dalších zemí celého světa. Pokud jde o import z Mexika do USA, je prakticky nemožné ho nahradit dovozem z jiných zemí. Přesun výroby do USA by produkci zdražil a podle finančních analytiků rovněž vyvolal posílení USD. Tím by se zboží ještě více prodražilo. Nad dalšími kroky americké vlády tedy visí velký otazník. Naštěstí zřejmě nebudeme muset na odpověď dlouho čekat.