Německo je inovačním motorem Evropy

Aby obstály v mezinárodní konkurenci, investují německé firmy intenzivně do vývoje produktových inovací. Výdaje na výzkum a vývoj tak v Německu rychle stoupají. Německý průmysl jakožto nejvýznamnější zdroj inovací v Evropě sází ve výzkumu na spolupráci různých aktérů – v početných klastrech se vysoké školy a špičková výzkumná pracoviště podílejí na vývoji nových produktů a služeb. V zahraničí roste zájem: stále větší počet firem to táhne do Německa a přesouvají se tam i se svými výzkumnými centry.

Zahraniční podniky hrají v oblasti výzkumu v Německu velmi důležitou roli a stále častěji zde do výzkumných a vývojových aktivit investují. Podle výpočtů Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) je možné čtvrtinu neveřejných výdajů na výzkum a vývoj v Německu připsat na vrub právě firmám ze zahraničí. To má také významný vliv na zaměstnanost: výzkumné aktivity zahraničních podniků vytvářejí přibližně 85 tisíc pracovních míst. Tyto podniky jsou aktivní v různých odvětvích průmyslu, což jen ilustruje mnohostrannost německého inovačního prostředí.

Intel a Hankook

Například firma Intel otevřela v únoru 2012 v Karlsruhe nové výzkumné centrum, které je její zatím jedenáctou pobočkou v Německu. Tato kalifornská firma ve Spolkové republice zaměstnává již více než dva tisíce lidí. V Karlsruhe začíná výrobce čipů s prozatím dvaceti zaměstnanci a dobrými vyhlídkami do budoucna. Nově vytvořený investiční fond Intel Capital Connected Car je na dalších pět let vybaven sto miliony amerických dolarů a bude investovat do výrobců softwaru a hardwaru a poskytovatelů služeb v oblasti automobilové zábavní elektroniky. Téměř současné otevření výzkumného centra v Karlsruhe může sloužit jako výstřel na startovní čáře, každopádně však bude pro Intel plnit funkci globálního kompetenčního centra pro vývoj nových technologií pro automobily zítřka. Američané v budoucnu plánují koordinovat svůj evropský program spolupráce vysokých škol právě z Karlsruhe.

Stejně tak jihokorejský výrobce pneumatik Hankook sází na Německo. V červnu 2012 otevřeli Jihokorejci nové evropské výzkumné centrum v Hannoveru. Firma je v Německu v oblasti výzkumu aktivní už od roku 1997, počet jejích zaměstnanců v této oblasti od té doby vzrostl na 45 osob. V Dolním Sasku výrobce pneumatik zdokonaluje své produkty pro evropský trh, aby jako přední dodavatel mohl vyhovět náročným požadavkům automobilek.

Ze značky „Made in Germany“ se stává „Inovace Made in Germany“

Jak ukazují i uvedené příklady, Německo je z hlediska výzkumu a vývoje pro firmy velmi atraktivní zemí. „Made in Germany“ jakožto symbol pro jeho průmyslovou tradici se ve spojení s inovacemi přetavuje do značky nové, která reprezentuje high-tech produkci: „Innovation made in Germany“.

A jaké jsou důvody tohoto vývoje? Německo investuje do výzkumu a vývoje největší objem finančních prostředků v Evropě. S výdaji ve výši téměř 74 miliard eur v roce 2011 se jeho rozpočet v této oblasti podle průzkumu Eurostatu téměř rovná součtu těchto rozpočtů ve Francii a Velké Británii. Situaci ještě zřetelněji ilustruje srovnání regionálních německých výdajů na výzkum a vývoj s výdaji jiných států provedené na základě údajů z Eurostatu a Německého statistického úřadu. Podle tohoto srovnání převyšuje už samotný bavorský rozpočet na výzkum a vývoj (13,6 miliardy eur) výdaje Ruska na tytéž účely (13 miliard eur). Také spolkový stát Severní Porýní-Vestfálsko investuje do výzkumu o něco více než sousední Nizozemsko.

Důležitou roli však nehraje pouze výše rozpočtu. Také co do intenzity výzkumu (podíl výdajů na výzkum na HDP) si Německo podle Spolkového statistického úřadu stojí dobře. Výdaje na výzkum a vývoj rostou od roku 2005 přibližně o pět procent za rok. V roce 2011 plynulo 2,9 procenta německého HDP do vývoje technologií budoucnosti. Německá vláda se tak velmi ambiciózně blíží třem procentům, které si Evropa vytyčila jako cíl pro svou celosvětovou konkurenceschopnost do roku 2020. Podle Eurostatu už Německo šlape na paty tradičně inovačně zaměřeným skandinávským zemím – Finsku (3,8 procenta), Švédsku (3,4 procenta) a Dánsku (3,1 procenta). Podle odhadů Evropské komise onu tříprocentní hranici prolomí už během následujících let.

V roce 2011 plynuly více než dvě třetiny celkového rozpočtu na výzkum do průmyslu, který také byl v Německu nejvýznamnějším zdrojem inovací. V oblasti technologií investovaly firmy v této zemi podle údajů Spolkového statistického úřadu více než 50 miliard eur. Zpracovatelský průmysl je s 82,4 pro-centa z celkového počtu výzkumných zaměstnanců národním motorem inovací v klasických průmyslových odvětvích, jako je výroba automobilů, elektronika a strojírenství. Jen v samotném automobilovém průmyslu pracuje podle Německého nadačního svazu na vývoji nových technologií více než 90 tisíc chytrých hlav.

Podle rozpočtů na výzkum a vývoj patří německé koncerny v rámci Evropy k největším hráčům v oblasti high-tech. Prim přitom hraje firma Volkswagen. Tento automobilový koncern investoval právě do této oblasti v roce 2011 více než 7 miliard eur, což byl nejvyšší rozpočet na výzkum v celé Evropě. Celosvětový objem prostředků Volkswagenu věnovaných na výzkum a vývoj je tak výrazně vyšší než investice do inovací v Norsku. Průzkum Evropské komise z roku 2012 EU Industrial R&D Investment Scoreboard uvádí v první desítce evropských průmyslových gigantů investujících do výzkumu dalších pět německých firem: Daimler, Siemens, Robert Bosch, BMW a Bayer. Německé firmy aktivní v inovacích tak nejen reprezentují celosvětově známou značku „Made in Germany“, ale podporují také inovativní image Německa.

Úspěšné klastry jako živná půda pro inovace

Pro mnoho německých firem inovace už dlouho nejsou izolovanou záležitostí. V rozličných klastrech spolupracují mimouniverzitní výzkumná zařízení, vysoké školy a podniky na zlepšení nebo vývoji nových produktů a služeb. Na cílenou podporu klastrů sází spolková vláda už více než dvacet let. Současná iniciativa Spolkového ministerstva hospodářství „gocluster“ podporuje osmdesát nejvýkonnějších německých klastrů z různých branží v jejich internacionalizaci. Mnohé z těchto inovativních sítí se snažily získat také ocenění Gold-Label European Cluster Excellence Initiative (ECEI). Pět z patnácti klastrů, kterým toto ocenění dosud bylo v Evropě uděleno, se nachází v Německu. Inovační spolupráce a sítě přitom nejsou zajímavé pouze pro velké koncerny. Na klastrech se podílí asi 6 tisíc středně velkých firem, což je v rámci klastrů nejsilněji zastoupená skupina.

Inovačními partnery průmyslu jsou jak vysoké školy, tak i mimouniverzitní výzkumná pracoviště. Vysoké školy investovaly podle údajů Spolkového statistického úřadu v roce 2011 přibližně 13,5 miliardy eur. Také čtyři známé německé výzkumné instituty – Maxe Plancka, Fraunhoferův, Helmholtzův a Leibnizův – operovaly v uvedeném roce s celkovým rozpočtem ve výši asi 8,1 miliardy eur. S personálními kapacitami čítajícími více než 66 tisíc výzkumných pracovníků na asi 240 pracovištích jsou schopny pokrýt širokou paletu výzkumných aktivit od základního až po aplikovaný výzkum.

Ve výzkumu a vývoji se mimouniverzitní zařízení už neomezují na národní hranice. Například Společnost Maxe Plancka si dělá reklamu tím, že zmiňuje svou spoluúčast na pěti tisících mezinárodních projektech ve sto dvaceti zemích. Neuniverzitní výzkumná pracoviště hrají významnou roli jako partneři průmyslu v oblasti výzkumu. V roce 2012 dosáhla Fraunhoferova společnost nového rekordu: získala 453 milionů eur z výzkumných zakázek pro ekonomickou sféru. Vynálezy bystrých hlav z Německa jsou nejen světoznámé, ale také velmi výnosné. Technologie MP3, kterou vyvinula právě Fraunhoferova společnost, jí spolu s dalšími audiotechnologiemi jen v roce 2012 přinesla zisky z prodeje licencí ve výši 85 milionů eur. V loňském roce přihlásili její výzkumníci u Německého úřadu pro patenty a značky téměř 700 nových patentů, což jsou průměrně asi dva patenty za den. Proto patří aplikovaný výzkum Fraunhoferových institutů k nejvýznamnějším zdrojům patentů v Německu.