Etiopie: Starobylá mozaika kultur a ekonomický pilíř východní Afriky

Druhá nejlidnatější africká země, která se dříve označovala jako Habeš, se pyšní historií sahající až k Šalamounově dynastii. Dnes neohromuje pouze hloubkou a bohatostí svých dějin, ale i dynamickým hospodářským růstem, jenž je nejvyšší na africkém kontinentu. A přitom je tu česká značka stále synonymem kvality.

Etiopie se těší specifickému postavení. Přestože byla jednou z mála afrických zemí, která si dokázala během éry kolonialismu zachovat vlastními silami svoji nezávislost (vyjímaje krátkodobé italské okupace z let 1936 až 1941), tak i tento východoafrický stát prošel ve 20. století bouřlivým politickým vývojem. Ten se vyznačoval přechodem od císařského režimu v roce 1974 přes období ideologie marxismu (tzv. vědeckého socialismu) až po nastolení federativního zřízení, jež ovšem doposud nedokázalo vyřešit palčivou záležitost etnického uspořádání země a vyváženého rozdělení státní moci mezi jednotlivé etiopské regiony.

V současné době má Etiopie dvojaký charakter. Na jedné straně mimořádný ekonomický růst rychle mění tvář etiopského hospodářství, které je tradičně založené na zemědělství, a dává Etiopanům naději vymanit se z bludného kruhu chudoby. Na druhé straně Etiopie zároveň potřebuje v zájmu udržitelnosti sociálního smíru provést mírovou cestou vnitropolitickou reformu. To nicméně nebude jednoduché vzhledem ke dlouhodobým tenzím mezi hlavními etnickými skupinami (Oromové, Amharové, Somálci a Tigrajové), autoritativní politice centrální vlády a složitému geopolitickému uspořádání východního rohu Afriky. I přes specifika místního prostředí Etiopie zůstává jedním z nejbližších obchodních partnerů České republiky v Africe a mezi Čechy a Etiopany dlouhodobě panují výborné vztahy.

Českých stop v Etiopii najdete mnoho

Ačkoliv tehdejší Československo otevřelo stálé diplomatické zastoupení v Etiopii až v roce 1955, kontakty mezi oběma zeměmi sahají mnohem dále. Kromě návštěv českých učenců a cestovatelů v Etiopii jako například Václava Remediuse Prutkého, Antonína Steckera, Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda je možné zmínit fakt, že čeští občané, jmenovitě Adolf Parlesák, a také zbraně vyrobené ve Zbrojovce Brno sehrály nezanedbatelnou úlohu při obraně Etiopie v roce 1935, což dodnes Etiopané velmi oceňují.

Zajímavé je rovněž to, že Československo rozvíjelo vztahy s Etiopií kontinuálně jak během císařství, tak i s marxistickou vládou, v jejímž čele stál Mengistu Haile Mariam. Především během 60., 70. a 80. let byly vyvezeny do Etiopie české průmyslové výrobky a technologické celky. Mezi nejznámější patří vodní přehrada Melke Wakana na řece Wabe Shebelle, pivovary v Hararu a Bedele, textilní závod Kombolcha či podzvukové cvičné letouny L-39 vyrobené v Aeru Vodochody a dodané etiopskému letectvu na počátku 80. let. Skutečnost, že mnoho z tohoto vybavení dodnes v Etiopii funguje, vypovídá nejenom o spolehlivosti českých strojírenských produktů, ale slouží i jako výborná reference pro české exportéry, kteří mají zájem o vstup na tamní trh.

Velké ambice a vize 2025

Pro etiopskou ekonomiku, která je čtvrtá největší v subsaharské Africe, byl od roku 2005 charakteristický dvojciferný ekonomický růst okolo 10,5 % ročně, přičemž zbytek východní Afriky vykázal pouze poloviční hodnotu. V Etiopii byl tento pozitivní trend dán hlavně rozvojem služeb a zemědělství. Vyšší hospodářský růst se také příznivě projevil snižováním počtu obyvatel žijících pod hranicí chudoby z 55,3 % v roce 2000 na 33,5 % v roce 2011, trojnásobným zvýšením základní školní docházky a poklesem dětské úmrtnosti na polovinu. Přestože Etiopie stále patří mezi nejchudší země světa, dlouhodobý ekonomický růst posiluje její vizi stát se do roku 2025 středně příjmovou zemí. To znamená, že by musela podle klasifikace Světové banky mimo jiné zvýšit HDP na hlavu celkově o pětinu, z dnešních 795 amerických dolarů minimálně na 1026 amerických dolarů.

Za účelem naplnění této ambice Etiopská plánovací komise vydala v roce 2015 druhou fázi Růstového a transformačního plánu (tzv. GTP II), který bude implementován do roku 2019/2020. Nastiňuje priority etiopské vlády v dalším rozvoji národního hospodářství, včetně zemědělství, zpracovatelského průmyslu, energetiky, dopravní infrastruktury, vodohospodářství a základních služeb. Investice do těchto odvětví nepochybně vytváří mimořádné příležitosti pro zahraniční exportéry i pro české firmy. GTP II také počítá se zlepšením podnikatelského prostředí, přilákáním zahraničních investic, širším zapojením privátní sféry a komplexními řešeními na tlumení následků klimatických změn, jež často v podobě sucha mají devastující efekt na etiopské zemědělství. To nadále zůstává jedním z hlavních hospodářských odvětví, protože zemědělství se podle údajů Světové banky podílí z 37,2 % na tvorbě etiopského HDP, zaměstnává téměř 80 % pracovní síly a generuje 70 % exportních výnosů, obzvláště pak z etiopské kávy.

Průmyslové zóny, infrastruktura a impozantní vodní díla

Etiopie je současným diplomatickým centrem Afriky, neboť v Addis Abebě má sídlo nejenom Africká unie, ale i Ekonomická komise pro Afriku Organizace spojených národů (UNECA).

Cílem země je však stát se také hlavním výrobním uzlem na kontinentu. Díky zahraničnímu kapitálu z Asie, Evropy a Severní Ameriky rychle posiluje svoji průmyslovou základnu, která dnes tvoří 21,3 % národní ekonomiky. Plán GTP II počítá v příštích pěti letech s vynaložením až jedné miliardy amerických dolarů na otevření patnácti nových průmyslových zón se záměrem navýšit konkurenceschopnost etiopského exportu, zlepšit bilanci běžného účtu a vytvořit nová pracovní místa.

Tyto plány nezůstávají pouze na papíře. V červenci minulého roku byla jižně od Addis Abeby ve městě Awasa otevřena doposud největší výrobní zóna v Africe, v níž textilní a oděvní výroba má zaměstnat až 60 tisíc lidí. Za finanční asistence Exportní a importní banky Číny Etiopie štědře investuje do rozšiřování své silniční a železniční soustavy. Významným úspěchem bylo například zahájení provozu 750 km elektrické tratě mezi hlavním městem a přístavem v sousedním Džibutsku, přes které putuje 90 % etiopského vývozu. Etiopie taktéž plánuje v následujících letech rozšířit železniční síť o dalších sedm páteřních tratí o celkové délce až 5 tisíc km, které by vytvořily vysokorychlostní spojení mezi Etiopií, Džibutskem, Keňou, Jižním Súdánem a Súdánem.

Vzhledem k rostoucí poptávce po elektrické energii se Etiopie zaměřuje také na rozšiřování svých produkčních kapacit, jež by měly do roku 2020 celkově vygenerovat až 17 200 MW, přičemž více než čtyři pětiny energie by pocházely z vodních zdrojů. V současné době země dokončuje na Modrém Nilu největší vodní dílo v Africe, tzv. Grand Ethiopian Renaissance Dam (GERD) o výkonu 6400 MW. Rovněž počítá s výstavbou dalších hydroelektráren i s vývozem elektřiny do sousedních zemí. Již nyní exportuje až 100 MW elektrické energie do Súdánu a v příštím roce má být uvedena do provozu přenosová soustava spojující Etiopii, Keňu a Tanzanii.

Současnost našich obchodních vztahů

V roce 2016 dosáhl obrat vzájemného obchodu 0,812 miliardy korun a Etiopie se zařadila mezi šest našich nejdůležitějších obchodních partnerů v subsaharské Africe. Dlouhodobě představuje nejvýznamnější trh pro český export do východní Afriky. Mezi hlavní vývozní komodity ČR do Etiopie patří stavební konstrukce, stroje na automatické zpracování dat, proudové motory, plynové turbíny a nejrůznější vojenský materiál. Je nutné dodat, že 12,4 % importu země pochází z Evropské unie, a proto mnoho českých výrobků se nepochybně dostává do Etiopie přes třetí trhy. Z Etiopie se k nám naopak dováží káva, luštěniny, textil a řezané květiny.

Etiopská federální demokratická republika také patří k programovým zemím Zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) ČR na léta 2010 až 2017, která je v gesci Ministerstva zahraničních věcí ČR a je realizována Českou rozvojovou agenturou (ČRA). Prioritními oblastmi ZRS ČR v Etiopii jsou zejména zemědělství, sociální služby, vzdělávání, ochrana životního prostředí, zásobování vodou, prevence katastrof atd., a to především v Regionu jižních národů, národností a lidu (SNNPR). Součástí ZRS je také program Aid for Trade, který patří do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ten pomáhá Etiopii zlepšovat podnikatelské prostředí, rozvíjet malé a střední podnikání, odbourávat administrativní překážky a zkvalitňovat spolupráci mezi privátní sférou a veřejným sektorem.

Text: Michal Prokop

Foto: Shutterstock