České firmy znovu objevují Rumunsko

Rumunsko je pro nás tradičním obchodním partnerem, bez přehánění tím nejdůležitějším na Balkáně. Drží si 16. příčku v našem zahraničním obchodě, celkový obrat vloni překročil suverénně hranici 4 miliardy eur. Ekonomické vztahy jsou velmi čilé, přičemž řada českých (případně i československých) firem a výrobků má v zemi stále dobrý zvuk. Potřeba postupné modernizace ekonomiky v čele s průmyslovými a zpracovatelskými závody, energetickými komplexy a sítěmi přes dopravní a další infrastrukturu představují již více než čtvrt století silný magnet pro zahraniční investory a exportéry. Je tedy nabíledni, že škála perspektivních oborů je velmi široká. Tuto skutečnost ale zná i naše konkurence, takže české firmy nesmí otálet.

Ekonomika po krizi nabrala tempo

Po krizi v roce 2009 se země dostala do problémů způsobených útlumem ekonomiky spojeným s devalvací měny a odchodem investorů ze země. Dnes je však situace jiná. Hospodářství nabralo skvělou dynamiku a naše společnosti by mohly profitovat i ze skutečnosti, že se zde na české výrobky a firmy mnohdy nahlíží skoro jako na ty německé, jen s o něco nižšími cenami. Rumunská ekonomika byla v roce 2017 jednou z nejrychleji se rozvíjejících v Evropě, kdy HDP vzrostl o 6,9 % a dosáhl výše 187,8 miliardy eur, čímž se přibližuje v absolutní hodnotě HDP v České republice nebo v Portugalsku. V posledním čtvrtletí loňského roku mělo Rumunsko dokonce nejvyšší růst HDP v Evropské unii, avšak s HDP na jednoho obyvatele (9500 eur) je v EU až na předposledním místě.

Ač do budoucna asi přijde mírné ochlazení (mezinárodní instituce odhadují růst HDP v rozmezí 3,7 až 5 %), dosavadní růst, probíhající strukturální reformy a odpovědná fiskální politika lákají zahraniční investice. Rumunsko se stává regionem, který je bohatý nejen z pohledu nerostných surovin, ale také energetických zdrojů a je významnou výrobní základnou s pracovní silou s prozatím nižšími náklady. I zde se však už začíná projevovat efekt nedostatku pracovních sil. Míra nezaměstnanosti se meziročně snížila z 6,4 % na 4,7 %, přičemž oficiální zdroje dnes dokonce zmiňují existenci případů neochoty nezaměstnaných pracovat a většina župních úřadů práce v Rumunsku hlásí nedostatek odborných pracovníků. K tomu se přidávají některé tradiční negativní demografické trendy, například omezený vnitřní pohyb pracovní síly či vysoká ekonomická migrace do zahraničí.

Některé problémy zůstávají

Země disponuje kromě strategické polohy i stále silnějším a stabilnějším podnikatelským prostředím. Hlavními riziky jsou naopak některá nedotažená fiskální opatření (MMF v poslední zprávě doporučil je ještě zpřísnit), nízké čerpání fondů EU a reálná možnost, že se ne všechny společnosti vyrovnají s novými změnami v převodech sociálních příspěvků od zaměstnavatele na zaměstnance. Problémy může způsobit i rostoucí inflace; její míra se například v únoru zvýšila až na 4,72 %, což je nejvyšší hodnota od června 2013 (v lednu byla na úrovni 4,32 %, v prosinci minulého roku 3,32 %). Přetrvává rovněž korupce a místní byrokracie.

Energetika a infrastruktura

Pojďme však k tomu, co české podnikatele nejvíce zajímá, tedy k perspektivním oborům. Těmi zůstávají zejména energetika, doprava a infrastruktura, strojírenství, stavebnictví a stavební materiály, zemědělství a potravinářský průmysl, životní prostředí, software a ICT služby.

Nejnovější verze rumunské energetické strategie je v závěrečné fázi dokončení a definuje hlavní investiční cíle, které budou realizovány ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pro zajištění energetické bezpečnosti Rumunska. Nová státní energetická strategie pokrývá období 2017 až 2030 s výhledem do roku 2050. Mezi hlavní projekty patří výstavba reaktorů 3 a 4 JE Cerna voda, vodní elektrárna Tarniţa a tepelná elektrárna Rovinari s celkovými investičními náklady 8,5 miliardy eur. Rumunský státní přepravce Transgaz plánuje do konce roku 2026 realizovat celkem devět velkých investičních projektů v hodnotě 1,62 miliardy eur. Vývoz plynu do Srbska by měl probíhat v rámci budoucího plynovodu BRUA s přípojkou v Mokrinu. Projekt propojení národního systému pro přenos plynu spočívá ve výstavbě potrubí v délce asi 80 km, z čehož 74 km bude na území Rumunska.

Společnosti Romaero a Sikorsky (součást skupiny Lockheed Martin) podepsaly smlouvu o průmyslovém partnerství, na jejímž základě bude v Bukurešti zřízeno středoevropské centrum pro montáž, vybavení a údržbu vrtulníku Sikorsky UH-60 Black Hawk. Rumunské ministerstvo obrany též plánuje vynaložit 13,1 milionu eur na vybavení infrastruktury vojenských jednotek v rámci vzdušných sil. Prezident Klaus Iohannis dále podepsal zákon o podpoře tzv. zelené dopravy, který ukládá úřadům místní samosprávy nákup ekologických prostředků veřejné dopravy. Elektrické dopravní prostředky budou muset představovat nejméně 30 % budoucích akvizic veřejné dopravy uskutečněných obcemi. Kromě toho musí být alespoň 20 % vozidel zakoupených veřejnými orgány pro vlastní potřebu založeno na ekologických technologiích.

Z Fondu soudržnosti bude vynaložena na modernizaci části železničního koridoru, který spojuje Curtici, ležící na rumunsko-maďarské hranici, s přístavním městem Konstanca u Černého moře, částka ve výši 1,3 miliardy eur.

Evropská komise též schválila nenávratnou dotaci na výstavbu 70 kilometrů dálnice spojující města Sebeş a Turda. Jedná se o strategický úsek, který by měl spojit černomořský přístav v Konstanci s maďarskou státní hranicí. V neposlední řadě bukurešťská radnice počítá ve svém rozpočtu na letošní rok s částkou 231 milionů eur na velké projekty v oblasti infrastruktury; má se jednat především o investice do oblasti silniční dopravy včetně parkovacích míst a podchodů.

Potravinářství i nové technologie

Rumunsko je rovněž jednou z evropských zemědělských velmocí s velmi příhodnými podmínkami, z čehož plynou mimo jiné možnosti pro vývoz nejen zemědělských, ale i potravinářských technologií. Potravinářství se ze své poddimenzovanosti a neefektivnosti ještě stále úplně nedostalo. Rumunsko také chce v letošním roce absorbovat 4,1 miliardy eur, respektive více než 50 % prostředků z programu pro rozvoj venkova.

V zemi však existují i možnosti pro dodávky technologií, specializovaného SW pro řízení průmyslových provozů a call center, ale i pro dodávky řešení ochrany firemních dat, z nichž některé jsou i v rámci programů EU.

Tisícovka českých firem v Rumunsku

České firmy se již Rumunska tolik nebojí, což dokládá působení přibližně tisícovky našich subjektů v zemi. Podle údajů Invest Romania se Česká republika dokonce posunula v pořadí největších zahraničních investorů na 10. místo s celkovou výší investovaného kapitálu více než 1,35 miliardy eur.

Mezi největší české investory patří společnost ČEZ Romania s investicí cca 1,1 miliardy eur do výroby energie z obnovitelných zdrojů. Její dvě větrné farmy s celkovým instalovaným výkonem 600 MW dnes jsou největším projektem svého druhu v Evropě a jejich produkce představuje zhruba 10% podíl na rumunském trhu energie z obnovitelných zdrojů. Působení ČEZ otevírá v Rumunsku příležitosti dalším českým firmám. V oblasti distribuce plynu pak působí PPF Investments, která vlastní většinový podíl ve společnosti Gaz Sud.

Z dalších úspěšných projektů jmenujme CPI Property Group, která se rozhodla převzít nákupní centrum Felicia ve městě Iasi a v Rumunsku má i dalších několik developerských projektů, nebo pojišťovací makléřskou společnost Renomia, která převzala rumunskou společnost Srba. Dalším úspěšným investorem je Chropyňská strojírna, jež jako významný dodavatel svařovacích, montážních a dopravních linek pro automobilový průmysl ve střední a východní Evropě převzala 100 % akcií společnosti Ramira se sídlem v Baia Mare. Úspěšným investorem je i výrobce ergonomických kancelářských židlí české skupiny Antares, který dokončil výstavbu nového výrobního závodu v Remetea (župa Harghiţa) a modernizoval vlastní výrobní haly ve městě Kluž. Novým investorem je také česká skupina ALEF, přední dodavatel informačních technologií. Lékárenský řetězec Dr. Max, patřící skupině Penta, chce koupit rumunskou společnost A&D Pharma, která doposud vlastnila 600 lékáren, a velkoobchodní firmu Mediplus.

Závěrem

Pro Rumunsko je stejně jako pro Českou republiku letošek velice významný. Země si totiž připomíná 100 let od svého sjednocení. Kromě toho je pro ni rokem, kdy se aktivně připravuje na převzetí šestiměsíčního předsednictví v Radě EU (od ledna 2019).

Text: Karel Zděnovec

Foto: Shutterstock