Slovensku se daří a zůstává naším důležitým partnerem

Sto let od založení Československa a čtvrtstoletí od jeho rozdělení na Českou a Slovenskou republiku zůstává pro nás východní soused důležitým obchodním partnerem s nadstandardními vztahy.

Loni zaujal čtvrtou pozici za Německem, Polskem a Čínou, když vzájemný obchod dosáhl hodnoty 508,3 miliardy korun (19,32 mld. eur), a podílel se tak na našem zahraničním obchodu 6,4 %. Zároveň bylo v loňském roce Slovensko druhým největším exportním trhem pro české firmy po Německu. Hodnota českého vývozu na Slovensko dosáhla 325,2 miliardy korun (12,36 mld. eur) a na celkovém vývozu se Slovensko podílelo 7,73 %. Z hlediska dovozu se Slovensko loni umístilo na čtvrtém místě za Německem, Čínou a Polskem s podílem 4,84 % na celkovém dovozu ČR. Hodnota dovozu ze Slovenska do ČR dosáhla 183,1 miliardy korun (6,96 mld. eur).

Dominují dopravní prostředky s českou značkou

Mezi hlavní položky českého vývozu na Slovensko patří části, součásti a příslušenství motorových vozidel pro přepravu osob (auta, autobusy, trolejbusy), elektrická energie, telefony pro mobilní i jiné bezdrátové sítě, osobní auta, léky, plynové oleje, tyče a pruty ze železa a oceli, přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, světelné nebo vizuální signalizační přístroje a zařízení, výrobky z plastů a elektrické vodiče.

Škodovácké tramvaje a trolejbusy stejně jako autobusy od české firmy SOR Libchavy jezdí v některých slovenských městech, jako je Bratislava, Košice, Nitra, Žilina, Banská Bystrica, Prešov, Trnava či Piešťany. Podíl SOR Libchavy na prodeji autobusů na Slovensku činí zhruba 30 %. Po slovenských železničních tratích jezdí škodovácké elektrické vlakové jednotky a moderní lokomotivy. Automobilka Škoda Auto si drží více než pětinový podíl na slovenském trhu s osobními auty. Výborně se v letošním roce prodává nový model Škoda Karoq. Slovenští hasiči používají hasičské vozy z kopřivnické Tatry. Slovenské ozbrojené složky jsou vybaveny pistolemi české provenience od České zbrojovky Uherský Brod. Renomovaný český výrobce munice, firma Sellier & Bellot, dodává slovenským ozbrojeným složkám munici. Slovenské cestující přepravují české firmy RegioJet, Leo Express či ČSA.

Slovensko – ráj automobilového průmyslu

Vývoj slovenské ekonomiky je dlouhodobě a výrazně svázán s automobilovým průmyslem. Na tvorbě HDP se podílí 8,8 % a pracuje v něm více než třetina lidí zaměstnaných v průmyslu. Slovensko je největším výrobcem osobních aut na světě v přepočtu na tisíc obyvatel (189 aut). V roce 2017 zde bylo vyrobeno 1,034 mil. aut. Osobní auta, autodíly a příslušenství budou nadále představovat významné dovozní komodity Slovenska. Od září 2018 bude na Slovensku v provozu celkově již čtvrtá automobilka (Jaguar Land Rover v Nitře). Dále zde mají provozy automobilka Volkswagen v Bratislavě, PSA Group v Trnavě a Kia v Žilině. Ve hře je i výstavba páté automobilky na východě Slovenska, která by měla vyrábět malé městské elektromobily (čínská automobilka Zhi Dou).

Exportní příležitosti existují pro dodavatele autodílů a příslušenství pro auta se spalovacím motorem, ale i v oblasti elektromobility (např. nabíjecí stanice, komponenty pro elektromobily). Bratislavský závod Volkswagenu je dnes jedním ze tří závodů německého koncernu, který vyrábí elektromobily. Trnavský závod PSA Group dostal z francouzského ústředí firmy příslib výroby elektrického vozidla.

Ekologie, digitalizace a refresh armády

alší příležitosti v automobilovém průmyslu na Slovensku nabízí tzv. oběhová ekonomika, konkrétně například lepší management při recyklaci odpadů z výroby aut, širší využívání použitých materiálů, recyklace složitých kompozitních materiálů a lithium-iontových autobaterií. Budování tzv. smart cities na Slovensku nabízí příležitosti pro inteligentní dopravní systémy ve veřejné dopravě. Exportní potenciál je také v oblasti ekologizace dopravy.

Slovenské ministerstvo obrany plánuje modernizaci armády. Současný stav charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů. Většina hlavních druhů výzbroje a techniky je za hranicí životnosti. Ministerstvo obrany SR představilo v říjnu 2017 dlouhodobý plán rozvoje s výhledem do roku 2030. Jeho součástí je detailní rozpis jednotlivých modernizačních projektů v celkové hodnotě 6,8 miliardy eur. Do roku 2020 mají výdaje na armádu vyšplhat na 1,6 % HDP ze současných 1,22 %. Podle harmonogramu by se mělo letos rozběhnout až 25 projektů. Slovenská armáda bude nakupovat obrněné transportéry (8x8), obrněná víceúčelová vozidla (4x4), radary nebo modernizovat houfnice Zuzana.

Modernizace dopravní infrastruktury – předpoklad ekonomického rozvoje

Výstavba dopravní infrastruktury je na Slovensku zajišťována téměř výlučně z eurofondů. Ministerstvo dopravy SR plánuje do roku 2020 celkem devět prioritních projektů dálnic a rychlostních silnic o celkové délce 90,5 kilometru. Jedná se například o úsek dálnice D1 Bratislava–Senec nebo několik úseků rychlostních silnic R2 a R4 na jižním a východním Slovensku. Mezi nejvíce připravené projekty patří 1. etapa severního obchvatu Prešova na rychlostní silnici R4 a 13,5 kilometru dlouhý úsek rychlostní silnice R2 Mýtna–Lovinobaňa v okrese Lučenec na jižním Slovensku. Možnosti českého exportu jsou v přípravné fázi, v projekčních činnostech i v realizačních pracích. S aktuální i plánovanou výstavbou dopravní infrastruktury i jiných druhů staveb existuje potenciál pro export výrobků z oceli a železa (tyče, pruty).

Slovenská vláda má velký zájem o vybudování jednokolejné širokorozchodné tratě z Košic do Bratislavy a dále do Vídně. Vybudování čtyřsetkilometrové tratě by mělo stát až 6,5 miliardy eur. Propojí Asii, Rusko a Evropu a urychlí dopravu zboží ve srovnání s lodní dopravou. V porovnání s leteckou dopravou bude výrazně levnější. V současnosti se proces posuzování vlivu širokorozchodné tratě na životní prostředí (EIA) nachází v závěrečné fázi přípravy.

Energetika: stále silný český obor

V energetice existují na Slovensku příležitosti ve vývoji nové technologie v oblasti štěpení, zvýšení bezpečnosti a výkonnosti jaderných elektráren či využití a manipulaci s použitými materiály z odstavených jaderných zařízení v Jaslovských Bohunicích. Šance nabízí rovněž projekty na připojení některých průmyslových parků k elektrické síti (např. rozvodny, transformační stanice, obnova kabelů a vedení), budování sítí pro nabíjení elektromobilů či skladování elektrické energie. Nové příležitosti přinese budování inteligentních sítí a instalace inteligentních měřicích systémů pro optimalizaci spotřeby energie. Možnosti uplatnění pro české firmy představuje také generální oprava všech osmi turbín ve vodní elektrárně Gabčíkovo o celkovém výkonu 720 MW, modernizace teplárenských systémů, výstavba čistých zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla, renovace systémů osvětlení nebo projekty energetických úspor budov.

Dilema: soběstačnost, nebo závislost?

Co se týče zásobování obyvatelstva potravinami, na Slovensku výrazně převládají zahraniční nad domácími. Podíl domácích potravin na pultech obchodních řetězců dosahuje aktuálně méně než 40 %. Nikdy v historii se však na Slovensko nedováželo tolik potravin jako v současné době. Zahraniční potraviny z ekonomicky vyspělejších zemí EU (např. Německa nebo Rakouska) jsou ale veřejně kritizovány kvůli horší kvalitě na Slovensku než v zemích původu. Přesto potenciál pro export potravin z ČR na Slovensko nadále existuje. Příležitosti nabízí mléčné výrobky, uzeniny, maso a zpracované masné výrobky, cukrovinky, víno z hroznů, regionální piva či ovocné šťávy.

Slibná prognóza

Slovensku se hospodářsky daří. Ekonomický růst se má v dalších letech přiblížit čtyřem procentům a má být založen na domácí spotřebě podpořené rekordně vysokou zaměstnaností. Země má historicky nejnižší míru nezaměstnanosti a naopak reálně bojuje s opačným problémem, jak naplnit kapacity nových výrobních hal. Příliv zahraničních investic pokračuje a nulového deficitu veřejných financí má Slovensko dosáhnout do roku 2020.

Text: Jaroslav Remeš

Foto: Shutterstock