České firmy posilují především v ruských regionech

Z 83 subjektů Ruské federace produkuje více než polovinu celkového HDP deset federálních subjektů, mezi nimiž jsou zejména regiony s největší těžbou nerostných surovin, rozvinutá průmyslová centra a velká města federálního významu (Moskva a Sankt-Petěrburg). HDP na obyvatele například v Něneckém autonomním okruhu převyšuje dvanáctkrát ruský průměr, na druhé straně 22 ruských federálních subjektů nedosahuje ani 50 % průměru.

Nenasycený trh poroste

Ruské regiony jsou otevřené spolupráci s českými firmami. Trh je zde v mnoha sektorech nenasycený a má růstový potenciál. I přes problémy s financováním se postupně daří některé projekty realizovat. Důležité je společně s ruskými partnery komunikovat a hledat optimální řešení.

Snahy ruské vlády o diverzifikaci ekonomiky a snížení její závislosti na exportu surovin jsou doprovázeny úsilím o získání vyspělých zahraničních technologií a prosazováním politiky lokalizace výroby a záměny exportu. Za tímto účelem jsou ruské regiony centrálními orgány sledovány a srovnávány podle kvality podnikatelského prostředí. Zajímavé pro české firmy může být například porovnání regionů uvedené v dokumentu „Investiční přitažlivost regionů – základ rozvoje Ruské federace“. Požadavky na lokalizaci výroby nejsou pro české exportéry příznivé z důvodu ekonomické, časové a personální náročnosti tohoto procesu. Nedostatek výrobních kapacit a poptávka po novém technologickém vybavení na druhé straně českým firmám pomáhá při získávání zakázek. K tomu v nemalé míře přispívá dobré jméno ČR, kvalita české produkce, znalost ruského prostředí a jazyková vybavenost zástupců českých firem.

Jednou z nejdůležitějších akcí, která má dlouhodobý dopad na obchodní a ekonomické vztahy ČR s ruskými regiony, byla oficiální návštěva prezidenta ČR Miloše Zemana ve Sverdlovské oblasti za doprovodu početné podnikatelské mise v listopadu 2017. Návštěva byla našimi partnery vnímána jako významná historická událost a stala se předpokladem k otevření nových perspektiv vzájemné spolupráce ČR nejen se Sverdlovskou oblastí, ale i s dalšími ruskými regiony Sibiře a Dálného východu.

Příčinou těchto rozdílů a nevyrovnaného ekonomického vývoje jsou zejména přírodní předpoklady možností těžby nerostných surovin. Důležitou roli hrají rovněž klimatické podmínky a úroveň historicky vybudované ekonomické a sociální infrastruktury. Ruská vláda si uvědomuje, že další rozvoj země do značné míry závisí na ekonomickém vývoji regionů, a proto zavedla řadu podpůrných federálních rozvojových programů. Současně však nepříznivá ekonomická situace vyžaduje restriktivní rozpočtová opatření, která zásadní změny v ruských regionech brzdí.

Náš vývoz do regionů se blíží „předsankčnímu“ období

Nehledě na tyto skutečnosti se v posledních letech obchodní vztahy České republiky s ruskými regiony vyvíjejí lépe než s centrální oblastí RF. Za osm měsíců letošního roku se podle ruských celních statistik český export do Ruska zvýšil téměř o 16 %, přičemž ve většině ruských regionů zaznamenal výrazně vyšší růst než v centrální části země. Nejvyšší dynamiku vykázal u Uralského federálního okruhu, kde téměř tři čtvrtiny českého vývozu směřují do Sverdlovské oblasti. Severozápadní region dosáhl nejlepšího výsledku z pohledu kladného obchodního salda ve výši 385 milionů amerických dolarů. Zatímco na Ural se z ČR vyváží především energetická zařízení a strojírenská produkce, na severozápad Ruské federace směřují zejména dopravní prostředky. Slibné perspektivy v návaznosti na dosažené úspěchy existují v ruských regionech pro dodavatele vodohospodářské infrastruktury, tepláren pro menší obce a města, vybavení pro dřevozpracující průmysl nebo zařízení pro nově vznikající regionální operátory odpadové infrastruktury. Ve vzdálených severních a těžko dostupných oblastech se otevírají nové příležitosti na dodávky zařízení potřebných pro možnost vyhledávání a otevírání nových nalezišť nerostných surovin.

Důležitým aspektem obchodních vztahů s ruskými regiony je rovněž skutečnost, že jsou méně náchylné k vnějším vlivům. Vývoz z ČR do centrální části Ruska se po uvalení sankcí EU na Rusko v roce 2014 snižoval až do roku 2016 a jeho současná úroveň se blíží pouze 65 % objemu roku 2013. Ve stejném období byl v ruských regionech propad českého exportu výrazně nižší a jeho objem se v současné době blíží „předsankčnímu“ období. Českým exportérům se v ruských regionech podařilo udržet a v některých případech dokonce rozšířit svoje obchodní aktivity.

Text: Luboš Laštůvka

Foto: Shutterstock