Ural, Sibiř a Dálný východ: Motor ekonomického rozvoje v Rusku?

Ačkoliv jsou místa jako Ural, Sibiř a Dálný východ pro mnohé velkou neznámou a nepovažují je za příliš zajímavá, opak je pravdou. Na Uralu je alokována ohromná průmyslová základna Ruska, která potřebuje z velké části modernizaci, a očekává se boom na Dálném východě a Sibiři.

Pochopit Ural znamená znát jeho minulost

Ural leží na hranici mezi Evropou a Asií a je unikátní tím, že se v jeho útrobách nachází obrovské množství nerostných surovin, které dalo impulz rozvoji průmyslu. Zpracovává se zde nikl, měď, zinek, hliník a titan, ale silnou tradici zde má i strojírenství, energetika, zemědělství, doprava a chemický průmysl. První zmínky o dobývání rud na Uralu pocházejí ještě z 15. století, ačkoliv základy těžby a zpracování kovů v pravém slova smyslu byly položeny až v první polovině 18. století, kdy zde bohatá ruská rodina Děmidovových začala systematicky dobývat a zpracovávat kovy.

V dalších desetiletích průmysl čelil nejrůznějším otřesům, spojeným s nástupem industrializace, revolucí apod. V průběhu druhé světové války byl ze strategických důvodů přesunut průmysl ze západu Ruska na Ural. Jen v letech 1941 a 1942 tam bylo přemístěno 830 podniků, přičemž celkově bylo ze západu na východ přestěhováno 2593 výrobních závodů. Výroba se v té době musela přizpůsobit potřebám obranného průmyslu. Právě na Urale se vyráběl například slavný tank T-34. Houževnatost a pracovitost místních obyvatel opakovaně oceňovalo již vedení bývalého SSSR.

Po válce se průmysl na Uralu zčásti přeorientoval na civilní odvětví, v nemalé míře však pokračoval ve zbrojní výrobě. V průběhu dalších desetiletí byl postaven velký počet nových průmyslových měst. Zajímavostí je, že některé strategické aglomerace byly ještě donedávna pro cizince uzavřeny a pár je jich uzavřeno dodnes; pro vstup bylo a je nezbytné speciální povolení. V devadesátých letech však nastal významný zlom při přechodu země k tržní ekonomice. Mnoho závodů bylo v novém geopolitickém uspořádání nekonkurenceschopných a musely být uzavřeny, další byly vytunelovány v průběhu divoké privatizace, nemalý počet však svou výrobu zachoval a funguje dosud.

Průmyslové srdce Ruska

V současnosti je Ural považován za průmyslové srdce Ruska s mnoha výrobními závody, které se nacházejí v různém technickém stavu – vedle moderní výroby v kontrastu fungují provozy, jež připomínají ještě éru bývalého Sovětského svazu.

Centrem Uralu je moderní Jekatěrinburg, hlavní město Sverdlovské oblasti, který je se svým téměř půldruhým milionem obyvatel nejen obchodní, vzdělávací a kulturní metropolí celého regionu, ale také patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky v celém Rusku. O významu regionu vypovídá i návštěva prezidenta Miloše Zemana v doprovodu početné podnikatelské delegace z konce loňského roku.

Sídlo zde mají nejvýznamnější uralské podniky či zahraniční firmy, nachází se tu i Generální konzulát ČR a zastoupení agentury CzechTrade. Ale najdete zde také několik českých firem, které se rozhodly pro založení společného podniku. Mít sídlo v Jekatěrinburgu je strategicky výhodné rozhodnutí, protože se z něj dá pokrýt celé uralské teritorium. V okolí jsou další velmi zajímavá města s více než milionem obyvatel, například Čeljabinsk, Ťumeň, Ufa a Perm, a dále velký počet průmyslových měst, která mají několik set tisíc obyvatel. V neposlední řadě má Jekatěrinburg dobrou infrastrukturu, ve volném čase si můžete zajít na hokejový zápas místního klubu Automobilist či pozvat obchodního partnera na osmnáctijamkové golfové hřiště Pine Creek.

Dálný východ – priorita 21. století

V poslední době vkládá Rusko velké naděje do ekonomického rozvoje Dálného východu. Region momentálně zaujímá první místo v rámci federace v příjmu investic (letos do něj mířilo celých 26 % všech ruských investic). Podle prezidenta Vladimira Putina bude rozvoj Dálného východu národní prioritou 21. století. Rusko chce nadále posilovat roli tohoto regionu v Asijsko-pacifickém hospodářském společenství (APEC), které v současnosti vytváří přibližně polovinu světového HDP.

Vysoký ekonomický potenciál Přímořského kraje a celého Dálného východu je zatím evropskými firmami často opomíjen. Na rozvoji Dálného východu spolupracuje Rusko především s Čínou, konkrétně s regionem An-chuej. Vstřícnost k čínským investicím zároveň provázejí obavy z rostoucího vlivu Číny. Velmi aktivní jsou v tomto teritoriu také Jižní Korea či Japonsko.

Významným hospodářským centrem Dálného východu a hlavním městem Přímořského kraje je Vladivostok, který se vyznačuje vysokou koncentrací výrobních, finančních a pracovních zdrojů. Město má poměrně diverzifikovanou ekonomiku zastoupenou rozvinutým zpracovatelským průmyslem (strojírenství, stavby a opravy lodí, rybolov), obchodem, službami, dopravou a komunikacemi. V Přímořském kraji se na základě nedávného rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina zakládá několik speciálních ekonomických zón, v nichž vznikne nemalý počet výrobních závodů.

Mise do Vladivostoku a Přímořského kraje

Na letošní listopad připravuje agentura CzechTrade první misi předních českých společností, které se zabývají energetikou, ekologií a odpadovým hospodářstvím, do vzdáleného Vladivostoku a Přímořského kraje.

Přímořský kraj je velkým odběratelem energie a v současné době je silně závislý na jejím importu. Vzhledem k ekonomickému rozvoji se očekává rostoucí spotřeba elektrické energie také v budoucnu. Z pohledu energetické bezpečnosti patří region mezi rizikové, a proto se vláda snaží tyto tendence změnit prostřednictvím plánu rekonstrukce energetického komplexu.

V posledních letech je však věnována velká pozornost nejen rozvoji energetiky, ale i řešení tíživé situace v oblasti ekologie a odpadů. Vladivostok čelí velkým výzvám především v otázkách znečištění ovzduší a vody. A to i přesto, že v posledních letech probíhá v Ruské federaci významná reforma v oblasti ekologie a odpadů. Začaly platit nové pozměňovací zákony, které zpřísňují nakládání s odpady. Podniky podléhají časté kontrole a zvyšují se ještě donedávna minimální sankce za porušení zákonů. A právě v oblasti ekologických a odpadových technologií mají české firmy co nabídnout.

V průběhu listopadové mise proběhnou návštěvy významných regionálních podniků podle preferencí účastníků a budou uspořádána obchodní fóra, na nichž budou mít české firmy příležitost se prezentovat a na něž navážou B2B jednání.

Sibiř – teritorium s pohádkovým nerostným bohatstvím

Sibiř je nejen oblast, kde místy klesá teplota až na –60 °C, ale představuje také nesmírně bohatý zdroj nerostných surovin. Na jejím území se nachází 85 % všech ruských zásob olova a platiny, 80 % uhlí a molybdenu, 71 % niklu, 89 % ropy, 95 % plynu, 69 % mědi, 44 % stříbra a 40 % zlata. Na Sibiři je také lokalizováno na 60 % ruských zásob rašeliny. Vzhledem k obrovské rozloze se zatím nepodařilo zmapovat veškerá tamní naleziště. Ekonomická krize a protiruské sankce však omezily zahraniční investice a příliv technologií, čímž se zpomalil i hospodářský růst.

Potenciál Sibiře je ohromný, ale samotná realizace projektů nebude vzhledem k přírodním podmínkám jednoduchá. Do budoucna se však počítá s tím, že ve spojitosti s oteplováním a potažmo úbytkem zamrzlých ploch bude přístup k nerostným surovinám snazší. Hlavní město Sibiře a zároveň třetí největší město Ruska – Novosibirsk – charakterizuje vysoká koncentrace firem, které jsou v soukromém vlastnictví. Mezi další významná průmyslová města patří Omsk či Krasnojarsk. Na Sibiři se vzhledem k lokalizaci těžkého průmyslu nachází většina nejvíce znečištěných ruských měst.

Potenciál pro české firmy skýtá hlavně těžební průmysl, strojírenství, energetika a ekologie. Velké šance mají také dodavatelé technologií pro těžbu a zpracování dřeva. A proto tomuto regionu CzechTrade věnuje velkou pozornost a zahraniční kancelář Ural tyto příležitosti intenzivně monitoruje.

Text: Petr Slowik

Foto: Shutterstock