Hongkong: Ráj pro inovační a technologické firmy a brána do kontinentální Číny

Hongkong se oprostil od své koloniální minulosti, ze které však stále čerpá, a v současné době se posunul na pozici nejsvobodnější ekonomiky světa, největšího finančního centra v Asii a druhé nejkonkurenceschopnější ekonomiky. Jeho malá rozloha s populací 7,4 milionu obyvatel a absence nerostných surovin ho předurčují k postavení nejvíce na služby orientované ekonomiky na světě s 90% podílem služeb na tvorbě HDP.

Finanční sektor, zahrnující 175 bank s plnou licencí, pojišťovnictví, logistika, turistika a služby související s mezinárodním obchodem tvoří páteř ekonomiky. A právě obchod, zejména s kontinentální Čínou, staví Hongkong na 7. místo na světě v obchodu se zbožím a na 15. místo v obchodních službách. Toto výjimečné postavení země se odráží i v přílivu přímých zahraničních investic: v uplynulém roce se umístila se 104 miliardami amerických dolarů na třetím místě na světě za USA a Čínou. Podle objemu kumulovaných zahraničních investic si ale drží dlouhodobě druhé místo za USA jako příjemce i jako investor v zahraničí.

Příznivé podmínky pro obchod lákají

Základ tohoto ekonomického úspěchu Hongkongu tkví nejen ve strategické poloze, ale i v dědictví z koloniálních dob v podobě fungujícího právního systému britského typu s propracovanou ochranou práv duševního vlastnictví. Dalším důvodem úspěchu je volný pohyb informací, pracovní síly, zboží a kapitálu. Daňový systém byl Světovou bankou vyhodnocen jako třetí nejsnadnější na světě. Neexistuje v něm daň z přidané hodnoty ani clo s výjimkou některých ropných produktů, tabákových výrobků, nápojů s vyšším obsahem alkoholu a metylalkoholu. Korporátní daň je na rozumné úrovni 16,5 %, ale aby vláda podpořila start­upy a malé a střední podniky, byla snížena na 8,25 % u zisku do dvou milionů hongkongských dolarů (zhruba 5,8 milionu korun). Příznivé podmínky pro podnikání přivedly do Hongkongu 3750 zahraničních firem, které si zde otevřely regionální nebo globální centrálu.

Strategická pozice země a její vazby na kontinentální Čínu a oblast jihovýchodní i východní Asie se staly základem jejího postavení jako centra reexportu a tradingu v širším regionu. Mezinárodní letiště v Hongkongu je na prvním místě v nákladní dopravě a místní námořní překladiště kontejnerů patří k nejvytíženějším na světě.

Nové iniciativy čínské vlády v regionu

V posledním období se perspektiva hospodářské spolupráce v regionu umocnila dvěma iniciativami čínské vlády, které mají globální přesah. Jedná se o propojení ekonomické oblasti Greater Bay Area, která zahrnuje Hongkong, Macao a přilehlou čínskou provincii Kuang­tung, s hlavním městem Kantonem. Oblast je podle ekonomické výkonnosti na druhém místě na světě v žebříčku ekonomických center v zálivech za ekonomickou zónou Tokijského zálivu a New Yorku, které se dělí o prvenství. Rozvoji oblasti napomáhá nedávno otevřený nejdelší most na světě spojující Hongkong s Macaem a čínským městem Ču­chaj nebo zahájení provozu rychlovlaku z Hongkongu do Kantonu. Hongkong k rozvoji projektu přispívá svou technologickou a výzkumně­vývojovou kapacitou a systémem podpory inovativních procesů.

Další iniciativou je Nová hedvábná stezka (Belt & Road), která spojuje Čínu s Evropou po souši přes Střední Asii a po moři přes Hongkong a Suezský průplav. Hongkong má v iniciativě význam nejen logistický, ale jeho postavení finančního a bankovního centra má být také katalyzátorem pro zapojení firem z různých koutů světa.

Přes výsadní postavení země v obchodě a finančnictví si hongkongská vláda uvědomuje výzvy současnosti v podobě dramatického rozvoje nových technologií. Studie naznačují, že Hongkong zaostává ve výzkumu a vývoji za svým tradičním rivalem Singapurem a dokonce i za čínským městem Šen-čen v sousedství, které se pasovalo do pozice „největší továrny světa“. Útěchou může být, že se technologická infrastruktura Hongkongu umístila na prvním místě a technologický klastr Šen-čen–Hongkong na druhém místě na světě podle hodnocení Global Innovation Index 2018.

Enormní finanční injekce do výzkumu, vývoje a inovací

Místní vláda nic neponechává náhodě a do výzkumu, vývoje, inovací a technologií včetně výchovy nových talentů investuje značné částky a stále modernizuje již existující velmi dobrou materiální i institucionální infrastrukturu pro rozvoj technologií a vybraných oborů. Výdaje na výzkum a vývoj se během pěti let od roku 2017 zdvojnásobí na 1,6 % HDP; jen v roce 2016 činily 20 miliard hongkongských dolarů (58 mld. korun), ale v rozpočtu pro finanční rok 2018 až 2019 už byla na inovace a technologie vyčleněna částka 50 miliard hongkongských dolarů (146 mld. korun).

Pětina této sumy půjde do Inovačního a technologického fondu a stejná částka je vyčleněna na vznik výzkumných klastrů pro zdravotnické technologie, umělou inteligenci a robotiku. Tyto klastry jsou základem nové vládní iniciativy s názvem InnoHK, jejímž cílem je vytvořit z Hongkongu globální centrum spolupráce ve výzkumu. To odpovídá i záměru Pekingu udělat z této zvláštní administrativní oblasti centrum pro rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti inovací a nových technologií a pro styk se zahraničím pro celou Čínu.

Další prostředky podpoří Cyberport – středisko pro start­upy a finanční technologie a celých 40 % financí určených na inovace a technologie bylo rezervováno na první fázi výstavby nového inovačního a technologického parku v Lok Ma Chau Loop na hranici s kontinentální Čínou. Jedná se o projekt, který bude dokončen jako společná investice Hongkongu a Pekingu v roce 2021. Rozsahem bude čtyřnásobný oproti současnému vědecko­technologickému parku v městské části Shatin. A ten přitom již dnes při návštěvách českých podnikatelských misí budí oprávněnou závist našich odborníků.

A že to místní vláda myslí s podporou inovací a technologií vážně, uveřejnila letos v říjnu ve vládním prohlášení dislokaci dodatečných 20 miliard hongkongských dolarů (58 mld. CZK) do nadačního fondu pro výzkum a 4 miliardy na reindustrializaci a využívání pokrokových technologií.

Prioritní obory podporované hongkongskou vládou

Hongkongská vláda při přípravě současného státního rozpočtu identifikovala čtyři oblasti, které budou prioritně rozvíjeny a podporovány: biotechnologie a medicínské technologie, umělá inteligence a robotika, finanční technologie a oblast smart city v celé škále aktivit: mobilita, život obyvatel, životní prostředí, veřejná správa. Finanční technologie rozvíjí zejména Cyberport, zatímco ve vědeckém parku Hong Kong Science and Technology Park ve Shatinu byly vytvořeny technologické klastry pro biomedicínské technologie, elektroniku, informační a komunikační technologie, zelené technologie, nové materiály a přesné strojírenství. Další dva nové klastry budou vytvořeny pro zdravotnickou techniku, umělou inteligenci a robotiku. Institucionální základnu pro výzkum doplňují výzkumné ústavy, jako je především institut aplikované vědy a technologií ASTRI, výzkumný ústav nanotechnologií a nových materiálů NAMI a výzkumný ústav textilní HKRITA.

Česká stopa

Hongkong patří mezi hrstku asijských zemí s kladným saldem českého zahraničního obchodu. České firmy jsou na místním trhu aktivní zejména v segmentu výrobků sklářského průmyslu, jako jsou větší designové projekty pro osvětlení a vybavení hotelů nebo kasin, což se týká zejména sousedního SAR Macao. Další komoditou, v níž se nám daří, jsou zdravotnická zařízení, konkrétně nemocniční lůžka nebo dětské inkubátory. V posledním období se posiluje přítomnost českých potravinářů, zejména pak producentů piva, vína a destilátů, k čemuž přispěla účast českých firem na oborových veletrzích i Festival českého piva a vína organizovaný Generálním konzulátem ČR v Hongkongu v srpnu 2018.

Avšak českých odborníků, kteří pracují pro zahraniční firmy, je zde řada. Působí v managementu logistických, finančních nebo technologických a poradenských firem. Dobré jméno tu mají i naši IT odborníci, jak se nedávno přesvědčila česká podnikatelská mise v oblasti smart city.

Jak se prosadit

Podmínkou úspěchu na místním trhu je buď výběr vhodného místního zástupce, který má kontakty i do kontinentální Číny a jihovýchodní Asie, nebo založení vlastní firmy přímo v teritoriu. Ten proces není složitý, ale jedná se o investici, která se nemusí vrátit ihned. Podmínkou úspěšné a dlouhodobé spolupráce s Asií obecně je osobní kontakt s potenciálním zákazníkem, což splňuje jedna z uvedených variant podnikání na místním trhu. Ten je navíc velmi konkurenceschopný, takže šanci na úspěch má jen kvalitní produkt a dobře připravený podnikatelský plán.

Z pohledu komparativních výhod českých producentů i potřeby místního trhu spatřujeme perspektivu českých firem zejména v oborech zdravotnická technika, ekologická zařízení, stavební materiály a sklářské produkty, potravinářství a high­tech (podrobnější informace na str. 21 – pozn. red.).

Hongkong má s ohledem na svoji strategickou polohu, historickou zkušenost a především finanční základy reálnou šanci naplnit záměry místní vlády stát se s požehnáním Pekingu globálním centrem pro inovace a technologie. Finanční prostředky vyčleněné na tuto oblast nemají s ohledem na počet obyvatel ve světě obdobu.

České firmy, výzkumné ústavy a univerzity přitom mají co nabídnout. V řadě oborů jsou na světové špičce a skloubit zájmy a záměry obou stran může přinést profit pro obě země. Štědrý systém pobídek inovací a technologií, na které mohou dosáhnout i zahraniční subjekty, může vygenerovat nová řešení, která s ohledem na logické vazby na kontinentální Čínu mohou zajistit obrovský odbyt. To platí i o tradiční české produkci, jež se prostřednictvím místních zástupců nebo poboček českých firem rozprostře do širšího regionu. Generální konzulát ČR v Hongkongu pravidelně organizuje projekty ekonomické diplomacie, které zahrnují jak účasti na vybraných veletrzích, tak oborově zaměřené podnikatelské mise do teritoria. V roce 2017 byla mise zaměřena na kybernetickou bezpečnost, v listopadu 2018 na oblast smart city a pro rok 2019 to budou nové materiály včetně nanotechnologií. Těšíme se na vás.

Text: Milan Vágner

Foto: Shutterstock