Tchaj-wan: Synonymum pro kvalitu a inovace

Není to tak dávno, co byl Tchaj-wan tradičním exportérem především textilních výrobků a hraček. V uplynulých letech však prošel jeden z „asijských tygrů“ zásadní proměnou ekonomické struktury a posílil produkci s vyšší přidanou hodnotou.

Během posledních čtyřiceti let si tento Krásný ostrov, jak se Tchaj­wanu také říká, polepšil díky ekonomické liberalizaci i v mezinárodním obchodě. Se vstupem do WTO v roce 2002 upravil celní tarify, odstranil řadu obchodních restrikcí a umožnil vstup dalších zahraničních subjektů do své ekonomiky. Současná tchajwanská průmyslová základna se opírá o kvalitní a extenzivní síť průmyslových zón a rostoucí počet technologických a vědeckých parků, které jsou podpořeny jak vysoce kvalifikovanou pracovní silou, tak i plně integrovanou dodavatelsko­odběratelskou sítí. Malé a střední podniky často využívají podpory tchajwanské administrativy směrované do oblasti inovací a moderních technologií.

V současnosti lze sledovat trend výrazného omezování administrativních zásahů do ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti podniků zejména v průmyslových sektorech s vyšší přidanou hodnotou. Tchaj­wan se tak zařadil na 15. místo v žebříčku Doing Business Index. Podle Business Environment Risk Intelligence za rok 2017 obsadil 3. příčku nejlepších investičních destinací hned za Švýcarskem a Singapurem. Určitou výhodou v podnikání či investování oproti jiným státům jihovýchodní Asie může být právě stabilní ekonomika tažená industriálními klastry, nízká míra inflace a nezaměstnanosti, vysoká úroveň vzdělání pracovní síly, transparentní a fungující právní systém, silná ochrana práv duševního vlastnictví, vyspělá dopravní infrastruktura, stabilní obchodní přebytky a vysoké zahraniční rezervy.

Aktuální hospodářské cíle

Na rok 2018 připravila tchajwanská administrativa sérii priorit a cílů vycházejících z programu OSN o udržitelném rozvoji (SDGs). Z makroekonomického hlediska plánuje ekonomický růst mezi 2,4 až 2,6 %, míru inflace pod 2 %, míru nezaměstnanosti tradičně pod 3,8 % a HDP per capita v rozmezí 25 233 až 25 307 amerických dolarů.

Tchaj­wan se dlouhodobě snaží vypořádat s pomalým růstem mezd ve veřejné i privátní sféře. Na konci června vzrostla průměrná měsíční mzda meziročně o 2,46 % na 1331 dolarů. Nepříznivými faktory jsou však rychle stárnoucí obyvatelstvo, nízká konkurenceschopnost a současně nízká míra účasti pracovních sil do 45 let, jejichž výsledkem je nízká produktivita a efektivita. Proto se Tchaj­wan snaží vytvořit pracovní místa pro vysoce kvalifikované síly nejen ze sousedních zemí, ale také například z Austrálie, Spojených států či Evropy.

Jedním z bodů hospodářské stimulace je také optimalizace daňového systému a zlepšení veřejného financování. Zároveň má země zájem o akceleraci přímých zahraničních investic odstraněním investičních bariér, zapojením soukromého sektoru do budování veřejné infrastruktury a atraktivnějšími pobídkami pro investory.

Dále je v plánu zlepšit fungování veřejných služeb a administrativy či zrychlit implementaci infrastrukturních programů na modernizaci železniční sítě, chránit pitné zdroje či zajistit environmentální udržitelnost. V neposlední řadě klade administrativa důraz na modernizaci chytrého strojírenství, podporu zelených technologií, rozvoj sektoru národní obrany, urychlení programu na vytvoření Asia Silicon Valley, rozvoj biomedicíny, vybudování inovativního zemědělství či podporu a rozvoj cyklického hospodářství.

 „Silnější Tchaj-wan“

Cílem projektu „Silnější Tchaj­wan“ je například propagace kulturní ekonomiky a diverzity, podpora obnovitelných zdrojů energie a větší energetická nezávislost včetně vybudování systémů smart grid k zajištění decentralizace trhu s energiemi. Dále se jedná o posílení digitální infrastruktury a podporu inovací digitálních technologií, zlepšení podmínek na pracovním trhu a posílení ochrany lidských práv a rovnosti pohlaví či zajištění zdravotní nezávadnosti potravin, zlepšení zdravotního systému nebo budování příznivějších podmínek v oblasti cestovního ruchu.

Jako exportně zaměřená ekonomika, vysoce závislá na obchodu s pevninskou Čínou, se Tchaj­wan dlouhodobě snaží diverzifikovat své obchodní zájmy. V rámci tzv. New Southbound Policy současná administrativa klade v tomto směru silný důraz na blízké země (Indie, Indonésie, Thajsko, Malajsie, Filipíny a Vietnam), a to především v oblasti zemědělství, e­commerce, cestovního ruchu, vzdělávání, veřejných stavebních projektů či rozvoje talentů.

Obchodní napětí budí obavy

Avšak dosažení makroekonomických cílů závisí také na výkonu světové ekonomiky a chování globálních trhů. Tchaj­wan je vysoce proexportní ekonomikou, jejíž HDP tvoří ze tří čtvrtin zahraniční obchod. Tchajwanský export na pevninskou Čínu představuje 30 % z celkového vývozu zboží v hodnotě 89 mld. amerických dolarů a do USA je to okolo 12 % v celkové hodnotě 37 mld. amerických dolarů. USA se sice těší silnému výkonu ekonomiky, ale experti varují, že snížení daní a zvýšené výdaje mohou vést k jejímu přehřátí.

Obchodní napětí mezi Washingtonem a Pekingem vyvolává obavy z dopadů na tchajwanské hospodářství v roce 2019. Americký prezident Donald Trump vyhlásil cla na čínské zboží (od solárních panelů až po baterie) ve výši 34 mld. amerických dolarů. To vyvolalo reakci v podobě zvýšení sazeb na americké zboží, včetně vepřového masa, letadel či sójových bobů, které směřuje na čínský trh. Tchaj­wan však má na pevnině řadu etablovaných výrobních podniků, ve kterých se kompletuje většina jeho zboží. Například tchajwanská značka Giant vyrábějící kola exportovala v roce 2017 do USA zboží v hodnotě 15,4 mil. amerických dolarů, z něhož 90 % bylo vyrobeno právě na pevnině. A mezi deseti největšími čínskými exportními společnostmi do USA je osm vlastněných Tchajwanci. Tchaj­wan má proto pochopitelné obavy o budoucí vývoj své ekonomiky z krátkodobého i dlouhodobého hlediska.

Nicméně nyní se možná začíná blýskat na lepší časy. Na nedávném summitu G20 v Buenos Aires se bilaterálně sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem. Obě strany teď mají prostor k vyjednávání lepších podmínek ve vzájemných obchodních vztazích, které budou mít samozřejmě ekonomický dopad i na další světové trhy včetně Tchaj­wanu.

Velkorysý investor

Zahraniční obchod ČR s Asií tvoří z celkového podílu něco okolo 14 %, což je nezanedbatelný faktor pro vytváření obchodní strategie a další podpory českého exportu v příštích letech. Posilování ekonomické diplomacie a rozvoj projektů v oblasti obchodu, investic a vědy a výzkumu v Asii jsou tedy důležité.

V minulém roce dosáhl český vývoz na Tchaj­wan historického maxima ve výši 5,4 mld. korun, což je téměř 45% nárůst oproti roku 2013. Za posledních pět let vzrostl bilaterální obchod o 20 % na celkovou výši 29,4 mld. korun, avšak stále s výrazným deficitem na české straně.

V dovozu ČR z Tchaj­wanu převažují komponenty pro montáž a následný reexport výrobků tchajwanských investic v ČR, tzn., že nejde jen o dovoz zboží pro přímého spotřebitele. Hlavními vývozními položkami ČR v roce 2017 byla motorová vozidla, traktory, kola, optické přístroje, mikroskopy, pneumatiky a další. Tchaj­wan loni exportoval do ČR především elektronické integrované obvody, stroje na automatické zpracování dat, snímače a diody, tranzistory a další polovodičová zařízení.

Pro ČR je Tchaj­wan 32. nejvýznamnějším obchodním partnerem a také 7. nejvýznamnějším obchodním partnerem v Asii. Zároveň je důležitým zdrojem investic v ČR, jež od roku 2003 dosáhly výše 1024 mil. eur. V loňském roce se hodnota tchajwanských investic pohybovala okolo 2,54 mil. eur. Mezi přední tchajwanské investory se řadí firmy Foxconn, BenQ a Inventec. Foxconn je zároveň i jedním z nejvýznamnějších exportérů ČR.

ČR je důležitým obchodním partnerem Tchaj­wanu z oblasti střední a východní Evropy, a to právě díky strategické geografické poloze, stabilní ekonomice, příznivým investičním podmínkám či vzdělané a kvalifikované pracovní síle. Fungující právní systém, respekt k duševnímu vlastnictví a dlouhodobý zájem českých firem o spolupráci s tchajwanskými partnery přitáhl v minulých letech do ČR významné tchajwanské investice.

Podporu hledejte u ČEKK v Tchaj-peji

Česká ekonomická a kulturní kancelář (ČEKK) v Tchaj­peji představuje pro české firmy de facto jediné kontaktní místo v případě zájmu o informace o tamějším trhu a potenciálních obchodních i investičních příležitostech.

V roce 2018 se ČEKK spolupodílela na několika projektech na podporu ekonomické diplomacie (PROPED). Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR například zorganizovala podnikatelskou misi zástupců českého železničního průmyslu nebo účast českých firem na veletrhu Secutech. Pozoruhodná byla mise tchajwanských zástupců z oblasti kulturně kreativního průmyslu na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity a technologické prezentaci Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu průmyslových technologií (ITRI).

Tchajwanská ekonomika je stejně jako česká silně proexportně zaměřená a zároveň závislá na technologicky vyspělých inovacích, které neustále rozvíjí. Akademie věd ČR hledá způsoby, jak využít aplikační potenciál svých vědeckých výsledků, konkrétně například v oblasti biomedicíny, biomateriálů či tkáňového inženýrství. Tchajwanský ITRI zase usiluje o rozšíření mezinárodní spolupráce například v oblasti fyziky, biomateriálů, termomechaniky či v oblasti vzdělávání, jako je transfer technologií či ochrana duševního vlastnictví. Rozpracování konkrétních projektů za podpory národních či evropských fondů pokračuje na bilaterální bázi obou zúčastněných stran.

V posledních letech zažívají na Tchaj­wanu velký boom nanotechnologie, které jsou podporovány specializovanými programy a pobídkami. Velmi populární napříč generacemi jsou zde také elektronické výrobky, komunikátory, zobrazovače, počítače a podobně. Proto se tchajwanské firmy velmi zajímají o využití poznatků v oblasti nanoelektroniky a nanooptoelektroniky.

A příležitostí pro české firmy je na Tchaj­wanu daleko více.

Turistika – nevyčerpaný poznávací i ekonomický potenciál

Navzdory značné vzdálenosti každoročně přibývá v České republice tchajwanských turistů. Loni jich k nám zavítalo okolo 170 tisíc, což znamenalo 16% meziroční nárůst. Proto se také zvažuje zřízení přímé letecké linky mezi Prahou a Tchaj­pejí prostřednictvím China Airlines. Přineslo by to s sebou ještě větší zájem o naši zemi nejen ze strany turistů, ale také zájemců o studium na českých vysokých školách. A i naši podnikatelé by to měli na Tchaj­wan zase o krok blíž.

Text: Eva Pigová

Foto: Shutterstock