Dohoda CETA udrží dveře na kanadský trh otevřené i po pandemii

Kanada představuje pro české firmy velmi perspektivní trh, na nějž již třetím rokem usnadňuje přístup Komplexní hospodářská a obchodní dohoda CETA. Na rozdíl od svého jižního souseda neláme v době koronaviru rekordy v tragických statistikách, pandemie však není procházkou růžovým sadem a zanechá i v kanadské ekonomice hluboké a strukturální stopy. V květnu přesáhl počet případů nakažených koronavirem 90 tisíc, což je v regionálním kontextu relativně mírný výsledek ve srovnání s 1,8 milionu případů v USA. Díky včasným opatřením na federální i provinční úrovni se sice daří situaci držet převážně pod kontrolou, ekonomické dopady jsou však citelné. Nezaměstnanost v květnu dosáhla podle odhadů 15 % a predikce vývoje kanadského hospodářství ukazuje, že bouřlivé vody se v dohledné době neuklidní.

Kanadská vláda drží otěže v rukou

Po vzoru dalších zemí i Kanada omezila v rámci pandemie běžné fungování, všechny provincie a teritoria v nějaké formě vyhlásily nouzový stav či stav ohrožení veřejného zdraví. Federální vláda zároveň dedikovala přes miliardu kanadských dolarů k ochraně zdraví obyvatel a jejich bezpečnosti, přičemž zhruba polovina směřovala do pokladen provincií a zhruba čtvrtina prostředků na výzkum a vývoj spojený s vývojem vakcíny a antivirotik. Na konci dubna však již federální vláda spolu s deseti provinciemi přijala principy pro znovuotevření země, podmínkou je další udržení nákazy pod kontrolou z hlediska počtu případů a objemu testování. Nejhůře zasaženy covidem-19 byly provincie Québec a Ontario, nicméně obecně se podařilo poměrně úspěšně „zploštit křivku“ pandemie a v některých provinciích se v květnu přestaly objevovat nové případy, otevření ekonomiky tak mohlo postupně nastoupit.

Kanadská vláda jako v ostatních vyspělých ekonomikách zároveň zajišťuje rozsáhlou podporu hospodářství, celkově se programy hospodářské obnovy vyšplhaly na 82 miliard kanadských dolarů, přibližně 3 % HDP. Přímá podpora podnikům a zaměstnancům představuje cca 27 miliard, dále je podpořena likvidita podniků a byl povolen daňový odklad. Podpora obyvatelům je natolik široká, že zajišťuje i segment sezonních pracovníků a osob s částečnými úvazky. Kanadská vláda posílila systém podpory v nezaměstnanosti a byl přijat balíček podpory i pro osoby, které na tento systém nedosáhnou.

Místo ropy inovace?

Pandemii je i přes její dočasnost potřeba chápat jako impulz měnící ekonomiku. Kanadský parlament odhaduje letošní pokles HDP v důsledku pandemie o 12 %, společnost Deloitte uvádí, že ve druhém čtvrtletí může být pokles ekonomiky v meziročním srovnání až o 23 %, což dvojnásobně převyšuje propad v nejhorším kvartálu z krize v letech 2008 až 2009. Ze strukturálního hlediska je kanadská ekonomika, silně založená na příjmech z nerostných surovin, k současné krizi velmi citlivá. Sektor energetiky s ropou a zemním plynem zajišťuje zhruba 10 % kanadského HDP, přičemž těžba z ropných písků a další oblasti spojené s ropou a zemním plynem tvoří zhruba třetinu HDP provincie Alberta. Zejména ta je proto zasažena současnou ropnou krizí, která způsobila propad ceny barelu ropy v dubnu až do záporných čísel. Kanadská vláda na podporu těžebního sektoru dedikovala balíček 1,7 miliardy kanadských dolarů, nicméně i do této pomoci promítá dlouhodobě klíčové principy udržitelnosti.

Letecký sektor, který přispívá do kanadského HDP více než 25 miliardami kanadských dolarů a přes polovinu pracovních pozic koncentruje v Québecu, je mezi dalšími nejcitelněji zasaženými odvětvími. Air Canada již oznámila, že omezuje počet zaměstnanců o polovinu, a letecká výroba může být v dlouhodobém horizontu zasažena rovněž. Právě v Québecu sdělila v červnu šéfka tamní asociace leteckých výrobců Aéro Montréal, že očekává pokles výroby o 30 až 40 % a ztrátu zhruba 4 tisíc pracovních míst. Některé letecké společnosti krizi nepřežijí.

Vzhledem k odhaleným citlivostem sektorů kanadské ekonomiky lze očekávat snahu diverzifikovat hodnotové řetězce a především dále snižovat závislost na cenově volatilních nerostných surovinách. I proto bude pro kanadskou vládu zásadní další podpora inovací ukotvená již v dřívějších programech a promítnutá například do technologických superklastrů pro oblast umělé inteligence, pokročilé výroby a dalších. Palčivou otázkou však zůstává, jak si poradí právě letecký sektor, který do superklastrů paradoxně nebyl zařazen a nyní volá po zoufale potřebné záchraně. I kvůli českým a evropským dodavatelům napojeným na kanadské giganty nezbývá než doufat, že se mu jí dostane alespoň na provinční úrovni.

Dlouhodobým trendem nejen v severoamerickém prostoru bude i další regionalizace obchodu, podpořená novou obchodní dohodou mezi Kanadou, USA a Mexikem vstupující v platnost 1. července 2020. USA jsou kanadským hlavním obchodním partnerem a úspěch náročných vyjednávání tzv. NAFTA 2.0 byl pro kanadskou vládu zcela zásadní. Nová dohoda (nazývaná nejčastěji USMCA, v Kanadě však CUSMA) přinese výrazné změny například v pravidlech původu, kdy za zmínku stojí zvýšení regionálního podílu součástek automobilového sektoru až na 75 % u klíčových dílů. Navzdory úzké vazbě na americký průmysl zůstává do června společná hranice mezi Kanadou a USA uzavřena kromě klíčové dopravy a pohybu zboží. Vzhledem k dramatickému vývoji pandemie u jižního partnera ji označuje premiér Trudeau za hlavní slabinu kanadského uvolňování.

Evropský obchodní spojenec před pandemií i po ní

Semknutost severoamerického kontinentu je geograficky logická a historicky přirozená, přičemž Kanada se ukázala být na amerických dovozech závislá i v negativním smyslu v oblasti prostředků pro boj s pandemií. I přes dominanci USA jsou kanadské trhy evropským a českým společnostem nadále otevřeny a díky prozatímnímu provádění obchodní dohody CETA je od září 2017 odstraněno 98 % dovozních cel i většina netarifních překážek. Česko-kanadský obchod tak dlouhodobě významně roste, za posledních deset let se ztrojnásobil. Ratifikační proces CETA dále pokračuje, ke konci května byl dokončen čtrnácti členskými státy EU, ale čeští vývozci již nyní mohou využívat i takové výhody, jako je bezvízová mobilita zaměstnanců v rámci poprodejních služeb či přístup do provinčních tendrů. V kontextu koronavirové pandemie stojí za zmínku také zařazení robustní spolupráce v oblasti farmaceutik do dohody CETA. Milníkem pak bylo i loňské stanovisko Evropského soudního dvora, které potvrdilo kompatibilitu systému investičních soudů v rámci CETA s evropským právem.

Pokud by měla Kanada tendenci se svézt na vlně sílícího světového protekcionismu, evropské společnosti se budou těšit konkurenční výhodě a svou pozici na kanadském trhu mohou dále úspěšně posilovat. Kanada však zatím ukazuje, že principy otevřeného obchodu založeného na mezinárodních pravidlech neopustí. Země tak byla signatářem společného prohlášení 24 členů WTO o mezinárodní spolupráci v obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky, s dalšími partnery vydala prohlášení apelující na otevřené dodavatelské řetězce včetně zdravotnického materiálu. Kanada může kvůli koronaviru doznat některých hlubších proměn, ale potvrzuje, že je v první řadě zásadním obchodním spojencem, který bude v postpandemickém světě prosazovat podobné hodnoty jako EU. Pro české výrobce bude nadále zajímavým trhem.

Text: Eva Bartoňová

Foto: Shutterstock