Rusko zůstává jedním z našich nejdůležitějších exportních trhů mimo EUMezi sankcemi, kooperací a soběstačností

Ruská federace představuje pro české podnikatele největší exportní trh v bezprostřední blízkosti EU. Češi mají v Rusku, především v jeho průmyslových oblastech, vynikající renomé již z dob bývalého Československa, a proto v tomto teritoriu máme na co navazovat. Naši podnikatelé jsou oceňováni především pro své odborné znalosti a velice dobrou jazykovou vybavenost. České zboží a služby jsou ve zdejším povědomí spojené zejména s vysokou kvalitou, která je dostupná za přijatelnou cenu.

Navzdory sankčnímu režimu EU vůči Ruské federaci čeští exportéři i nadále, byť s jistými omezeními, obchodují s Ruskem v tradičních odvětvích, jako je dopravní strojírenství, energetika, chemický, zemědělský a potravinářský průmysl, environmentální technologie a také zdravotnictví. Nejcitelnější část sankcí, tj. sektorová opatření, jež omezují přístup na finanční trhy, možnosti obchodování se zbožím a technologiemi dvojího užití a zahrnují embargo na obchod s vojenským materiálem, byla aktuálně prodloužena do 31. ledna 2021.

Preference domácích firem

Situaci na ruském trhu dále znesnadňuje politika „náhrady dovozu“ a zpřísňující se podmínky lokalizace výroby, které mají za cíl posílit domácí výrobu. Od letošního dubna také nabylo platnost ruské vládní nařízení č. 616, jež rovněž značně limituje zapojení zahraničních vývozců do státních tendrů.

V souladu s exportní strategií Česká republika pracuje na diverzifikaci exportu mimo trhy EU při zachování objemu exportu se svými hlavními unijními obchodními partnery. I přes složitou politickou situaci zůstává Ruská federace pro český export zajímavou destinací a je třináctým nejvýznamnějším trhem a druhým nejdůležitějším trhem mimo země EU. Bilaterální jednání potvrzují, že obě strany mají zájem budovat a podporovat vzájemné pragmatické partnerství mezi podnikatelskými subjekty obou zemí. Kromě Moskvy a Moskevské oblasti je většina ekonomického potenciálu Ruska soustředěna v Petrohradu a Leningradské oblasti, v Povolží (Republika Tatarstán) a na jižním Uralu (Ťumeňská oblast a Sverdlovská oblast). Právě v těchto oblastech jsou soustředěny nejsilnější klastry českých podniků.

V roce 2019 dosáhla bilaterální výměna následujících hodnot a došlo k tomuto meziročnímu vývoji v porovnání s rokem 2018 – export činil 98,8 mld. korun – meziročně růst +10,2% (4,3 mld. dolarů, +4,3 %), dovoz klesl na 114,3 mld. korun – meziročně -10,4% (5,0 mld. dolarů, +14,8%) a obrat byl 213,1 mld. korun – meziročně -1,9 % (9,3 mld. dolarů, -6,8 %).

Klíčovým odvětvím pro vývoz zboží a investic do Ruské federace je i nadále strojírenství. Největší položkou českého vývozu do RF jsou stroje a dopravní prostředky (SITC 7), jejichž hodnotový podíl v roce 2019 představoval 68,6 %. Naopak největší položkou českého dovozu z RF jsou energetické suroviny, zejména ropa a zemní plyn (SITC 3) s 67,2% podílem na celkovém dovozu.

Ve vzájemném obchodu přetrvává relativně velká negativní bilance v neprospěch České republiky, která je způsobena právě dovozy palivoenergetických surovin – ropy a zemního plynu a jejich cenami. Za rok 2019 bychom se tak po očištění našeho dovozu z Ruska od SITC 3 dostali ze záporného salda v hodnotě -15,5 mld. korun na kladné saldo ve prospěch České republiky tvořící hodnotu 61,2 mld. korun.

Dosavadní velmi široká česko-ruská spolupráce probíhá v oblastech dopravního, strojírenského, energetického, chemického, zemědělského a potravinářského průmyslu a environmentálních technologií. V souvislosti s vývojem pandemie covidu-19 se výrazně zintenzivnila také spolupráce ve zdravotnickém sektoru. Nevyužitý potenciál pro české firmy zůstává v oblasti vodohospodářství, IT, inteligentní infrastruktury a smart cities či v sektoru odpadních technologií. Právě nakládání s průmyslovými a komunálními odpady aktuálně představuje pro Rusko jedno velké téma, které bude třeba v následujícím období aktivně řešit. Likvidace odpadů, jejich spalování a know-how v oblasti recyklace zboží a obalů by tak mohly být pro české firmy velice zajímavou výzvou.

Léčba národními programy ruské vlády

Ekonomický růst Ruské federace byl v loňském roce nízký (1,3 až 1,4 %), neboť její ekonomika je stále značně závislá na ceně ropy a zemního plynu a snížení jejich cen na světových trzích spolu s propuknutím pandemie v prvním pololetí tohoto roku se velkou měrou podílelo na nízkém ekonomickém růstu země. Naději na rychlejší růst nabízejí vládní programy financované obřími částkami ze státního rozpočtu, jež se mají do roku 2024 stát nejdůležitějšími ekonomickými hybateli. Patří mezi ně mimo jiné podpora demografického rozvoje, investice do bydlení a urbanismu, budování bezpečných a kvalitních silnic, rozvoj ekologie a digitalizace či inovace zdravotnictví.

Podobně jako v jiných zemích, také v Rusku koronavirus ještě více obnažil nedostatky tamějšího zdravotnictví, zejména podfinancování celého sektoru, chybějící zdravotnický personál či nedostatečné zajištění kvalitní zdravotnické péče mimo velká města a chybějící technologické vybavení.

České firmy v souvislosti s propuknutím pandemie covidu-19 řešily především problémy s přemístěním svých zaměstnanců z Ruska do ČR a jejich vysíláním v opačném směru, neboť Rusko 30. března uzavřelo své hranice na dobu neurčitou. Zdravotnické firmy zaznamenaly zvýšenou poptávku po zboží, naopak některým českým firmám poptávka z ruské strany významně klesla. České stavební a strojírenské firmy odhadují, že následky koronavirové krize se v obchodním prostředí naplno projeví začátkem příštího roku.

Aktuální oficiální data ohledně vývoje šíření koronaviru v jednotlivých ruských regionech můžete nalézt na webových stránkách: www.stopkoronavirus.rf .

Text: Veronika Jelínková

Foto: Shutterstock