Omnibus: Zmatek, nebo zjednodušení s potenciálem podpořit konkurenceschopnost podniků?

Evropská komise představila začátkem března tzv. Omnibus, balíček návrhů na zjednodušení regulace a posílení konkurenceschopnosti evropských podniků. Týká se několika klíčových oblastí, včetně ESG reportingu, taxonomie, směrnice o náležité péči (CSDDD) a uhlíkového vyrovnávacího mechanismu (CBAM). V oblasti nefinančního reportingu je nejvýraznější navrhovaná úprava směrnice CSRD, která by odložila povinnost ostatních velkých podniků o dva roky, tedy až od roku 2028 (za účetní období 2027), a zároveň omezila její působnost pouze na největší podniky s více než 1000 zaměstnanci. Tímto návrhem se významně snižuje počet podniků, které budou povinny zveřejňovat informace podle CSRD.

Impulz k hledání rovnováhy

Záměrem Komise je snížit administrativní zátěž pro malé a střední podniky a podpořit konkurenceschopnost evropské ekonomiky v náročném globálním kontextu. Zároveň však Komise neopouští myšlenku zapojení širšího spektra firem – podnikům pod hranicí 250 zaměstnanců nabízí možnost reportovat na dobrovolné bázi podle zjednodušených standardů pro malé a střední podniky (VSME), které EK vydala na konci minulého roku. Tyto standardy mají umožnit firmám lépe reagovat na požadavky investorů či obchodních partnerů bez zbytečné byrokracie.

V praxi tak mají VSME standardy přispět k odstranění zátěže plynoucí z nekoordinovaných požadavků na ESG informace, které dnes přicházejí z různých stran a znamenají pro menší firmy často významné náklady. Zavedení jednotného rámce má těmto podnikům usnadnit přístup k financování, zlepšit jejich postavení v dodavatelských řetězcích a podpořit jejich aktivní účast na přechodu k udržitelnému hospodářství.

Počítá se s tím, že podobné dobrovolné standardy vzniknou i pro podniky, které mají od 250 do 1000 zaměstnanců.

Důležité je také zdůraznit, že udržitelnost zůstává nadále prioritním tématem v rámci evropské politiky – ať už s ohledem na klimatické cíle nebo nově představený Clean Industrial Deal, který má za cíl posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu v oblasti zelených technologií. Mnoho firem také pokračuje v přípravě udržitelných strategií nezávisle na regulatorních požadavcích – pod vlivem očekávání zákazníků, investorů i vlastního hodnotového nastavení.

Odpovědné chování určují firmy a jejich vedení

Přesto návrh vyvolává diskuzi, zejména ohledně dlouhodobé předvídatelnosti regulačního rámce. Některé hlasy upozorňují, že postupné a předvídatelné rozšiřování povinností mohlo být vhodnější cestou než zásadní revize, která může u některých firem vyvolat nejistotu. Otázky vyvolává i souběžné oslabení požadavků směrnice o náležité péči, které může zmenšit důraz na transparentnost v dodavatelských řetězcích. Bylo by snadné „Omnibus balíček“ vnímat jako krok zpět, ale spíš je třeba ho brát jako impulz k hledání rovnováhy mezi ambicemi v oblasti udržitelnosti a potřebami podnikatelského prostředí.

Pravidla mohou nastavit rámec, ale skutečné směřování firem k odpovědnému chování určují ony samy a jejich vedení.

Text: Veronika Hajná

Foto: Shutterstock