Jednalo se převážně o výstavbu a modernizace nemocnic, výstavbu textilních továren, modernizaci přístavu nebo nově vývoz leteckých motorů.
I když je Afrika druhým nejrychleji rostoucím regionem světa s průměrným růstem HDP 5,1 % za posledních deset let, jsou země tohoto kontinentu řazeny v rámci OECD mezi tzv. low income countries, tedy mezi země s nejnižším HDP. Vztahují se na ně tedy různá opatření – řekněme omezení, pokud jde o poskytování úvěrů. Co to obnáší v praxi?
Jedním z nich je označení většiny zemí subsaharské Afriky za země podléhající v oblasti mezinárodního financování režimu tzv. udržitelného půjčování (sustainable lending). Znamená to, že pokud si chtějí půjčovat na svůj hospodářský rozvoj, musí dodržovat určitá pravidla stanovená Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou, aby nedošlo k jejich nekontrolovatelnému zadlužení.
Co je to Grant Element
Tento režim zahrnuje pro některé země povinnost věřitelů poskytnout v rámci mezinárodního úvěru zvýhodněné podmínky úvěru, tzv. grant element. Například v rámci exportního úvěru 100 milionů Kč by musela dát česká strana „dotaci“ 35 % z hodnoty úvěru. V České republice se tento specifický režim státní podpory prakticky nepoužívá. Výjimkou z povinnosti poskytnout grant element jsou například úvěry státu či veřejným dlužníkům do Ugandy, Gabonu či Ghany. Případy, kdy není povinnost poskytnout grant element, jsou však často spojeny s případným úvěrem a povinností vyžádat si od vlády potvrzení, že úvěrovaný projekt je zařazen ve vládou plánovaných a odsouhlasených programech a že se jeho objem „vejde“ do úvěrového limitu stanoveného dané zemi Mezinárodním měnovým fondem či Světovou bankou. Seznamy takových projektů vlády pravidelně s těmito institucemi projednávají, včetně otázky, zda bude udělena výjimka u projektů, kde nebude režim sustainable lending uplatněn. Úvěr na takový projekt v tom případě nemusí zahrnovat 35% dotaci.
„Tento režim se váže pouze na úvěry vládám či tzv. veřejným dlužníkům (regionální vlády, státní podniky apod.); úvěrů do soukromého sektoru daných zemí se netýká. Z praktického hlediska lze dovodit, že se tato výjimka může vztahovat většinou na projekty státního významu,“ vysvětluje Miroslav Somol, náměstek generálního ředitele EGAP pro mezinárodní vztahy a compliance. „Dodejme, že i v případech těchto zemí (v jiných to jde snáze, jelikož restrikce neplatí pro celou subsaharskou Afriku) je export možný. Za posledních šest let jsme pojistili například výstavbu a modernizaci nemocnic v Gabunu za 4,9 miliardy korun, výstavbu textilních továren v Egyptě za 3 miliardy nebo modernizaci přístavu v Tunisku. V letošním roce jsme pak pojistili vývoz leteckých motorů na Mauritius. Jejich výrobcem je letňanská GE Aviation Czech, bývalá Waltrovka.“
Šance jsou v Ghaně i Senegalu
„Nejperspektivnější je podle mě Rwanda, velký potenciál má i Ghana,“ říká Dana Pučelíková, ředitelka odboru pojištění vývozních úvěrů EGAP. Co ale musíte bezpodmínečně vědět, pokud uvažujete o exportu do afrických zemí? „Afrika, to je úplně jiný svět. Připravte se na to, že pokud máte obchodní jednání ve středu v 10 hodin, tak v lepším případě začne ve 12 hodin, v horším případě v pátek. Slabší jedinci odpadnou už při ‚výšlapu‘ na jednání. Představte si teplotu vzduchu přes 40 stupňů, vlhko a kancelář v pátém patře v budově bez výtahu. To bylo jen na odlehčení, teď vážně: Musíte mít místního spolehlivého partnera, který vám vytváří zázemí. Bez něho nedokážete vůbec nic. Vzhledem k nemalé konkurenci a omezenému počtu projektů (vyplývající z konsensu OECD) je význam známostí, doporučení a osobních kontaktů při uzavírání obchodů velice důležitý,“ dodává Dana Pučelíková.
Začátky podle ní nejsou lehké, ale například Ghana disponuje jedním z největších potenciálů pro české vývozce v rámci subsaharské Afriky. V současné době má EGAP rozjednáno pojištění čtyř obchodních případů, a to v oblasti zdravotnictví, infrastruktury a energetiky. Dále jsou rozpracovány obchodní případy do Senegalu za účasti senegalského ministerstva financí.