Pojem „digitální tranzice“ slýcháme od politických špiček v posledních letech často. Ale co si pod tímto spojením představit v oblasti obchodu? Jde jen o teoretický koncept, či se pod něj schovají konkrétní kroky? A jaké kroky to jsou? To vše najdete v následujícím článku, který se věnuje oblasti digitálního obchodu, tedy obchodu, který je umožněn využitím elektronických prostředků, a vysvětluje, jak na tento trend reaguje Evropská unie.
Digitální obchod je obtížné jak definovat, tak kvantifikovat. V širším pojetí se pod něj zařadí alespoň jedna činnost snad každého podniku či živnostníka v České republice. Ať už do třetí země dodáváte software, poskytujete poradenské služby „na dálku“ anebo v rámci obchodních transakcí využíváte možnost elektronických dokumentů, lze mluvit o digitálním obchodu. Otázka definice pak přímo souvisí i s výzvou, kterou představuje kvantifikace. Pro statistické účely tak nejčastěji mluvíme o digitálně poskytovatelných a/nebo objednávaných službách.
Pronikání digitalizace do celkového mezinárodního obchodu dokládá Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž čísla ukazují, že téměř čtvrtina veškerého exportu (služeb i zboží) probíhá skrze digitální obchod (konkrétně 23 %, podle dat z roku 2018). V ČR digitální obchod představuje necelých 18 %. Nižší skóre českých digitálních vývozů lze mimo jiné přisuzovat vysokému podílu tradičního průmyslu, především toho automobilového, na celkových exportech. Na Slovensku je podíl srovnatelný, naopak mezi digitální premianty podle OECD patří například Lucembursko s 83 % celkového exportu.
Na narůstající tempo digitalizace mezinárodního obchodu začínají reagovat také jednotlivé státy, které se zabývají vytvářením pravidel pro oblasti jako využívání digitálních nástrojů, správa dat apod. V dnešním globalizovaném světě je nicméně zásadní harmonizace, aby nehrozilo, že se firmy budou muset řídit různými pravidly v různých zemích, což by je mohlo od vstupu na zahraniční trhy spíše odradit. Proto je významná pozornost věnována sbližování přístupů jednotlivých zemí, přičemž EU je za silné podpory ČR v tomto ohledu velmi aktivní.
Pravidla pro digitální obchod přímo reagují na bariéry, s nimiž se firmy globálně potýkají.
Pravidla pro digitální obchod jsou zanesena v dohodách o volném obchodu, dále probíhá práce na vytvoření globálních pravidel, jimiž by se řídil větší počet zemí. V tomto kontextu je třeba zmínit vícestranná vyjednávání k elektronickému obchodu, která probíhají na poli Světové obchodní organizace. V posledních letech nabývají na atraktivitě také samostatné dohody o digitálním obchodu, které mají po světě různé podoby, cíl však stejný – rozšířit spolupráci.
V říjnu 2023 Evropská komise oznámila politickou shodu na pravidlech pro pohyb dat s Japonskem. V současné Dohodě o hospodářském partnerství, kterou EU uzavřela s technologickým lídrem, jímž Japonsko je, tato pravidla totiž chyběla.
Obě strany si však význam těchto pravidel uvědomují, tento výsledek je tedy významným milníkem hned z několika důvodů. Japonsko je v digitální sféře jedním z nejdůležitějších hráčů, dalo by se říct i průkopníků v oblasti dat. EU a Japonsko si také vzájemně udělily rozhodnutí o tzv. adekvátní ochraně osobních údajů, což v praxi znamená, že Japonsko chrání osobní data ekvivalentně jako EU (v EU systém GDPR). Nelze dále opomenout ani význam dohody pro zajištění obchodu bez překážek, kdy se firmy mohou spolehnout, že nebudou v Japonsku čelit protekcionistickým bariérám datových toků a budou se moci soustředit na své podnikání a jeho rozvoj.
Spolupráce s Japonskem však rozhodně není jediná. Evropská komise se také naladila na trend samostatných dohod o digitálním obchodu a začala tyto dohody bilaterálně vyjednávat s Jižní Koreou a Singapurem. V současně platných obchodních dohodách (FTAs) s těmito zeměmi totiž tato pravidla chybějí, přičemž se opět jedná o velmi technologicky vyspělé partnery, s nimiž je nastavení spolupráce v oblasti digitálního obchodu důležité. Vyjednávání cílí nejenom na posílení vzájemného digitálního obchodu, ale i na usnadnění operací firem a posílení důvěry spotřebitelů v online prostředí. V neposlední řadě je snahou stran těmito dohodami vytvářet nové obchodní příležitosti.
Pravidla pro digitální obchod přímo reagují na bariéry, s nimiž se firmy globálně potýkají, v tomto kontextu je velmi důležitá jasná identifikace bariér. Firmy nutně nemusí být velkými nadnárodními giganty, aby se jich problematika digitálního obchodu týkala. Naopak, i menší z nich, které už na zahraničních trzích působí nebo mají v budoucnu ambici tam zamířit, mohou z pravidel digitálního obchodu čerpat. Relevantní je to pro všechny sektory ekonomiky včetně energetiky a služeb v oblasti životního prostředí, což jsou jedna z nejaktuálněji diskutovaných témat.
ČR si je významu pravidel usnadňujících digitální obchod rovněž vědoma, a to nejen v kontextu zajištění kvalitnějších služeb na našem trhu, ale také v kontextu lepší ochrany spotřebitelů proti nekalým praktikám či zlepšení přístupu k novým technologiím, které jsou nezbytné pro rozvoj ekonomiky a udržení tempa se zbytkem světa.
Text: Eliška Remešová a Karolína Lukášová
Foto: Shutterstock
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.