Vítězem pandemie je česká věda

Vznikla v roce 2002, kdy se o rozpočtu na vědu ještě ani nediskutovalo a v médiích nebylo po vědeckých rubrikách a redaktorech ani vidu, ani slechu, původně jako soukromá iniciativa. Říká se jí „česká nobelovka za vědu, výzkum a inovace“.

Cílem zakladatelů projektu bylo popularizovat naši vědu a zvýšit její společenskou prestiž. V roce 2006 se k němu připojil Úřad vlády České republiky s Národní cenou vlády Česká hlava za celoživotní mimořádný přínos prosperitě země. Letos se stal jejím laureátem molekulární imunolog Václav Hořejší.

„Je to nejvýznamnější ocenění, které může vědec v České republice dostat. Toto ocenění se netýká jen mě, ale celého týmu, který se na vědeckých výsledcích podílel. Jsem moc rád a chci zdůraznit, že Ústav molekulární genetiky Akademie věd má už třetího laureáta této ceny, což nemá žádný jiný ústav ani vysoká škola,“ říká v rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz Václav Hořejší.

Ne náhodou se letos dostaly do popředí osobnosti, které přispěly k boji s pandemií covidu-19. „Už na jaře během první vlny pandemie Češi ukázali, že se umí spojit. Přišli s projekty a řešeními, jimiž dokazují, že jsme zemí pro budoucnost. Jsem velmi rád, že v rámci soutěže Česká hlava můžeme ocenit také dva projekty, které výrazně pomohly v boji s koronavirem,“ prohlásil u příležitosti 19. ročníku soutěže vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Transfer technologií

Václav Hořejší v první dekádě vědecké kariéry vyvinul nové afinitní metody izolace a charakterizace biologicky významných proteinů lektinů, včetně nové analytické metody afinitní elektroforézy. Od 80. let až dosud se se svými spolupracovníky věnuje především identifikaci a molekulární charakterizaci řady nových povrchových molekul bílých krvinek (leukocytů) a jejich funkčních komplexů.

Jím vedený kolektiv jako první na světě objevil a v prestižních světových časopisech publikoval řadu takovýchto funkčně významných proteinů a jejich komplexů, včetně tzv. signalizačních membránových mikrodomén. Tyto výsledky výrazným způsobem přispěly k lepšímu pochopení mechanismů fungování imunitního systému na molekulární úrovni, a dosáhly proto velkého mezinárodního ohlasu v odborné literatuře.

Inovace pomáhají

Letošní Česká hlava byla i s ohledem na pandemii koronaviru specifická. Nejen, že se uskutečnila v historických prostorách Národního muzea, celá se nesla také v souladu s Inovační strategií 2019–2030 v duchu národního hospodářského motta a značky Czech Republic: The Country for the Future.

Oceněny tak byly i projekty, které pomohly v boji s koronavirem:

Evžen Bouřa, vedoucí týmu ÚOCHB, a to za vědeckou publikaci – odborný článek v časopise Nature Communications o základním výzkumu. K ocenění říká: „Náš tým dostal ocenění za základní protikoronavirový výzkum. Základní a aplikovaný výzkum nemůžou bez sebe existovat, protože aplikovaný výzkum na základní navazuje a základní nemá význam, pokud se výsledky nebudou využívat v praxi.“

Tým CIIRC ČVUT, za který převzal ocenění Vít Dočkal. Oceněno bylo užitečné řešení – vytvoření produktu „ochranná polomaska CIIRC RP95-3D“. „Naše motivace na začátku byla úplně jednoduchá: zkusit využít právě dovezené 3D tiskárny v rámci evropského centra excelence pro Průmysl 4.0 (RICAIP) a pokusit se pomoci českým zdravotníkům, kterým chyběly ochranné pomůcky,“ vysvětluje Vít Dočkal, vedoucí projektové kanceláře CIIRC ČVUT.

Vznikající technologické projekty ukazují, že ČR má obrovský potenciál, který může nabídnout světu.

Zdroj: MPO