O víně z trochu jiného (rybnického) soudku

Předposlední měsíc roku přináší kromě podzimních plískanic i dvě významná data pro milovníky vína, kteří již od vinobraní, řečeno slovy básníka Jana Skácela a jeho Smuténky, „ťukají na sudy, jestli je už víno doma“ a chvějí se nedočkavostí, až budou sudy naraženy.

Beaujolais, nebo svatomartinské?

Je totiž listopad a třetí čtvrtek v měsíci o půlnoci přijde na pulty obchodů Beaujolais nouveau. Francouzská tradice, která zapustila kořeny v rozličných kulturách od Japonska po Spojené státy. Na počátku devadesátých let pronikla i k nám spolu s dalšími novinkami, které do našich životů přinesl listopad 1989. A pro mne se Beaujolais nouveau stalo tak trochu symbolem této změny.

Exkluzivní pozicí tohoto listopadového vítání mladého vína však na přelomu milénia otřásl úspěšný marketingový tah českých a moravských vinařů v podobě svatomartinského vína. Na rozdíl od svátku Beaujolais, jehož tradice sahá do padesátých let minulého století, je svatomartinské založeno na tradici z doby vlády Josefa II., kdy vstoupily v platnost zákonné normy regulující termíny volného prodeje zemědělských produktů, tedy i vína, bez licence, což dalo vzniknout osobité kultuře podávání vína aktuálního ročníku. U nás se na tomto základě zrodilo svatomartinské, v Rakousku pak heurige.

Za Tichými do Rybníků

My jsme se vydali přivítat a hlavně ochutnat mladé víno na Znojemsko, do obce Rybníky, kde sídlí rodinné vinařství Víno Tichý. Vinařským provozem i radostmi a strastmi podnikání nás provázel zakladatel společnosti Jaroslav Tichý starší, který pracuje „ve vínu“ od dvaadvaceti let, kdy nastoupil do vinařských závodů ve Znojmě jako mistr školicího sklepa, lahvovny i chemik v laboratoři.

Rád vzpomíná, jak jezdíval na ředitelství do Mikulova na jakostní a technologickou komisi, kde měl možnost se potkat a hodnotit s nejlepšími odborníky na víno té doby. Po devíti letech přešel do Zemědělského družstva Moravský Krumlov jako sklepmistr zdejšího sklepa v Rybníkách, jenž pod družstvo, které v té době vlastnilo kolem 60 hektarů vinic, spadal.

V roce 1998 po rozpadu družstva začal ve stávajících prostorech barokního mlýna vyrábět víno jako OSVČ, pod svým jménem. Hrozny nakupoval z nedalekých vinohradů, které přešly pod správu nové společnosti. Zaměstnával tři spolupracovníky a vyráběl cca 40 tisíc litrů vína. Postupem času se k němu přidali oba synové, následovaly modernizace. Například začali nahrazovat stávající dřevěné sudy nerezovými, které jsou vybavené chlazením pro řízené kvašení.

Rodinná tradice pokračuje

V současné době vinařství vedou synové Jaroslav a Lukáš s občasnou výpomocí „otce zakladatele“. Firma se před několika lety transformovala na Víno Tichý s.r.o. s roční produkcí přibližně 20 tisíc litrů. Převážná část se lahvuje a přibližně čtvrtina bývá nabídnuta jako víno volně stáčené.

Jak se žije malému, čistě rodinnému vinařství v dnešní době? „Právě teď žijeme vinobraním. Mošty kvasí a my se snažíme dát vznikajícím vínům maximální péči a to, co pro čisté kvašení a dobrý základ potřebují. Teď se neohlížíme na náklady, ale za čas budeme počítat a drbat se za uchem. Jsou věci, které neovlivníme, jako stále dražší vstupy do výroby. Zásadně se zvedla cena obalového skla. A pro malé vinařství je stále těžší se profilovat na trhu. Přijde mi, jako by se pozitivní vývoj vinařské scény u nás před pár lety zastavil,“ říká Jaroslav Tichý mladší.

„Odmala jsem chtěl být velkým malířem, a stal jsem se malým vinařem, ale rozhodně nelituji. Největší radost mám z toho, že v mé práci pokračují oba synové. Přeji si, aby nepropadli přílišnému ochutnávání a chovali se k vínu profesionálně, tak jak jsem to myslím dělal já. Aby značka Víno Tichý měla zvuk,“ říká Jaroslav Tichý starší (uprostřed). Na obrázku s oběma syny – Jaroslavem a Lukášem

2023 bude dobrý ročník

Jedním dechem dává najevo uspokojení ze zdraví hroznů i cukernatosti letošní úrody, což slibuje vysokou kvalitu ročníku. Hrozny nakupují od stálých dodavatelů Jiřího Korbera z Trboušan u Dolních Kounic a Radka Hodečka z Miroslavských Knínic. Jde o produkci ze severního terroiru znojemské vinařské podoblasti, která je typická pro vína s vyšším obsahem minerálů. Jsou charakteristická výraznou svěžestí, typičností odrůd, a hlavně minerální křemennou dochutí. Oba dodavatelé mají vinice v integrované produkci, což znamená, že používání chemických přípravků bývá eliminováno na minimum.

Sortiment nakupovaných odrůd se vyznačuje mimořádnou pestrostí. Na nákupu některých z nich participují s velkoproducenty Lahofer a Znovín. Rodinné vinařství Tichých se především snaží zachovat v nabídce odrůdovou i barevnou rozmanitost. Většinu produkce představují odrůdy Pálava, Rulandské šedé, Tramín, Sauvignon. Z modrých pak Frankovka a Cabernet Sauvignon. Posledně jmenované jsou zpracovávány také na růžová vína a sortiment tvoří přibližně 15 šarží různých vín. Například za růžový Cabernet, ročník 2022, dostali Velkou zlatou medaili nominační výstavy Salonu vín.

„Převážná část produkce se prodá v širším okolí Moravského Krumlova. Lidé i firmy si většinou pro víno jezdí sami do sklepa. V posledních letech vlastní závoz vína omezujeme.“

Jak se podniká vinaři, který není vinohradníkem

„Vlastnit vinohrad a starat se o něj beru jako obrovský závazek. Nikdy jsem k tomu nenašel odvahu a mám za to, že ani synové nic takového neplánují. Občas jsem si kladl otázku, zda si k výrobě vína nezkusit třeba hektar vinohradu. Dnes jsem rád, že se to nestalo. Je těžké skloubit práci na vinici s výrobou vína,“ vysvětluje Jaroslav Tichý starší.

Dodavatelé rodinného vinařství Tichých se snaží hrozny dodávat v co nejlepší kvalitě, i když někdy se jim nepodaří splnit dohodnuté množstevní požadavky vzhledem ke klimatickým poměrům daného roku. Letos tak chybí dvacet procent.

Mladé víno Juno

Co je mladé víno, stanovuje zákon, co je svatomartinské víno, o tom rozhoduje odborná komise. V obou případech jsou regule velmi přísné. Svatomartinské se jeví jako úspěšný marketingový tah, ovšem jeho „mentální životnost“ je přinejlepším do konce listopadu. Mladé víno je podle zákona pouze to, které je stočeno do konce sklizňového roku.

A tak i letos v Rybníkách oželí sv. Martina a setrvají s mladými víny u svého marketingového projektu s označením Juno. Důvodů je víc. Mladá vína nemusejí projít schvalovacím procesem a mohou být uvedena na trh před 11. listopadem i po něm. Mohou být vyrobena z jiných odrůd než z těch, které jsou schváleny pro svatomartinské. Není zde omezení, co se týká obsahu zbytkového cukru a tak dále. Na druhé straně uvedení termínu „mladé víno“ na etiketě limituje prodej do konce kalendářního roku, v němž proběhla sklizeň. Proto zde takto mladým vínem označují pouze limitované množství produkce.

A jak přišlo na svět rybnické Juno? „Na marketingový projekt našeho mladého vína nás přivedl grafik, který připravil i stylizovanou etiketu pod značkou Juno (Ivno), kterou již několik let s úspěchem používáme. Letos budeme mít mladé víno pod značkou Juno 23 z odrůd Solaris, Muškát Ottonel a Chardonnay. Počítáme, že budou lehčí s nižší kyselinkou a intenzivnější aromatikou.“

Text: Martin F. Fabík

Foto: archiv společnosti Víno Tichý