Za svou téměř stoletou historii má česká stavebnice Merkur několik světových prvenství. Nejaktuálněji díky vstřícnosti firmy Nokia nabízí ze stavebnicových dílků postaveného robota, kterého lze ovládat programem Windows 8. A připravují se další modely, které budou ovladatelné počítačem, mobilem i tabletem.
I proto jsme se vydali do Police nad Metují za dnešním majitelem a ředitelem společnosti Merkur Toys, který několik let úspěšně vydupává ze země už téměř pohřbenou slávu české značky. „My se nesnažíme vyjet s nějakým obchodně zajímavým trhákem, který by ohromil svět,“ řekl nám Jaromír Kříž úvodem. „Nabízíme naši stavebnici jako velmi názornou a tvořivou pomůcku k výuce fyziky na základních školách i odborných technických předmětů na SŠ a VŠ.“
Merkur ve spolupráci se školami všech stupňů, tedy od základních přes střední až po vysoké, vyvinul spoustu stavebnicových modelů, na nichž si žáci a studenti doslova na vlastní kůži mohou vyzkoušet řadu pokusů, které dřív znali jen podle obrázků v učebnici. Nejde jen o to rozsvítit a zhasnout žárovku, ale pomocí čidel rozlišovat teplotu, barvu, tíhu, tlak, nosnost a další veličiny.
Důležité je, že otevřené modely, které si sami sestaví, jasně demonstrují, na jakém principu to či ono funguje. Navíc jsou jednotlivé díly stavebnice samozřejmě kompatibilní, takže z ní je možné sestavit pokaždé něco nového, jedinečného, modely, které na sebe navazují a komunikují spolu. Problémem už není ani například model CNC strojů a různých robotických zařízení, k nimž by se studenti ani na té nejlepší a nejvstřícnější praxi ve fabrice asi vůbec nedostali.
Nejužší spolupráci navázala firma s pražským ČVUT a rodí se další s Akademií věd ČR. To už nepůjde jen o společný podíl na výrobě výukových modelů, ale i prvků využitelných pro vědu a výzkum. Studenti, profesoři i vědci přicházejí s náměty, které pak díky Merkuru mohou vlastnoručně realizovat.
„Otcem kovové stavebnice byl v roce 1920 Jaroslav Vancl,“ vzpomíná na počátky slavné historie Merkuru současný majitel Jaromír Kříž. „Její výroba se v Polici nad Metují slibně rozvíjela a Merkur brzy získal opravdový věhlas. Vynucená pauza byla jen dva roky v průběhu druhé světové války, kdy byl nedostatek surovin, vše šlo tehdy na zbrojní průmysl. V průběhu let vznikly ještě dvě firmy s podobnou výrobou – firma Vašek a Edison. Ty ovšem poměrně brzy zanikly a přetrval jen nejznámější a nejvyhledávanější Merkur.“
Postupně krabice s touto stavebnicí mířily i za hranice naší republiky. Zajímavostí je, že v určité fázi socialistické éry byl Merkur nedostatkovým, tedy podpultovým zbožím. Chmurné chvíle nastaly těsně po listopadové revoluci, kdy byla firma privatizována bývalým managementem.
„V té době jsme začali být zaplavováni v kdejakých stáncích hračkami vyráběnými především na Dálném východě. Byly sice nevalné úrovně, ale velice levné a Merkur jim při zásadě dodržení kvality nemohl cenově konkurovat. Vedlo to až k tomu, že firma šla v roce 1993 do likvidace a následující jaro se výroba úplně zastavila. Na podzim toho roku jsem se rozhodl, že se pokusím Merkur zachránit a znovu oživit,“ vypráví Jaromír Kříž.
„Chtěl jsem nejprve odkoupit nějaké kvalitní stroje pro vlastní kovovýrobu, ale bylo mi řečeno, že koupit či pronajmout mohu buď všechno, nebo nic. Rozhodl jsem se pro všechno, odkoupil i zásoby, najal lidi… A přesto deset dní nato byl na Merkur vyhlášen konkurz. Vyskočit z rozjíždějícího se vlaku se mi nechtělo. Po dohodě se správcem konkurzní podstaty a krajským soudem i výborem věřitelů se mi podařilo firmu odkoupit. Ale na Merkur byla navíc vyhlášena dražba, poslední v rámci velké privatizace. Naštěstí jsme ho udrželi. Aby se vynaložené prostředky vrátily, rozjeli jsme výrobu na plné obrátky, znovu obnovili zpřetrhané obchodní vazby.“
Mimo jiné se do Merkuru po pětatřiceti letech vrátila kromě stavebnic i výroba elektrických vláčků v měřítku 1 : 45. Na tuto skutečnost je majitel právem pyšný. Výroba jednoho nástroje na sériovou výrobu lokomotiv a vagonků stála totiž již před mnoha lety několik desítek tisíc. Tak si je vyrobili sami. Stálo to dost času, ale hlavně šikovnosti všech nadšenců, která nechyběla.
Zájem veřejnosti se rychle probudil nejen doma, ale i za hranicemi. Pro rozšíření výroby byla třeba půjčka od banky. „Ve čtvrtek mi ji schválili a v pátek, jak si asi mnozí pamatují, do banky vlítli zakuklenci se samopaly. Úředníci mi jen sdělili, že si musím peníze sehnat někde jinde,“ usmívá se trochu trpce Jaromír Kříž. „To se naštěstí nakonec včas podařilo u jiného bankovního ústavu a mohli jsme rozjet výrobu opravdu naplno. Úspěšní jsme začali být i obchodně, protože jsme vyráběli robustní hračku, která vydržela i nechtěně nešetrné zacházení malých dětí.“
Dnes už od doby, kdy Merkur výrobu vláčků obnovil, je na trhu neuvěřitelných cca tři sta padesát druhů různých lokomotiv a vagonků. Kromě domácího trhu mají úspěch zejména ve Francii, ale i v Anglii, Belgii, Nizozemsku a hlavně v Německu.
Výborně se rozjíždí spolupráce s technickými školami na Slovensku, Merkur vyváží úspěšně do Německa, Rakouska, Francie, Nizozemska, Anglie a Spojených států. V zámoří nejde o žádné závratné počty, protože česká, poměrně malá firma si tam samozřejmě nemůže dovolit zřídit vlastní pobočku a distribuční síť.
„Ale dovolte mi poznámku,“ zdůrazňuje Jaromír Kříž, „já se opravdu cítím jako vlastenec. Tak se především snažíme o to, aby byl kvalitně a trvale pokryt našimi výrobky domácí trh. Od nejrůznějších her až po vysokoškolsky řešenou robotiku. V tom vidím předpoklad návratu naší země mezi průmyslově velmi vyspělé státy i uvnitř Evropské unie. Nemůžeme být v žebříčku natrvalo za Kazachstánem. Nic proti té zemi nemám, ale je to přece škoda, že nás předhání. A bohužel nejen ona. Proto mi jde o podporu českého školství, nejen o valutový obchod.
Byl jsem účastníkem obchodní cesty naší vládní delegace do Finska a pobaltských republik bývalého Sovětského svazu. Například v Estonsku už zkoušejí naše vybrané ověřovací série, podobně v Litvě a Lotyšsku. A co nás nejvíc potěšilo, velký zájem projevili i Finové, jejichž vzdělávací systém je jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší v Evropě. Samozřejmě se chystáme i na ruský trh, především s učebními pomůckami. A pak dál na východ. Ale jak už jsem se zmínil, nejsme žádná obrovská firma, musíme jít krůček po krůčku.“
Vloni křivka rozvoje rodinné firmy v Polici nad Metují udělala skok o dvacet procent. V současné době se nejvíc věnují rozvoji učebních pomůcek. „Budeme rozhodně investovat do výukových programů, takových, které jsou kompatibilní se stavebnicemi určenými ke hře. Pracujeme na vývoji nových dílů, například držáků motorů do robotických modelů. Neděláme žádné hranice mezi jednotlivými stavebnicemi, naopak, záleží nám na tom, aby šikovní žáci a studenti mohli stavět vlastní modely podle svých představ.“
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.