Cílíme jen na unikátní aplikaceProto nepotřebujeme ani prodejní síť

Málokdo z nezasvěcených by asi hledal v srdci Českého ráje v Turnově ryze českou firmu, která je světovým lídrem ve vývoji, výrobě a zpracování syntetických krystalů se zaměřením na specializované aplikace pro vědu a high-tech průmysl. „Mezi naše zákazníky patří téměř výhradně přední společnosti ve vyspělých zemích Evropy, Spojených státech, Japonsku, Jižní Koreji, v poslední době i Číně a Izraeli,“ říká majitel a jednatel turnovské společnosti Crytur Jindřich Houžvička.

Právě do blízkovýchodní technologické velmoci směřuje nezanedbatelná část výroby turnovského exportéra. „Bavíme se například o detektorech pro polovodičový průmysl, výrobu mikročipů nebo o medicinálních laserech,“ poznamenává k obchodním aktivitám firmy její majitel, fyzikální chemik, který po absolvování Přírodovědecké fakulty UK strávil deset let na vědeckých a výzkumných pracovištích v Nizozemsku a Dánsku.

Crytur navázal na tradici leštění, ověřování pravosti a kvality kamenů, jejíž počátky se datují rokem 1935, kdy turnovští šperkaři vytvořili sdružení na kontrolu kvality šperkařských kamenů. V roce 1943 získalo právní subjektivitu, v padesátých letech se tu poprvé v tehdejším Československu začaly testovat technické aplikace krystalů. V osmdesátých letech podnik, tehdy pracující především pro zbrojní průmysl, zaměstnával již osm set lidí. V letech devadesátých, kdy domácí průmysl neměl zrovna na růžích ustláno, však nezadržitelně spěl k bankrotu. Až do momentu, kdy ho v roce 1998 koupili čtyři jeho manažeři, mezi něž patřil také otec současného majitele, a pokusili se o jeho restart. Výrobu zachránili a od té doby firma roste o 15 až 20 % ročně.

Výzkum není ani rychlý, ani levný

V letošním roce, dvacet let po restartu, předpokládá Crytur tržby na dvacetinásobku čísla z roku 1999 a počet zaměstnanců na desetinásobku. Firma dlouho rostla jen pomocí vlastních reinvestovaných prostředků. V dnešní době k urychlení růstu využívá i financování od Komerční banky, která je velmi konstruktivní například při velkých investicích. Je třeba si také uvědomit, že roční růst o 15 až 20 % znamená také stejný nárůst provozního kapitálu, což vedle nezbytných investic do technologií a lidských zdrojů není zanedbatelná položka. Ačkoliv Crytur se svými 240 zaměstnanci nepatří mezi velké firmy, chce být ve svých, byť velmi specializovaných aplikacích světovou jedničkou nebo dvojkou. To s sebou nese mimo jiné i budování patentového portfolia chráněného ve vyspělých průmyslových zemích, nejen v Evropě a USA, ale třeba i ve zmíněném Izraeli.

Ochota odběratelů respektovat vysokou cenu za umělé krystaly z Cryturu je dána především jejich jedinečností, dokonalostí struktury a spolehlivostí. Počet reklamací na množství dodávek se pohybuje v řádu promile. „Naši zákazníci jsou velmi nároční, ale zároveň si uvědomují, že cena výrobku musí profinancovat i náklady na jeho vývoj, kde bohužel ne každý výsledek může být průlomový.

Nedávno jsem poslouchal manažera ze společnosti ASML, jež staví například pro Intel nové linky na výrobu mikročipů až za miliardy dolarů. Podle něj je hodinový výkon takové linky v eurech mnohem větší, než má rotačka na eurové bankovky v Evropské centrální bance ve Frankfurtu. Zastavit tuto linku chybou vlastního výrobku by byla nepředstavitelná věc,“ dokumentuje manažer na jednom z příkladů důvod, proč musí Crytur směřovat k maximální spolehlivosti a špičkovosti svých výrobků.

Celosvětový patent z Turnova

Umělé krystaly dokáží jako žádný jiný materiál převést záření do viditelného světla a díky tomu zobrazit i nejmenší detaily. Mají jedinečné vlastnosti a hodí se do obrovského množství aplikací, ovšem pouze tam, kde se tyto unikátní a drahé produkty vyplatí. Jedná se například o elektronovou mikroskopii, která je pro Crytur klíčovou oblastí. Málo se ví, že Česká republika je dnes největším výrobcem elektronových mikroskopů na světě díky obdivuhodným výkonům několika brněnských firem. Pozice Cryturu na světovém trhu monokrystalických detekčních jednotek pro elektronové mikroskopy je ještě silnější. Větší část tohoto typu výrobků stále míří mimo Brno do celého světa.

Výrobky Cryturu směřují do oblasti detekce kvality čipů, laserů sloužících při očních operacích, pozitronové emisní tomografie, rentgenových přístrojů, metrologie, meteorologie, průzkumu ropných nalezišť, obranného průmyslu, jaderného odvětví a osvětlovací techniky a v posledních letech i LED diod. „Tam vidím významnou část naší budoucnosti. I když patent na LED diody pochází ze sedmdesátých let od japonských vědců, ještě před třemi lety se krystaly pro využití v diodách nevyráběly. Mdlé světlo diod nepotřebovalo žádné zvláštní řešení pro vysoký výkon. Jak ale výkon LED diod velmi rychle roste, objevuje se z fyzikální podstaty problém s přehříváním. Naší firmě se podařilo vyvinout pro tyto diody vysoce tepelně vodivý monokrystalický fosfor, který problém řeší. Své řešení jsme pokryli několika celosvětovými patenty. Loni nám tento segment vygeneroval tržby v desítkách milionů korun,“ hodnotí ekonomický efekt z mimořádně intenzivní světelné aplikace Jindřich Houžvička.

Bez lokálních distributorů a prodejců

Z hlediska distribuce a prodeje je Crytur atypickou firmou. Obejde se totiž bez prodejní sítě. „Naším primárním marketingovým a prodejním kanálem jsou vědecké konference. S vědci nebo techniky, jimž se zamlouvá náš přístup a technologie a hodlají náš výrobek využít ve svém produktu, pak společně vyvineme řešení. To se zakomponuje do finálních produktů, které pak náš odběratel vyrábí.

Některé naše komponenty směřují také k vědeckým institucím, jako je třeba CERN, a slouží ve výzkumu,“ nastiňuje majitel další specifikum turnovské společnosti. Její produktové portfolio tvoří až na pár finálních výrobků, z nichž nejvýznamnější je rentgenová kamera, zobrazovací systém s vysokým rozlišením, high-tech komponenty.

Fungovat jako B2B dodavatel bez distribučních mezičlánků je sice jednodušší, ale někdy to představuje nepříjemnou komplikaci. Mnohé státy jsou silně ochranářské a chrání si své špičkové technologie. Například průnik na trh Spojených států v oblasti laserových technologií je bez přenesení výroby do tohoto teritoria velmi obtížný.

Výzkumníci s komerčním duchem

Výší přidané hodnoty se společnost Crytur řadí spíše na úroveň softwarových než hardwarových firem. „Největší náklady u nás představují mzdy. Své vysoce kvalifikované, mezioborově orientované pracovníky musíme samozřejmě i dobře zaplatit, ale na jejich rozhodnutí o nástupu do našeho týmu nemají největší vliv peníze. Důležitá je pro ně mezinárodní prestiž firmy a příležitost podílet se na zajímavých vědeckých projektech. Zároveň se jim snažíme vytvořit dobré podmínky k dalšímu vzdělávání a životu. Proto je u nás fluktuace velmi malá. Ostatně by to přišlo nesmírně draho. Než si vychováme absolventa vysoké školy, aby přicházel s vlastními originálními nápady, trvá to minimálně tři roky. Důležitým faktorem rozhodování pracovníků o nástupu do našeho týmu je rovněž relativně všední záležitost jako pracovní příležitosti jejich partnerů. Máme štěstí, že od roku 2013 působí v Turnově Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR,“ netají se Jindřich Houžvička tím, jak je obtížné přilákat uchazeče o práci do lokálních teritorií.

Velká část obratu jde do výzkumu a vývoje, na němž stojí firemní strategie. Největší provozní výdajovou položku představuje elektrická energie. „Při jejích dodávkách ze sítě společnosti ČEZ Distribuce se bohužel musíme často potýkat s výpadky proudu, i když investujeme značné prostředky do zabezpečení. V našem případě jde o velké ztráty. Než naskočí záložní dieselagregát při tavbě o teplotě dva tisíce stupňů Celsia, kvalita krystalu zakolísáním sítě utrpí,“ zmiňuje Jindřich Houžvička na závěr jednu z nepříjemných stránek vědeckého bádání a podnikání v českých podmínkách.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Crytur